čtvrtek 30. května 2019

Hra 327: Na Rozkaz Krále (1989)


Na Rozkaz Krále
Vývojář: Petr Šlechta
Vydavatel: Flash Software
Vydáno 1989 pro Atari 8-bit
Žánr: Textová adventura
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Po dohrání této hry si nejsem jistý, jestli je to port stejnojmenné hry ze Spectra (1989), nebo zda-li je to naopak. Z mých zkušeností totiž porty bývají o něco horší a zde tomu tak úplně není. Moje výtky totiž byly vyslyšeny a v tomto případě jsou téměř všechny texty z originálního gamebooku převedeny do hry a příběh najednou dává smysl. 

Příběh
Začátek hry
Tohle mi ve Spectrum verzi chybělo

Hra teď ale na určitých místech sama náhodně "hodí kostkami" na pozadí a rozhodne, jak bude hráčova cesta pokračovat, což se mi moc nezamlouvá, protože je to hodně matoucí a napsat na toto návod je pak hodně složité. Nicméně mapa v podstatě odpovídá té, kterou jsem nakreslil pro Spectrum verzi, takže jsem ji znovu nevytvářel. 

Jinak tu ale žádné rozdíly v mechanismech nejsou, stále se volí z maximálně čtyř možností a úkolem je dostat se do hradu, najít dva obrazy a dostat se do tajné komnaty, kde najdeme pergamen s důkazy proti Romualdovi. Pro více detailů čtěte výše zmíněnou recenzi na Spectrum verzi. 

Konečně jsem měl štěstí a dostal se do místnosti s obrazem
A jdeme počítat
Tohle ve Spectrum verzi také nebylo

POSTUP HROU
1, 3, 2, 4, 3, 1, 1 (první obraz = 1 hodina), 0, 3, 2, 2 (druhý obraz = 3 hodiny), 0, 1, 3, 2, 2 (třetí obraz = 4 hodiny). Zadat jednu z možností (32, 39, 53), v případě 32 dále 1, v případě 39 dále 2, v případě 53 dále 3. 
KONEC POSTUPU HROU

Vítězství!
Zas tak primitivní to nebylo !

Verdikt: Port stejnojmenné hry ze Spectra, který má rozšířené texty, nicméně byl nově zaveden faktor náhody, kdy si hráč nemůže zvolit co dál a hra automaticky náhodně rozhodne za něj, což je příliš matoucí. 
Hodnocení: 3/10

středa 29. května 2019

Hra 326: Na Vikiho Stopě (1989)


Na Vikiho Stopě
Vývojář: P. Klubal & L. Klubal
Vydavatel: P & L Soft
Vydáno 1989 pro Atari 8-bit
Žánr: Textová adventura
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Hned po rozehrání této hry jsem si říkal - "tohle mi přijde nějaké povědomé". A také, že ano! Na Vikiho Stopě není nic jiného, než vykradená Spectrum hra Na Rozkaz Krále (1989) s pozměněnými texty. Zatímco v originále se hlavní padouch jmenoval Romualdo, tady se jmenuje Viki. Konkrétně se ocitáme ve městě New Yechen, kde se dějí podivné věci. Nejmenovaný podvratný živel padělá pomocí počítače Atari a tiskárny A1029 dvoutisícové bankovky a na nás je tomu zabránit. 

Doplnění - Tato hra je reakce na známou textovku Pomsta Šíleného Ataristy (1989), přičemž "Viki" je její autor - Viktor Lošťák. 


Příběh
Začátek hry
Zpropadení Spectristi !

Na rozdíl od originálu tady je třeba místo astrologa "moudrý programátor", místo ježibaby příslušník VB, místo banditů Spectristi, apod. Původní mapa jinak v podstatě sedí, takže jsem nekreslil novou. Jediný rozdíl je v tom, že na některých obrazovkách se nemůže rozhodnout sám hráč, ale hra náhodně vybere ze dvou možností a automaticky pokračuje. 

I když to vlastně není nikde řečeno, úkol je také úplně stejný - je třeba dostat se do hradu a zjistit, jaký čas ukazují poschovávané hodiny. Součet časů potom zadáme na jedné obrazovce a dostaneme se do tajné místnosti, odkud je to k dopadení padoucha už jen kousek. 


Sluha Růžička bydlí ve chlévě, vedle skladu použitých bitů
Najde se i spřátelený Sharpista
Hra občas na pozadí "hodí kostkami" a náhodně vybere jednu z možností - tentokrát to pro mě dopadlo dobře

POSTUP HROU
1, 2, 3, 2, 4, 1, 2 (první obraz = 1 hodina), 0, 3, 1, 2 (druhý obraz = 3 hodiny), 0, 1, 2, 3, 2 (třetí obraz = 4 hodiny),

Zadat jednu z možností (4, 5, 7). V případě "4" dále 1, v případě "5" dále 2, v případě "7" dále "3". 
KONEC POSTUPU HROU

Obrazovka se zadáváním součtu časů z hodin
Vítězství !
Viky je filuta

Verdikt: Autoři v tomto případě prostě vzali Spectrum hru "Na rozkaz krále", portnuli ji na Atari a změnili texty. 
Hodnocení: 3/10

pondělí 27. května 2019

Hra 325: Město Robotů (1989)


Město Robotů
Vývojář: Vít Libovický
Vydavatel: Zenitcentrum
Vydáno 1989 pro ZX Spectrum, PMD 85, Sharp MZ-800, Ondra, IQ-151
Žánr: Textová adventura
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Ostatní hry se v 80. letech sice občas dočkaly (často neoficiálních) portů na další platformy, až v případě Města robotů byla ale hra vydána v jednu chvíli na (téměř) všechny u nás dostupné platformy. A že jich nebylo málo - vyšly verze pro ZX Spectrum, PMD 85, Sharp MZ-800, Ondru, IQ-151 a kompatibilní klony. Chyběl vlastně jen port na osmibitová Atari. Dá se tedy říci, že Město robotů byla první opravdu multiplatformní hra.

Vydalo ji Zenitcentrum, což byla polostátní organizace sídlící v Berouně, jež organizovala činnost mládeže v práci s počítači. Hlavní postavou pak byl programátor Vít Libovický, jež hru sám připravil. Ten spolu s ředitelem pobočky Oldřichem Stříteckým vymyslel chytrý plán, jak hru zpropagovat - ta byla na oko vydána ke 40. výročí založení pionýrů a dostala tak od státu štědrou podporu.

Podpora hry byla veliká
Instrukce #1
Instrukce #2

Byla totiž uspořádána celostátní soutěž o ceny - ke spuštění hry jste potřebovali heslo a to mělo být vyhlášeno sdělovacími prostředky (televize, rozhlas, tisk) 21. září 1989 tak, aby mohli všichni hráči začít ve stejnou chvíli. Kdo první hru dokončil, mohl poslat kód z vítězné obrazovky na uvedenou adresu a měl šanci vyhrát počítač Didaktik Gama, stavebnici tiskárny BT 100, univerzální interface MIREK, stavebnici počítačové myši a další ceny. Odměněno mělo být až 5000 úspěšných řešitelů.

Ke hře vznikly i hezké plakáty od malíře Káji Saudka, jenž vytvořil taktéž přebal kazety se hrou - tu si mohli zájemci objednat za 99 Kčs a došla jim spolu s manuálem, který obsahoval důležité informace - mimo jiné také slovník, aneb seznam všech dostupných slov použitelných ve hře, což jinak velmi těžkou hru o něco zjednodušilo.

Přebal kazety; zdroj: www.ondraspo186.8u.cz
Plakát ke hře; zdroj: www.ondraspo186.8u.cz
Alternativní plakát; zdroj: www.ondraspo186.8u.cz
Propagace v tisku; zdroj: brnoblaster.blogspot.com

Podmínky hry, originální dokument; Zdroj: RoBertino

Nicméně došlo k chybě při závěrečném kódování hry a heslo bylo obsažené přímo v těle programu. Nebyl tedy problém hru hacknout a slovo najít, což také hodně lidí udělalo. Heslo "KONVALINKA" se tedy stalo mezi osmibitovými nadšenci doslova legendární. Někteří hráči tak hru dohráli a své odpovědi odeslali ještě před 21. zářím, což muselo organizátory soutěže dost nepříjemně překvapit. Rozhodli se tedy pravidla poupravit, což můžeme vidět v reportáži Československé televize, jež je k vidění třeba v tomto fanouškovském videu ke hře. Hráči tedy měli čas hru dohrát a poslat svůj kód do 30. října téhož roku, načež byli zahrnuti do slosování o uvedené ceny.

Mimochodem, obvykle píši pro každou platformu (pro každý port hry) samostatný článek, tentokrát jsou ale mezi nimi tak minimální rozdíly (což je usnadněné tím, že tu není žádná grafika, pouze text), že jsem se rozhodl napsat pouze jeden a to i přes to, že jsem všechny verze dohrál. Tedy kromě té pro IQ-151, která se nedochovala.

Příběh
Komunikaci řídí počítač PMD 2001/40c
Zadání hesla pro spuštění hry

Teď už ale k samotné hře.

Jak vyšlo později najevo, Vít Libovický hru nevymyslel, ale pouze vzal zahraniční, málo známou hru pro počítače TRS-80 s poněkud krkolomným jménem "Talking Adventure #2: Forbidden Planet, part II: Forbidden City" od Fantastic Software (vývojář William Demas) z roku 1981, tu disassembloval, upravil, přeložil a vydal. Jak je vidno z jednoho blogového příspěvku, originál vypadá trochu jinak, ale postup hrou je jinak úplně stejný. 

Příběh se točí okolo kapitána vesmírné lodi Progress, kosmonauta Karla, který ztroskotal na planetě Centauri III. Jakožto zástupce Kosmické informační služby s ním budeme v kontaktu a budeme mu krok po kroku radit, co má dělat. Karel se ocitl před branami tzv. "Města robotů" a naším cílem bude najít pro něho novou raketu, s níž se bude moci vrátit domů.

Začátek hry (ZX Spectrum)
Začátek hry (Sharp MZ-800)
Začátek hry (Ondra)
Začátek hry (PMD 85)
Začátek hry (originální verze pro TRS-80)

Provést ho městem ale nebude nic snadného, jelikož jeho obyvatelé - roboti - jsou agresivní a nepřátelští a snaží se Karla zneškodnit, přičemž se objevují náhodně a následují nás na další obrazovky, i když se snažíme utéct. Zároveň tu jsou i jiné nástrahy, jež mohou našeho opuštěného kosmonauta připravit o život, jako třeba dveře pod proudem či různé výbušné předměty. Již dlouho jsem nehrál textovku, kde se dá zemřít téměř na každé obrazovce. Naštěstí je ale možné snadno aktuální stav uložit do paměti do až 10 pozic a je pak jednoduché a rychlé hru nahrát. 

Přesto mi přišlo, že nepřátel bylo až příliš a nebylo výjimečné, že jsem jen stál a likvidoval až 5 robotů přicházejících hned za sebou, což není těžké (robota úspěšně trefíte vždy), ale hlavně otravné. Stejně frustrující byla nutnost přerušovat paprsek u dveří pokaždé, když jsem jimi chtěl projít a na můj vkus tu bylo i moc různých barevných klíčů a tlačítek, což později nezvládá ani parser hry a pokud chcete třeba na konci hry zmáčknout správné červené tlačítko, tak musíte třeba jeden předmět zahodit, aby se zmáčklo to správné na druhém předmětu. 

Likvidace prvního robota
Pohodlné ukládání do paměti
Ty zpropadené dveře !

Hra je celkově obtížná a ve druhé části je velmi lehké se ztratit, což se mi také stalo a musel jsem se podívat do již existujícího návodu. Je sice hezké, že v manuálu je seznam všech použitelných slov, ale slovník by se klidně mohl osekat a hra by se tím zpřehlednila - vždyť je tady 26 příkazů a pokud budu počítat i jejich přípustné ekvivalenty, tak jich je přes 60 ! 

V plánu bylo také pokračování s podtitulem "Je 7 GIPSů moc?", jež bylo plánováno na rok 1990 a dokonce vznikly propagační materiály, které popisovaly příběh. Raketa, se kterou Karel odletěl v tomto díle, se měla porouchat, a tak náš kosmonaut měl opět putovat po další planetě plné robotů, měl si obstarávat jídlo a kyslík a najít cestu pryč. Hra ale vzhledem k politickým událostem nikdy nevyšla a Vít Libovický sám prozradil, že se na hře ani nikdy nezačalo reálně pracovat.

Objednávkový list pro druhý díl; Zdroj: RoBertino

Objednávkový list pro druhý díl; Zdroj: RoBertino

Propagační materiály k nevydanému druhému dílu #1; zdroj: zx-spectrum.cz
Propagační materiály k nevydanému druhému dílu #2; zdroj: zx-spectrum.cz
Mapa (ke stažení zde)

POSTUP HROU
Přečetl jsem nápis (CTI NAPIS) a zjistil, že heslo je "3 15 19 13 9 3", což určuje písmena v abecedě. Řekl jsem tedy vstupní heslo nahlas (REKNI COSMIC) a brána se otevřela. Vstoupil jsem (JDI DVERE) a pokračoval na západ, dokud jsem nedorazil k otvoru. Prolezl jsem jím (JDI OTVOR) a rychle proběhl kolem nebezpečného robota do metra, kde jsem sebral křišťálovou kostku (SEBER KOSTKU). Tu jsem prozkoumal (UKAZ KOSTKU) a objevil červené tlačítko. Vrátil jsem se k robotovi, stiskl tlačítko (STISKNI CERVENE TLACITKO) a kostku hodil (HOD KOSTKU; NA ROBOTA), čímž jsem ho zneškodnil.

Přerušil jsem paprsek světla (PRERUS PAPRSEK), čímž jsem otevřel dveře a vešel dovnitř (JDI DVERE). Uvnitř jsem vzal kádinku (SEBER KADINKU) a odešel (PRERUS PAPRSEK; JDI DVERE). Prozkoumal jsem robota (UKAZ ROBOTA) a nabral olej do kádinky (NAPLN KADINKU). Ještě jsem šel ke skladišti, kde jsem opět otevřel dveře (PRERUS PAPRSEK; JDI DVERE) a uvnitř sebral malou minci a plastovou tyč (SEBER MINCI; SEBER TYC). Odešel jsem (PRERUS PAPRSEK; JDI DVERE) a vešel do metra (JDI METRO), kde jsem prozkoumal řídící panel (UKAZ PANEL). 

Zprovoznění metra je klíčové
V některých lokacích je tma a je nutné nalézt zdroj světla. A nechat se pojistit u ČSP! Že by první product placement v ČS hrách?
Jen střelím jednoho robota a už přichází další

Namazal jsem páku olejem (NAMAZ PAKU) a odložil ho (POLOZ KADINKU). Vhodil jsem minci (VHOD MINCI) a stiskl páku (STISKNI PAKU). Vlak se rozjel, a tak jsem čekal, dokud nezastaví (CEKEJ). Zastavil ve tmě a já raději hru uložil. Vyběhl jsem do tmy (JDI DVERE) a běžel na sever a východ, kde jsem sebral další mince (SEBER MINCE) a běžel zpátky (Z; J; JDI METRO). Opět jsem rozhýbal vlak (VHOD MINCI; STISKNI PAKU) a počkal, až vlak zastaví (CEKEJ). 

Vystoupil jsem (JDI DVERE) a běžel do malé budovy pro laserovou pistoli (PRERUS PAPRSEK; JDI DVERE; SEBER PISTOLI; PRERUS PAPRSEK; JDI DVERE). Kdykoliv jsem teď potkal náhodně objevující se roboty, tak jsem je zastřelil (STREL ROBOTA). V okolí jsem ještě sebral zelený klíč, kartu z plastu a kanystr (SEBER KLIC; SEBER KARTU; SEBER KANISTR) a vrátil se do metra (JDI METRO). Dojel jsem na poslední stanici (VHOD MINCI; STISKNI PAKU; CEKEJ), kde jsem si odložil věci (POLOZ KANISTR; POLOZ KLIC) a vydal se k opuštěnému reaktoru (JDI DVERE). 

Nosnost je omezená, je tedy třeba trochu žonglovat s předměty
Barevných klíčů a tlačítek je až příliš
Ne každé dveře se dají otevřít, aneb další z mnoha pastí

Před reaktorem jsem sebral malou bedýnku (SEBER BEDYNKU) a vešel dovnitř (JDI REAKTOR). Uvnitř jsem rychle sebral červený klíč (SEBER CERVENY KLIC) a spěchal do malé budovy na dezaktivaci (JDI BUDOVA, STISKNI CERVENE TLACITKO), čímž jsem si zachránil život. Vrátil jsem se do metra (JDI METRO) a vrátil se tmavé stanice (VLOZ MINCI; VYTAHNI PAKU; CEKEJ; VYTAHNI PAKU; CEKEJ).

Tentokrát jsem si na cestu posvítil svítící tyčí (OHNI TYC), vylezl (JDI DVERE), našel řídící panel, prohlédl si ho (UKAZ PANEL), použil červený klíč (VLOZ CERVENY KLIC; OTOC CERVENY KLIC) a zmáčkl žluté tlačítko (STISKNI ZLUTE TLACITKO), čímž jsem zapnul proud a mohl jsem zahodit svítící tyč a již nepotřebné mince (POLOZ TYC; POLOZ MINCE). Naopak zpět v metru jsem sebral kanystr a zelený klíč (JDI METRO; SEBER KANISTR; SEBER ZELENY KLIC) a vydal jsem se do dveří (JDI DVERE; PRERUS PAPRSEK; JDI DVERE).

Prozkoumal jsem řídící panel (UKAZ PANEL) a zmáčkl zelené tlačítko (STISKNI ZELENE TLACITKO), čímž jsem otevřel nedalekou komůrku. Byl v ní ale radioaktivní odpad, a tak jsem ještě stiskl páku (STISKNI PAKU), čímž jsem ho poslal na druhou stranu komplexu. Vlezl jsem do komůrky (JDI KOMURKA) a zanechal zde kanystr (POLOZ KANISTR), protože bych ho nepronesl dál. Vrátil jsem se k panelu (JDI OTVOR) a páku tentokrát vytáhl (VYTAHNI PAKU), čímž jsem kanystr přenesl na potřebné místo. Šel jsem do dílny a sebral šroubovák (SEBER SROUBOVAK).

Poté jsem šel na plošinu (JDI PLOSINA), koukl na panel (UKAZ PANEL), vložil kartu (VLOZ KARTU) a zmáčkl čudlík pro přesun (STISKNI 2). V hale jsem získal malou krabičku (SEBER KRABICKU) a u nouzového východu prozkoumal, odkud jde průvan (PODIVEJ SE PRUVAN / UKAZ PRUVAN), čímž jsem objevil větrací šachtu, kterou jsem též prozkoumal (UKAZ SACHTU) a zjistil, že je zašroubovaná, a tak jsem ji odšrouboval (ODSROUBUJ SACHTU) a vešel (JDI SACHTA).

Dále jsem se musel plazit (PLAZ SE) a vylézt otvorem (JDI OTVOR). V řídícím středisku jsem prozkoumal panel (UKAZ PANEL), použil zelený klíč (VLOZ ZELENY KLIC; OTOC ZELENYM KLICEM) a stiskl červené tlačítko (STISKNI CERVENE TLACITKO), čímž jsem deaktivoval agresivní roboty. Vrátil jsem se k nouzovému východu (JDI OTVOR, PLAZ SE, JDI SACHTA) a podíval jsem se na vypnuté roboty (UKAZ ROBOTY) - jeden z nich vzal kartu z teleportační plošiny, a tak jsem si ji vzal zpět (SEBER KARTU) a vydal jsem se do 3. patra (JDI PLOSINA, VLOZ KARTU, STISKNI 3).

Jedno z nejhorších míst ve hře, kde se robotům nedá bránit
Vypnutí agresivních robotů je velký milník
Pistole má i sekundární - vybuchující - mód

Zde jsem u dveří prozkoumal pistoli (UKAZ PISTOLI), přepnul ji do druhého módu (OTOC KNOFLIK), položil ji na zem (POLOZ PISTOLI) a vzdálil se, načež laser explodoval a vytvořil otvor ve dveřích. Vlezl jsem dovnitř (JDI OTVOR) a u řídícího panelu vzal žlutý klíč (SEBER ZLUTY KLIC). Vrátil jsem se opět přes nouzový východ do řídícího střediska ve 2. patře (JDI OTVOR; S; JDI PLOSINA; STISKNI 2; V; J; Z; J; JDI SACHTA; PLAZ SE; JDI OTVOR; S), použil žlutý klíč (VLOZ ZLUTY KLIC; OTOC ZLUTYM KLICEM) a vytáhl páku (VYTAHNI PAKU), čímž jsem otevřel dveře ve 3. patře.

Vrátil jsem se stejnou cestou k plošině a přesunul se do přízemí (STISKNI 1). Zde jsem na chodbě otevřel dveře (PRERUS PAPRSEK, JDI DVERE) a dostal se tak do skladiště, kde jsem našel vypnutého pomocného robota. Aktivoval jsem ho (VLOZ KRABICKU) a odešel (PRERUS PAPRSEK, JDI DVERE) - robot mě následoval. Vrátil jsem se k plošině a znovu do 3. patra (STISKNI 3), kde jsem šel na východ od řídícího panelu a robot vykonal svoji úlohu a zmizel. Prozkoumal jsme řídící panel (UKAZ PANEL) a stiskl nejprve žluté tlačítko a pak páku (STISKNI ZLUTE TLACITKO; STISKNI PAKU), čímž jsem si zpřístupnil silové pole. 

Robot splnil svoji úlohu a zmizel
Člověk se nevyhne tomu, že tady občas vyletí do vzduchu
V raketovém řídícím středisku

Konečně jsem tedy prošel nedalekými dveřmi (JDI DVERE), vlezl do komůrky (JDI KOMURKA), sebral kanystr (SEBER KANISTR), vylezl z komůrky (JDI OTVOR), vlezl do silového pole (JDI POLE) a teleportoval se dál. Přes plošinu jsem se dostal do řídícího střediska (JDI PLOSINA), kde jsem vykoukl z okna (UKAZ OKNO) - potřeboval jsem otevřít dveře rakety a zavřít dveře od hangáru, a tak jsem prozkoumal panel (UKAZ PANEL) a zmáčkl žluté tlačítko (STISKNI ZLUTE TLACITKO), čímž jsem otevřel raketu. Poté jsem se podíval na malou bedýnku v inventáři (UKAZ BEDYNKU) a stiskl červené tlačítko (STISKNI CERVENE TLACITKO), čímž jsem zavřel dveře od hangáru. 

Konečně v raketě! Teď ji ještě připravit ke startu.
Zapomněl jsem zavřít dveře
Konečně letím domů !

Vrátil jsem se dolů (JDI PLOSINA), otevřel dveře (PRERUS PAPRSEK; JDI DVERE) a v hangáru vlezl do rakety (JDI RAKETA). Uvnitř jsem vzal přenosnou řídící jednotku (SEBER JEDNOTKU) a u dalšího robota položil kanystr (POLOZ KANISTR) a malou bedýnku (POLOZ BEDYNKU). Vrátil jsem se do řídícího střediska a zmáčkl červené tlačítko (STISKNI CERVENE TLACITKO) na řídící jednotce, čímž jsem aktivoval robota, který vyndal z kanystru radioaktivní palivo a dal ho do rakety. Vrátil jsem se do rakety, zavřel dveře vytáhnutím páky (VYTAHNI PAKU) a odstartoval stisknutím zeleného tlačítka (STISKNI ZELENE TLACITKO). 
KONEC POSTUPU HROU 

Vítězství! Kód řešení je vždy stejný (ZX Spectrum)
Vítězství! (Ondra)
Vítězství! (Sharp)
Vítězství! (PMD 85)

Verdikt: Hru se vyplatí znát z historického hlediska, protože se k ní váže velmi zajímavý příběh. Jinak je to ale v podstatě přeložená verze poměrně obskurní zahraniční textovky, která má zbytečně složitý slovník příkazů a je celkem obtížná, jelikož hráče na každém kroku otravují nepřátelští roboti a nekonečné kombinování barevných klíčů, tlačítek a pák.

Hodnocení: 4/10