Stav: Dokončeno
Druhé části Bonyho jsem se po zkušenostech s tou
první (také 1989) vyhýbal jako čert kříži a proto se také jedná o poslední hru z roku 1989, kterou si na blogu představíme. Znovu se tedy staneme
vekslákem, tentokrát ale změníme prostředí a místo do Bratislavy se podíváme na venkov a sice do městečka
Handlová a jeho okolí.
Očekával jsem spoustu změn, ale nedočkal jsem se. Druhá část je podobná té první jako vejce vejci. Máme tu
naprosto identické hádanky a průběh hry. Jediné, co se změnilo, jsou herní obrazovky a jména našich známých. Opět tedy začínáme v hotelu, kde máme svůj pokoj a opět se jedná o "
simulátor veksláka", kdy našim
cílem je nakupovat a prodávat bony, vyměňovat marky a dolary, shánět zboží pro zámožné klienty či zajít na rande s recepční. Hra nemá nějaký pevný konec, ale je tu
několik úkolů, jež musíme splnit, čímž získáme procenta do závěrečného hodnocení. Za dohrání hry se považuje získání sta procent.
|
Příběh |
|
Začátek hry |
|
Zápisník vyletěl oknem |
Na pozadí tu plyne
čas a zároveň se musíme starat o svůj
fyzický stav, tzn. musíme odpočívat a občas se najíst, jinak pro nás hra končí. Můžeme také využívat několik typů
dopravních prostředků - MHD, vlak a autobus, díky nimž se dostaneme na jinak nepřístupné obrazovky. Můžeme sledovat televizi a číst noviny, ale najdeme tam úplně identické zprávy jako v prvním díle. Obchody se stále řídí otvírací dobou a pokud budeme moc dlouho otravovat v zavřeném podniku, tak nás zavřou.
Obtížnost je snad ještě výš jak v prvním díle - autor totiž naprosto selhal v poskytování nějakých vodítek, kterých je tu od minula ještě méně. Jak jsem již zmiňoval, průběh hry je ale téměř stejný, takže jsem z velké části použil svůj návod z prvního dílu, což hru zásadním způsobem ulehčilo. Našel jsem tedy opět svůj
zápisník, ve kterém byly alespoň kryptické nápovědy a od toho se odrazil dál. Nedovedu si ale představit, jak by někdo hrál tento díl bez znalosti toho prvního. Všechny ty
nestandardní příkazy, jež je nutno použít, činí hru nehratelnou bez nahlížení do zdrojového kódu.
|
Klíčové nápovědy v zápisníku |
|
Užitečné příkazy "INVENTAR", "STAV" a "CAS" |
|
Nákup bonů |
Mapa opět zhruba
odpovídá realitě a podíváme se tedy do městečka
Handlová a také do
Prievidze,
Ráztočna a
Morovna či se vykoupáme ve studené vodě řeky
Handlovky. Jedna z nápověd v zápisníku nás také zavede přímo k
domu autora, se kterým si můžeme popovídat o hře a sdělit mu třeba, že se nám hra nelíbí.
Jedna z větších změn oproti prvnímu dílu je, že tady už není možné vykrást automobil s věcmi. Trochu škoda také je, že velká část herního světa k ničemu neslouží a najdeme tu pouze prázdné obrazovky, kde se na některých místech můžeme leda tak najíst. Drtivá většina předmětů, jež můžeme nalézt, nemá žádný účel a nechápu, proč tady vůbec jsou. Leda na zmatení hráče.
Autor podle zmínky ve hře plánoval ještě
třetí díl, ale ten pravděpodobně nikdy nevznikl.
|
Autor nám poslal list |
|
Navštívil jsem dům autora |
|
Mapa |
POSTUP HROU
Vstal jsem, oblékl jsem se (OBLEKNI), uklidil jsem pokoj (UPRATAJ) a hledal zápisník (HLADAJ ZAPISNIK), dokud jsem ho nenašel. Zápisník ale bohužel vzal vítr a vynesl ho oknem ven na ulici. Odešel jsem tedy z pokoje (CHOD VON) a na recepci jsem si vyzvedl list (NEMAM TU LIST, PROSIM LIST, ZOBER LIST) a přečetl si ho (CITAJ LIST) - nic podstatného v něm ale nebylo. Vyšel jsem ven a v ulici za rohem sebral zápisník (ZOBER ZAPISNIK). Přečetl jsem si svoje poznámky (CITAJ ZAPISNIK) a zjistil pár stop.
V zápisníku byla poznámka "Dnes 12:00", a tak jsem se vydal do Snack baru vedle odděleni VB a počkal (POCKAJ) do 11:30. Čas jsem kontroloval na svých hodinkách (CAS). Poté jsem přistoupil k baru (CHOD BAR) a zeptal se na jméno ze zápisníku (KDE JE JANO) - jelikož bylo přesně 12 hodin, tak mi barman odpověděl, že sedí u stolu.
|
Svezl jsem se MHD |
|
Kšeftování s bony |
|
Po náročném dni pořádná večeře |
Šel jsem tedy ke stolu (CHOD STOL), pozdravil (AHOJ) a sedl si k němu (SADNI). Jano se mě zeptal, zda-li chci měnit koruny za bony, a tak jsem řekl "HEJ". Řekl jsem si o 2000 bonů. Miro mi nabídl výměnný kurz, tak jsem řekl "HEJ" a dal mu koruny (DAJ PRACHY). Příště prý zase ve 14:00.
Vydal jsem se na zastávku MHD poblíž dalšího Snack baru a počkal (CAKAJ). Jakmile něco přijelo, nastoupil jsem (VOJDI DO MHD) a na další zastávce zase vystoupil (VYSTUP). V nedalekém Snack baru jsem pak prodával bony (BONY). Vyhýbal jsem se chlápkovi v zeleném, který byl z VB. Když ke mě přišel někdo jiný a zeptal se na bony, odpověděl jsem "HEJ" a řekl za kolik (např. "4.5"). Pokud souhlasil, zeptal jsem se "KOLKO" a "DAJ BONY".
Jakmile obchod zavřel, zamířil jsem ke Snacku před Jednotou, kde jsem počkal na číšníka (POCKAT), objednal si jídlo (PROSIM JEDLO) a najedl se (ZOBER JEDLO, JEDZ JEDLO). Vrátil jsem se na hotel, vzal si vzal klíč a přenocoval ve svém pokoji (PROSIM KLUC, 13, ZOBER KLUC, CHOD DO IZBY, SPI; ráno OBLEKNI, CHOD VON).
|
Rande je stejné jako v prvním díle - autor dokonce zapomněl změnit jméno 'Claudia' na 'Mara' |
|
Musím sehnat počítač pro Ruda |
|
Fero dokáže sehnat ledacos |
Ráno jsem zkontroloval svůj inventář (I) a stav (STAV) a šel prodat další bony (cílem je mít minimálně 12 tisíc korun). Jakmile jsem je měl, šel jsem zpět do hotelu pozvat recepční na rande (POCKAT, MARA, NEMAS CAS) v 19:00 u kina. Šel jsem před kino a počkal. V 19:00 jsem ještě jednou počkal (POCKAT), čekáš dlouho - "NIE", kam půjdeme - "POD KU MA", nechce pěšky - zavolal jsem "TAXI", "NASTUP DO TAXI", "DAJ PRACHY", "VYSTUP". Mara přijde později, šel jsem tedy do hotelu k recepci, "PROSIM KLUC", "13", "ZOBER KLUC", "CHOD DO IZBY", "POCKAT", "VYZL" oblečení, "POCKAT", "POCKAT", "ZHASNI", "CHOD DO POSTELE", "ZOBER LIST", "CITAJ LIST" - nějaký papaláš chce video (jméno i věc se mohou lišit, ale postup je stejný), dones mu ho zítra v 15:00 do Domu kultury.
Oblékl jsem se (OBLEKNI), odešel z pokoje (CHOD VON). Vydal jsem se do restaurace Slovan, kde jsem se počkal (POCKAJ), recepčnímu jsem řekl, že hledám Fera (KDE JE FERO). Toho jsem pozdravil (NAZDAR) a řekl mu, že sháním video (či jinou věc). Fero to naštěstí měl a nechal mi to za 12 tisíc korun poslat na hotel. Šel jsem se ještě najíst a pak se vrátil na svůj pokoj a předmět sebral. Rovnou jsem tu i zůstal a přespal do dalšího dne (SPI).
Vydal jsem se do vestibulu Domu kultury a počkal na 15:00 (POCKAJ). Přišla ke mě šatnářka a ptala se, co chci. Zeptal jsem se "KDE JE PAPALAS" (jméno se může lišit) a jakmile mi ukázala správný stůl, šel jsem k němu (CHOD KU STOLU). U stolu seděl papaláš a ptal se, zda-li to mám. Odpověděl jsem "HEJ" a řekl si odpovídající cenu (např. 2000). Sebral jsem obálku s penězi (ZOBER OBALKU), otevřel ji (OTVOR OBALKU) a strčil si marky do kapsy.
|
Prodal jsem zboží za marky |
|
Marky jsem vyměnil za bony |
|
Nákup dolarů od zahraničních turistů |
Šel jsem do Snacku před Jednotou a ptal se na dalšího známého (KDE JE DODO). Potvrdil jsem mu, že chci měnit marky (HEJ) a za svých 2001 marek jsem dostal přes 11000 bonů (asi 5.8 bonů za marku). Ty jsem opět prodal na známém místě a se získanými korunami šel na autobusovou zastávku Handlová, směr z Prievidze a vyčkával (POCKAT) dokud nepřijel zahraniční autobus. Jakmile přijel, tak jsem do něj nastoupil (CHOD K AUTOBUSU, NASTUP DO AUTOBUSU) a vyměnil co nejvíce dolarů (DOLARY) za koruny.
Dolary jsem opět ve Snacku před Jednotou vyměnil za bony (asi 14.3 bonů za dolar) se svým známým (KDE JE ILKO; HEJ). K dokončení hry bylo nutné se zabít, třeba na oddělení VB.
Dobrovolné:
Z mostu jsem skočil do vody a sebral škatuli (VEZMI SKATULI - ne vždy se povede). Otevřel jsem ji a sebral peníze (PRESKUMAJ SKATULI). Pro tuto akci je dobré být v dobré fyzické kondici (kontrola přes STAV, odpočívá se přes CAKAJ).
KONEC POSTUPU HROU
|
Vítězství ! |
Verdikt: V podstatě pouze "přebarvený" první díl s úplně stejnými mechanismy a průběhem hry. Místo nějakých vylepšení jsme se dočkali pouze ještě menšího počtu vodítek, tzn. vyšší obtížnosti.
Hodnocení: 4/10