Tetris 2
Vývojář: František Fuka (Fuxoft)
Vydavatel: Golden Triangle, od roku 1991 Ultrasoft
Vydáno 1990 pro ZX Spectrum
Žánr: Puzzle
Počet hráčů: 1 - 2
František Fuka se u nás proslavil hlavně svými textovkami (
Indiana Jones (1985),
Podraz 3 (1986)), nicméně v nich byla samozřejmě použita čeština a mimo naše hranice tudíž žádný ohlas nezaznamenaly. Tetris si ovšem, jako všeobecně známou a na textech nezávislou hru, mohli užít i zahraniční hráči, přičemž lze tvrdit, že se jedná v globálním měřítku o nejznámější a nejúspěšnější dílo od Fuxoftu. Ostatně sám Fuka v jednom z rozhovorů uvedl, že mu do dnešních dnů občas přijde nějaký vzkaz ohledně Tetrisu 2, většinou od hráčů z východní Evropy.
Ve své podstatě se jedná o rozšířený Tetris, který mohou hrát jeden či dva hráči (každý na své polovině obrazovky) a to ve dvou módech - je tu klasický Tetris a poté "Tetris 2" (o tom níže).
Hra vyšla v roce 1990, přičemž o rok později ji začal komerčně distribuovat Ultrasoft - tato pozdější verze je v češtině, jinak jsou texty v angličtině. Na úvodní obrazovce sice najdeme logo vývojářské skupiny "
Golden Triangle" (
Belegost (1989),
Indiana Jones 3 (1990)), ale hru vytvořil víceméně F. Fuka sám.
|
Logo Golden Triangle
|
|
Menu
|
|
Začátek hry - první (nultá) úroveň
|
V hlavním menu si můžeme nadefinovat vlastní ovládací klávesy - dvě pro pohyb kostičky do stran, jednu pro otáčení kostičky a poslední pro rychlé položení kostky. V nastavení zvuku můžeme přepínat, zdali chceme přehrávat hudbu (jen pro Spectrum 128K) či pouze zvukové efekty (Spectrum 48K). Hudba je opravdu povedená a bezpochyby se jedná o zatím nejlépe ozvučenou tuzemskou hru pro osmibity.
Dále si můžeme zvolit hru s klasickými sedmi typy kostiček, nebo si nastavit rozšířenou sadu, kdy je přidáno dalších 7 nespojitých kostiček, což prudce zvyšuje obtížnost. Další nastavení určuje, jestli budou padat pro oba hráče stejné kostičky, nebo bude mít každý svoje. A poslední (resp. první) volba určuje, zdali chceme spustit klasický Tetris, nebo rozšířený "Tetris 2".
|
Klasický mód s rozšířenou sadou kostiček |
|
Tahle hlava vypadá úplně jak František Fuka
|
|
Dva hráči mohou hrát paralelně |
Klasický Tetris nemá cenu zdlouhavě popisovat - jde v něm prostě o získání co nejvyššího skóre, kdy nám z vrchu padají kostičky, jež se snažíme srovnat tak, aby vytvořily celý řádek, který následně zmizí. Pokud se nám ovšem celé herní pole zaplní a dotkneme se horního okraje, tak nastává konec hry. Na začátku lze zvolit počáteční obtížnost, která určuje rychlost pohybu kostiček.
Síla této hry ovšem spočívá ve druhém módu nazvaném "Tetris 2". Zde je přichystaných rovných 100 úrovní (často se uvádí chybně 99, protože první úroveň je označena jako nultá, takže poslední má číslovku 99), v nichž musíme plnit různé úkoly. Někdy musíme splnit kvótu zničených jedno-, dvou-, tří- či čtyř-řádků, přičemž počítadlo vidíme uprostřed obrazovky. Jindy je třeba vyčistit z obrazovky všechny cihličky (nejtěžší typ úrovně) či přežít po uvedený čas (nejlehčí typ úrovně). V pokročilých kolech se tyto úkoly ještě kombinují, tzn. je například nutné zničit všechny cihličky a zároveň splnit kvótu.
Autor měl i smysl pro humor, a tak třeba jednu bonusovou úroveň je opravdu primitivní dokončit, jenže hned v té další létají kostičky takovou rychlostí, že je nemožné přežít, takže o bonusový život hned zase přijdeme. Podle legendy František Fuka vytvořil 90 úrovní, načež mu došla inspirace. Proto požádal Tomáše Rylka, aby posledních deset levelů dodělal on, což se i stalo. Rylek byl ovšem během činnosti opilý, což ovlivnilo výsledek. Fuka nakonec jeho úrovně použil, tedy kromě té, která obsahovala kosočtverec.
|
Představivosti se meze nekladou |
|
Velice těžká úroveň - začíná přituhovat
|
|
Tenhle krásný domeček je skoro škoda ničit
|
Hráč má přitom k dispozici tři životy a sympatické je, že pokud v jedné úrovni selže, tak se i tak posouvá do další a může hrát dál. Díky tomu se dá vyhnout některým velice těžkým levelům, u kterých by třeba hrozil zásek. Od 10. úrovně je pak každá pátá bonusová, v níž lze získat život navíc. I tak je ale životů nedostatek a dostat se bez podvádění až na konec hry je velice obtížné. A to i proto, že hra je velice dlouhá a dohrání zabere typicky kolem osmi hodin, což je na jedno posezení příliš.
Proto je škoda, že tu není nějaký systém ukládání postupu, třeba pomocí hesel, která by se zobrazila po každé dokončené úrovni a díky nimž by se pak zase do dané úrovně dalo z menu dostat.
|
Tohle je chvíle, na kterou každý hráč Tetrisu čeká
|
|
Některé úrovně lze s použitím hlavy vyřešit daleko rychleji - zde vyčištění jediné cihličky
|
|
Poslední úroveň od pana F
|
Pocit z hraní je velmi dobrý, vše se pohybuje plynule a technické zpracování je celkově na profesionální úrovni. Jediný problém je při hře dvou hráčů na emulátoru, když je v jednu chvíli stlačeno více kláves, což klávesnice nezvládá a tím trpí responsivita ovládání. Je ale dost možné, že při hře na opravdovém Spectru k tomuto nedochází.
Po dokončení všech úrovní se zobrazí hláška, že jsme buď podváděli a nebo nejsme lidé. Tudíž ani sám autor nevěřil, že by bylo možné hru vzhledem k obtížnosti dohrát bez nějakých berliček. Pokud jsme získali dostatečné skóre, můžeme se zapsat i do tabulky hrdinů Tetrisu.
V časopise BiT 07/92 vyšla recenze, ve které ji autor udělil vysokých 91 % se slovy "jedna z nejlepších her, co kdy v ČSFR vznikly. Typická ukázka, jak se dá z jednoduchého nápadu, který je dobře zpracovaný, vyrobit špičkový produkt".
Tetris 2 zařazuji na svůj "must-play" seznam, jež je k nalezení v pravém sloupci blogu.
|
Vítězství ! A výborná gratulační hláška |
|
Zadávání iniciál při zápisu do tabulky nejlepších |
|
Tabulka hrdinů Tetrisu
|
Verdikt: Nejlepší zpracování Tetrisu a zároveň jedna z nejlepších her na osmibitové počítače od tuzemských autorů vůbec. Vyčíst se dá jen absence systému ukládání, kdy dohrát bez lehkého podvádění všech 100 úrovní na jeden zátah je téměř nadlidský výkon.
Hodnocení: 6/10