Zabarachuda
(čili Poklad Šíleného Vynálezce)
(čili Poklad Šíleného Vynálezce)
Vývojář: Daniel Thürner
Vydavatel: THS
Vydáno 1986 pro ZX Spectrum
Žánr: Textová adventura
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno
Poslední textovka (pokud nepočítám trochu netradiční Podraz 3), kterou jsme tu měli bylo Dobývání Hradu, kde jsem si stěžoval na mizerný parser. Zabarachuda ovšem laťku nastavuje ještě výše (níže?) a i když nenutí hráče psát šílené příkazy typu "SKOC O STROMU", naprosto ho zdeptá nutností vypisovat příkazy celé a to ještě v jediné přípustné variantě.
Ve většině lepších textovek totiž stačí napsat první 3 písmena z příkazu a je počítáno se synonymy - "seber" a "vezmi" je to stejné. Stačí napsat "SEB KLI" a seberete zlatý klíč. Zde ovšem ne, v tomto případě je nutné napsat "VEZMI ZLATY KLIC", jiná varianta není. Zní to jako prkotina, ale je to neuvěřitelně otravné. A nebo pro pohyb nestačí napsat "S", ale je nutné napsat "SEVER". A k tomu musíte psát pomalu, protože jinak hra nestíhá a když uděláte chybu, můžete začít psát znova, jelikož jsem nezjistil, jak tady funguje backspace. Parser je tu prostě udělaný naprosto hrozně, čili díky bohu za to, že pomocí příkazu "SLOVNIK" si můžete vypsat všechny přípustné příkazy.
Na úvodních obrazovkách se také dozvíte příběh, který vysvětluje zvláštní jméno hry:
Prý v "zájmu vědy", pche, to určitě! Nejedná se tedy o nic jiného, než o další hledání pokladu. Jen se nejmenujeme "Indiana Jones", ale "Ikebana". Hra láká na japonskou tématiku, ale kromě jmen během hry na nic dalšího nenarazíme.
Hra není extra těžká, vlastně je to jedna z nejlehčích textovek, co jsem kdy hrál. Přeci jenom, když vidíte všechny příkazy, jež lze použít, je to o něčem jiném. V hlavě pak máte, že na nějaké obrazovce lze použít příkaz "PILUJ" a když najdeme pilník a zavřenou mříž, tak je řešení jasné.
Počet obrazovek také není velký a hodně z nich je opět naprosto prázdných. Jako při každém správném hledání pokladu, i tady se dá na několika místech zemřít.
POSTUP HROU:
Ocitl jsem se před zavřenou bránou do hradu, tudíž jsem šel nejdřív prozkoumat okolí. Na východě jsem uprostřed lesa našel svítilnu, které ovšem chyběla žárovka i baterie. V zatuchlé jeskyni poblíž jsem našel lano. Vydal jsem se na druhou stranu, kde jsem přivázal lano ke stromu a slezl dolů, kde jsem po delším hledání našel luk a šípy. Zvláštní, asi je tu nechaly nějaké děti.
Vrátil jsem se tedy před bránu (a cestou vzal lano) a nevěděl jak ji otevřít, tak jsem si z nudy začal hrát s lukem a vystřelil do vzduchu, čímž se brána otevřela. Neptejte se mě proč. Na nádvoří jsem našel vyschlou studnu, ale na dně jsem viděl spoustu krvelačných pavouků, tak jsem raději šel na západ, kde jsem našel otep dřeva a boty. Byly zrovna moje velikost, tak jsem si je obul a šel do skladu, kde běhalo spoustu krys. Ještě, že mám ty boty. Našel jsem tam jen jednu sirku, ale to mi stačilo. Zapálil jsem otep dřeva a hodil ho do studny, čímž jsem zapálil husté pavučiny a zabil všechny pavouky.
Teď už bylo bezpečné slézt dolu, tak jsem přivázal lano a na dně našel klíč. Viděl jsem další průchod, ale dál jsem nepokračoval, protože tam pořád padaly ze stropu kameny. Raději jsem vyšplhal zpět a klíčem otevřel zamčené dveře, čímž jsem se dostal do interiérů hradu. Zde jsem na začátku dlouhého schodiště našel žárovku. Pokračoval jsem až do hradní kaple, kde jsem si vypůjčil zlatý kříž a odehnal s ním ducha v zákristie. Zatáhl jsem za páku, čímž se otevřela brána do knihovny.
Přes knihovnu jsem se dostal do pracovny hradního pána, kde jsem získal helmu a v jeho ložnici pak i baterii, čímž jsem zkompletoval svítilnu. Na zdi byl také podivný nápis, který jsem si raději zapsal. Vrátil jsem se do knihovny, přivázal lano a prolezl otvorem v zemi - k mému překvapení jsem se ocitl opět na dně studny a hned mi na hlavu spadl balvan - naštěstí jsem měl na hlavě svojí helmu. Na zemi jsem sebral pilník a na rozcestí se dal na jih. Zde jsem přepiloval mříž, sebral prkno a díky němu úspěšně překonal hlubokou propast.
Došel jsem až do kobky, kde jsem na zdi našel tajné znamení, tak jsem začal kopat a konečně našel poklad ve formě zamčené truhly. Odsunul jsem sud a našel díru ve zdi vedoucí k podzemní řece a u ní pramici. Sebral jsem hák a vydal se po proudu, který byl ale příliš silný a nebýt háku, asi by mě semlel vodopád. Od mola jsem odešel na západ tam, kde jsem začal.
Nemohl jsem se dočkat a zkusil jsem truhlu s pokladem otevřít. Ta byla ovšem zabezpečená heslem a pokud bych ho zadal špatně, vybouchlo by mi to do obličeje. Naštěstí jsem si správně tipnul, že heslo je ten podivný nápis, co jsem předtím viděl v ložnici Zabarachudy - "Ani mrtvý se nesmí okrádat !".
KONEC POSTUPU HROU
Ve hře se vyskytuje i několik bugů, kdy jsou nabízeny směry, do kterých nelze jít, nebo naopak hra nevypíše dostupný směr, dokud se do lokace opětovně nevrátíte (to se mi stalo na konci se sudem). Lze také několikrát sebrat pilník či zapálit jedinou sirku. I přes upozornění, že pravopisné chyby byly odstraněny, jich tu je stále k nalezení požehnané množství a ještě by to jednu revizi sneslo. Raději nechci vidět úplně tu první verzi, to muselo být tedy něco.
Verdikt: Kratší textovka evidentně vycházející z Fukova Indiana Jonese, která obsahuje příšerný parser. Je škoda, že japonská tématika nebyla více rozpracována.
Hodnocení: ***/10
Ve většině lepších textovek totiž stačí napsat první 3 písmena z příkazu a je počítáno se synonymy - "seber" a "vezmi" je to stejné. Stačí napsat "SEB KLI" a seberete zlatý klíč. Zde ovšem ne, v tomto případě je nutné napsat "VEZMI ZLATY KLIC", jiná varianta není. Zní to jako prkotina, ale je to neuvěřitelně otravné. A nebo pro pohyb nestačí napsat "S", ale je nutné napsat "SEVER". A k tomu musíte psát pomalu, protože jinak hra nestíhá a když uděláte chybu, můžete začít psát znova, jelikož jsem nezjistil, jak tady funguje backspace. Parser je tu prostě udělaný naprosto hrozně, čili díky bohu za to, že pomocí příkazu "SLOVNIK" si můžete vypsat všechny přípustné příkazy.
 |
| Hrál jsem jakousi re-edici s upravenou gramatikou od Dogsoftu |
 |
| Hra vám na začátku vyspoiluje řešení pár problematických pasáží |
 |
| Seznam příkazů je dostupný přímo ve hře |
Na úvodních obrazovkách se také dozvíte příběh, který vysvětluje zvláštní jméno hry:
"V jednom japonském časopise se profesor Ikebana dozvěděl o tajemném hradu, jehož majitel, šílený vynálezce Zabarachuda, nedávno zemřel.
V jeho tajemném sídle však zůstaly ukryty peníze a různé šperky, které zde ukryl před svou smrtí. Tento ukrytý poklad se vydalo hledat mnoho dobrodruhů toužících po bohatství, ale nikdo, kdo se dostal do tajemného hradu, se již nevrátil.
Profesor Ikebana se rozhodl, že se vydá do Evropy a v zájmu vědy se pokusí skrytý poklad získat zpět pro lidstvo. Vy mu v této cestě máte pomoci."
Prý v "zájmu vědy", pche, to určitě! Nejedná se tedy o nic jiného, než o další hledání pokladu. Jen se nejmenujeme "Indiana Jones", ale "Ikebana". Hra láká na japonskou tématiku, ale kromě jmen během hry na nic dalšího nenarazíme.
Hra není extra těžká, vlastně je to jedna z nejlehčích textovek, co jsem kdy hrál. Přeci jenom, když vidíte všechny příkazy, jež lze použít, je to o něčem jiném. V hlavě pak máte, že na nějaké obrazovce lze použít příkaz "PILUJ" a když najdeme pilník a zavřenou mříž, tak je řešení jasné.
 |
| Mapa celé hry |
Počet obrazovek také není velký a hodně z nich je opět naprosto prázdných. Jako při každém správném hledání pokladu, i tady se dá na několika místech zemřít.
POSTUP HROU:
Ocitl jsem se před zavřenou bránou do hradu, tudíž jsem šel nejdřív prozkoumat okolí. Na východě jsem uprostřed lesa našel svítilnu, které ovšem chyběla žárovka i baterie. V zatuchlé jeskyni poblíž jsem našel lano. Vydal jsem se na druhou stranu, kde jsem přivázal lano ke stromu a slezl dolů, kde jsem po delším hledání našel luk a šípy. Zvláštní, asi je tu nechaly nějaké děti.
Vrátil jsem se tedy před bránu (a cestou vzal lano) a nevěděl jak ji otevřít, tak jsem si z nudy začal hrát s lukem a vystřelil do vzduchu, čímž se brána otevřela. Neptejte se mě proč. Na nádvoří jsem našel vyschlou studnu, ale na dně jsem viděl spoustu krvelačných pavouků, tak jsem raději šel na západ, kde jsem našel otep dřeva a boty. Byly zrovna moje velikost, tak jsem si je obul a šel do skladu, kde běhalo spoustu krys. Ještě, že mám ty boty. Našel jsem tam jen jednu sirku, ale to mi stačilo. Zapálil jsem otep dřeva a hodil ho do studny, čímž jsem zapálil husté pavučiny a zabil všechny pavouky.
 |
| Začátek hry |
 |
| Zemřel jsem pro ideál vloupat se do cizího hradu a ukrást truhlu s cennostmi |
Teď už bylo bezpečné slézt dolu, tak jsem přivázal lano a na dně našel klíč. Viděl jsem další průchod, ale dál jsem nepokračoval, protože tam pořád padaly ze stropu kameny. Raději jsem vyšplhal zpět a klíčem otevřel zamčené dveře, čímž jsem se dostal do interiérů hradu. Zde jsem na začátku dlouhého schodiště našel žárovku. Pokračoval jsem až do hradní kaple, kde jsem si vypůjčil zlatý kříž a odehnal s ním ducha v zákristie. Zatáhl jsem za páku, čímž se otevřela brána do knihovny.
Přes knihovnu jsem se dostal do pracovny hradního pána, kde jsem získal helmu a v jeho ložnici pak i baterii, čímž jsem zkompletoval svítilnu. Na zdi byl také podivný nápis, který jsem si raději zapsal. Vrátil jsem se do knihovny, přivázal lano a prolezl otvorem v zemi - k mému překvapení jsem se ocitl opět na dně studny a hned mi na hlavu spadl balvan - naštěstí jsem měl na hlavě svojí helmu. Na zemi jsem sebral pilník a na rozcestí se dal na jih. Zde jsem přepiloval mříž, sebral prkno a díky němu úspěšně překonal hlubokou propast.
 |
| Nalézt poklad bylo lehčí, než jsem očekával |
 |
| Příkaz "PIJ" se dá použít jen na jednom místě a vede k nevyhnutelnému |
Došel jsem až do kobky, kde jsem na zdi našel tajné znamení, tak jsem začal kopat a konečně našel poklad ve formě zamčené truhly. Odsunul jsem sud a našel díru ve zdi vedoucí k podzemní řece a u ní pramici. Sebral jsem hák a vydal se po proudu, který byl ale příliš silný a nebýt háku, asi by mě semlel vodopád. Od mola jsem odešel na západ tam, kde jsem začal.
 |
| Zadání hesla |
Nemohl jsem se dočkat a zkusil jsem truhlu s pokladem otevřít. Ta byla ovšem zabezpečená heslem a pokud bych ho zadal špatně, vybouchlo by mi to do obličeje. Naštěstí jsem si správně tipnul, že heslo je ten podivný nápis, co jsem předtím viděl v ložnici Zabarachudy - "Ani mrtvý se nesmí okrádat !".
KONEC POSTUPU HROU
 |
| Vítězství. Bohatý? Neříkali, že to dělám v zájmu vědy? |
Ve hře se vyskytuje i několik bugů, kdy jsou nabízeny směry, do kterých nelze jít, nebo naopak hra nevypíše dostupný směr, dokud se do lokace opětovně nevrátíte (to se mi stalo na konci se sudem). Lze také několikrát sebrat pilník či zapálit jedinou sirku. I přes upozornění, že pravopisné chyby byly odstraněny, jich tu je stále k nalezení požehnané množství a ještě by to jednu revizi sneslo. Raději nechci vidět úplně tu první verzi, to muselo být tedy něco.
Verdikt: Kratší textovka evidentně vycházející z Fukova Indiana Jonese, která obsahuje příšerný parser. Je škoda, že japonská tématika nebyla více rozpracována.
Hodnocení: ***/10
Žádné komentáře:
Okomentovat