středa 31. července 2019

Hra 346: Tetris (1989)


Tetris
Vývojář: Vlastimil Veselý & Libor Bedrlík & Ladislav Gavar
Vydavatel: VBG Software
Vydáno 1989 pro PMD 85
Žánr: Puzzle
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Tetris je legendární hra, kterou zná snad úplně každý. Původní verze vznikla v roce 1984 na sovětský počítač Electronika 60, hra se ale proslavila až v následujících letech, kdy vznikaly porty na více rozšířené platformy (DOS 1986, ZX Spectrum 1987, Amiga 1988, atd.). Vývojáři z VBG Software neváhali a předělali hru také na československý počítač PMD 85. 

Menu
Základní informace
Začátek hry

V menu si lze vybrat ovládání na joysticku či klávesnici, kdy si lze také zvolit vlastní ovládací klávesy, což je vždy plus. Potřebujeme pět kláves pro posun vlevo, posun vpravo, otočení kolem středu, otočení svisle a urychlený sestup kostičky. Ano, oproti originálnímu Tetrisu lze provést i tzv. "stranové otočení kostky", což hru ulehčuje. Před začátkem hry si pak zvolíme, zda chceme tuto možnost nechat aktivní (varianta "A"), nebo ne (varianta "B"). 

Jednou z možností je též "barevný provoz", kdy si lze zapnout barvy (nutné aktivovat i v emulátoru), což hru hned rozjasní.


Získal jsem první stovku bodů
Čekání na "dlouhou"

Hra vždy začíná na obtížnosti "0", což je ta nejpomalejší. Cílem je samozřejmě získat co nejvyšší skóre a zapsat se do tabulky nejlepších. Skóre se tady počítá trochu zvláštně - za dokončenou řadu nic nedostaneme, ale prostě jen za každou kostičku, kterou se nám podaří položit, dostaneme jeden bod. Jakmile získáme dalších 100 bodů, tak se obtížnost (tzn. rychlost padání kostičky) zvýší. Už obtížnost "7" je docela těžká, ale na obtížnosti "8" jsem skončil. To už dají jen opravdoví mistři. 

Je škoda, že plocha s kostičkami zabírá jen malou část obrazovky a také bych uvítal, kdyby tam na pozadí byly pruhy ve dvou barvách, aby bylo přehledněji vidět, kam kostička dopadne. Jinak je ale hra slušně plynulá a hraje se dobře.


Obtížnost "8" už je nehratelná
Zápis do tabulky nejlepších

Verdikt: Poctivý port legendárního Tetrisu, který oproti originálu nabízí variantu hry se svislým otáčením kostiček. 
Hodnocení: 4/10

úterý 30. července 2019

Hra 345: Super Podraz (1989)


Super Podraz
Vývojář: Pavel Höfner
Vydavatel: HefSoft
Vydáno 1989 pro Atari 8-bit
Žánr: Textová adventura
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Jak již dává název tušit, jedná se o další z nekonečné řady hackovacích textovek inspirovaných Fukovým Podrazem 3 (1986). Opět se ujmeme programátora Tima Colemana, jehož úkolem je okrást zloděje. Hratelnost je naprosto stejná jako u předlohy - pomocí telefonu budeme hledat stopy, co nás posunou dál a zjišťovat čísla na další lidi či instituce, přičemž na konci se spojíme s bankou a peníze převedeme na svůj účet.

Nacházejí se tu i staří známí - kamarád Arthur Brown, David Ahl, Jack Ragger či Jonathan Fox.

Stručný úvod
Začátek hry
První a poslední zpráva

I zde narazíme na hádanku, kdy budeme muset rozšifrovat sadu podivných znaků. Tentokrát to už ale není ASCII tabulka, ale několik tvarů připomínajících Tetris. Po dlouhém dumání jsem na nic nepřišel, až mi Solaris poradil, že řešení můžu nalézt na klávesnici Atari 130XE - tyto znaky jsou nakresleny na bocích kláves. 

Telefonní seznam
Informace, kde zjišťujeme čísla
Zašifrovaný kód

Hra je trochu překombinovaná, příběh moc nedává smysl, ale obtížnost není vysoká. Bohužel jsem narazil na bug, kdy v pozdější části hry nelze některá čísla zjistit na informacích a vrací se pořád číslo na "Paris shop". Hru jsem tedy dohrál tím způsobem, že jsem si zbývající čísla našel ve zdrojovém kódu hry. S trochou štěstí hru někdo z Ataristů opraví a na web dá dohratelnou verzi.

Postěžovat si musím také na texty, které obsahují neuvěřitelné množství gramatických chyb a překlepů. Tipuji tedy, že autor byl v době vytvoření hry hodně mladý a gramatika nebyla jeho silná stránka.

Peníze jsou převáženy pod heslem "peníze"
Bob Poeple měl být asi Bob People
Stopa vede do Liberce

POSTUP HROU
Přečetl jsem si zprávu ("Z") a zavolal ("T") na číslo 29926. Opsal jsem si telefonní seznam, zavolal Ahlovi (57399) a zjistil číslo karty. Zavolal jsem na vnitro (83617) a zadal kartu č. 1736589. Zjistil jsem, že Jack Ragger pracuje pro Jones Electronics. Na informacích (33381) jsem si na ně zjistil číslo (58306) a zavolal tam. 

Zadal jsem číslo z úvodní zprávy (99365) a zjistil jméno "Jonathan Fox". Opět jsem zjistil číslo (92741na informacích (pozn. - dále už nebudu uvádět), zavolal a jako své jméno uvedl "Jack Ragger". Peníze prý někdo ukradl a zloděj zanechal otisky prstů, číslo New yorské databanky 5543283245. Zavolal jsem tam (02748) a číslo zadal. Paul Jonson, zaměstnán jako Denver pošťák. 

Zavolal jsem na Denver pošta (11992) a zjistil jméno "Johny Stevens". Zavolal jsem Paulovi Jonsonovi (73927) a toto jméno zadal. Zjistil jsem, že zloději změnili číslo konta a informace je zašifrovaná určitým kódem, který tvoří znaky připomínající Tetris. Řešením bylo podívat se na klávesnici Atari 130XE a bylo jasné, že heslo zní "ZACLONA".

Státní podnik Dýchej zdravě
Z gramatických chyb mi krvácí oči
Uložit si peníze do švýcarské banky pod heslem "Zurich"?

Spojil jsem se s poštou (11992) a zadal heslo. Zavolal jsem na uvedené číslo (56712) a zadal jméno "Paul Jonson". Zjistil jsem jméno "Roby Lee" - spojil jsem se s policií Kent (30109) a nechal ho vyhledat. Pracuje prý pro Stefana Wooda a jeho manželku Marianu (32391), se kterou jsem se spojil a ohlásil jsem se jako "Roby Lee". Peníze prý měli být převezeny společností British sea (73993), heslo "Penize". Zavolal jsem tam, zadal heslo a zjistil, že se mám spojil se společností Panam, kde pracuje "Bob Poeple". 

Tomu jsem zavolal (61874) a zjistil, že budu bydlet na hotelu Paris shop, číslo 126. Zavolal jsem tedy do Británie - při vytáčení čísla jsem nejprve zadal předvolbu "00002", potvrdil a poté "66990". Na recepci jsem se zeptal na číslo pokoje 126. Host byl Jim Rut, telefon 86469. Zavolal jsem mu a uvedl se jako "Bob Poeple". Zjistil jsem, že peníze jsou na cestě do ČSSR, podnik "Dýchej zdravě" s ředitelem Jaroslavem Pecháčkem. 

(kvůli bugu nelze na informacích zjistit následující čísla)
Zjistil jsem předvolbu do ČSSR (00075) a zavolal do zmíněného podniku (43859). Zeptal jsem se na Jaroslava Pecháčka a ohlásil se jako "Jim Rut". Peníze prý byly převedeny do Zurich bank pod heslem Zurich. Zjistil jsem předvolbu do Švýcarska (00745), zavolal do Zurich bank (66611), heslo "Zurich" a vyzvedl peníze. 
KONEC POSTUPU HROU

Peníze jsem vyzvedl
Vítězství !

Verdikt: Možná už trochu překombinovaná Podrazovka s příběhem, co nedává moc smysl. V textech je navíc ohromné množství gramatických chyb a kvůli bugu nelze ani hru dohrát. 
Hodnocení: 3/10

úterý 23. července 2019

Hra 344: Super Husa (1989)


Super Husa
Vývojář: Jiří Bernášek
Vydavatel: BeWeSoft
Vydáno 1989 pro Atari 8-bit
Žánr: Plošinovka
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Po hrách Přízrak Nuly (1988) a Robot Karel (1989) přichází BeWeSoft s další barevnou arkádou. Ani zde se nedozvíme žádný příběh a jsme rovnou vrženi do hry, kde ovládáme vejce, jež se musí prokousat přes bludiště plné nástrah a sebrat všechny husy, kterých je celkem 16. Zatímco většina jich čeká na místě, některé se pohybují po určité trase a musíme si na ně počkat ve vhodné lokalitě.

Začátek hry
Mapa bludiště
První husa je na dosah

Vejce má omezené možnosti pohybu - působí na něj gravitace a nemůže skákat. Zároveň po "schodech" nemůže na rozdvojeních chodit dolů. Aby toho nebylo málo, všude na něj číhají zelené breberky, kdy jediný jejich dotek znamená ztrátu jednoho z pěti životů a přemístění vejce na startovní pozici.

Ovládání je řešeno pouze třemi klávesami - pohyb doleva a doprava a vyvolání mapy, která je klíčová - můžeme na ní vidět jak celé bludiště, tak aktuální pozici vejce (blikající tečka) a pozici všech zbývajících hus (bílé obdélníčky).

Vlevo je nápis "Baf", ale kam dopadnu, když udělám krok doleva, to netuším
Díky "žebříku" s šipkami se vejce může dostat nahoru
Musím skočit do díry pode mnou

I když je na mapě přítomné políčko s nápisem "Exit", tak se k němu nemůžeme dostat a slouží pouze ke zmatení hráče. Cílem je opravdu sebrat co nejvíce hus, ideálně všechny, za což získáváme body do skóre, konkrétně 10000 za jednu husu. Problém ale je, že toto skóre se postupem času snižuje, takže jsme nuceni dohrát hru co nejrychleji. Za dokončení pak dostaneme další bonus a můžeme se zapsat do tabulky nejlepších výsledků.

Tahle husa mi přilétne sama, stačí počkat na vhodném místě
Tak odsud už není cesty pryč
Falešný východ

Obrazovky na sebe na okrajích navazují - půjdeme-li tedy doprava a dojdeme na okraj, ocitneme se zase nalevo. To stejné i vertikálně. Najít správnou cestu není vždy úplně jednoduché a chce ho slušný orientační smysl. Hru bych označil jako logickou plošinovku. Najít všechny husy napoprvé chvíli zabere a rozhodně na to padne více jak pět životů. Po zorientování se v bludišti se ale dá hra dohrát do 15 minut.

Zbývá mi už jen poslední husa uprostřed mapy
Vítězství !
Zapsání se do tabulky nejlepších

Verdikt: Vejce je zvláštní postava a uvítal bych nějaký příběh, nicméně mě hledání cesty v bludišti bavilo, k čemuž přispěla i přiměřená obtížnost. Zatím nejlepší hra od BeWeSoftu.
Hodnocení: 4/10

neděle 21. července 2019

Hra 343: Space Landing (1989)


Space Landing
Vývojář: Martin Kalina
Vydavatel: Gambrinus Software
Vydáno 1989 pro ZX Spectrum
Žánr: Arkáda
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Na úvodní obrazovce se můžeme dočíst, že vytvořit hru trvalo pouhé 4 hodiny a je to bohužel znát. Budeme ovládat vesmírnou loď, kterou můžeme vidět na horním okraji obrazovky, přičemž naším cílem je prokličkovat mezi meteority a úspěšně přistát na povrchu jakési planety.

Hra se ovládá pouze třemi klávesami - dvě pro pohyb do stran a jedna pro střelu, kdy si občas můžeme vypomoci a jeden z meteoritů rozstřelit.

Začátek hry
Narazil jsem
Vystřelil jsem po meteoritu

Není tu přítomné žádné skóre, hra nanejvýš při neúspěšném pokusu ukáže, kolik metrů zbývalo k povrchu planety. Největším problémem je silné problikávání všech objektů na obrazovce, což bych u hry z roku 89 už nečekal. Z toho důvodu bylo také dost těžké vůbec udělat screenshoty, na kterých by bylo něco vidět, a strávil jsem nad tím více času, než bych chtěl. 

Pokus o anglické texty také nevyšel a jediné, co stojí za zmínku, je ucházející hudební podklad, který ale autor pravděpodobně někde vykradl.


Už jen kousek
Congradulations! You have space ship landet !

Verdikt: Velice nepovedená hra - sice jsme tu už měli i horší, ale již dlouho jsem neudělil minimální hodnocení a toto je nejvhodnější kandidát, takže...
Hodnocení: 1/10

pátek 19. července 2019

Hra 342: Sop (1989)


Sop
Vývojář: Michal Křížek
Vydavatel: Miss
Vydáno 1989 pro Atari 8-bit
Žánr: Arkáda
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Vylepšená verze klasické hry Bombarder (inspirací mohla být i DOSová hra Sopwith (1984)), kdy ovládáme letoun, se kterým shazujeme bomby na nepřátelské cíle. Na rozdíl od předlohy zde ale nezůstaneme na jediné obrazovce, ale budeme přelétávat mezi vícero, přičemž mapa má i konec označený kopcem, jenž nemůžeme přelétnout. Na těchto dvou konečných obrazovkách můžeme měnit směr letu a otočit se tedy na cestu zpět.


Začátek hry
Shazuji bombu na domeček
Doletěl jsem na konec mapy a musím se otočit

Cílem je samozřejmě zničit co nejvíce nepřátelských cílů a získat co nejlepší skóre - za domečky je 100 bodů a za děla 50 bodů. Jelikož můžeme ovlivňovat výšku letu, tak si musíme také dávat pozor, abychom neletěli příliš nízko, protože výbuchy mají určitý dosah. Zároveň není vhodné letět moc vysoko, protože trvá příliš dlouho, než bomba dopadne a na obrazovce může být vždy jen jedna. 


Přistál jsem na letišti a doplňuji palivo
Exploze ze svržené bomby zasáhla i můj letoun

Na začátku máme 3 životy, 30 bomb a 500 jednotek paliva. Palivo a bomby nám samozřejmě ubývají, takže musíme čas od času přistát na letišti, což je obrazovka, na které nesmíme shazovat bomby, jinak přijdeme o život. Hra nás na letiště předem upozorní, takže máme dost času na to se připravit na přistání, kdy se musíme trefit na přistávací plochu. Poté se nám doplní bomby i palivo a automaticky znovu vzlétneme. 

Za každých 5000 bodů dostaneme nový život a létat takto můžeme donekonečna, dokud nepřijdeme o všechny životy. 


Dosáhl jsem na 10000 bodů
Konec hry

Verdikt: Pěkně zpracovaná arkáda, bohužel mi tady chybí nějaký atraktivnější cíl hry, než je získání nejvyššího skóre, a hra se tedy po chvíli stává nudnou. 
Hodnocení: 3/10