úterý 23. května 2017

Hra 79: Atomová Katedrála (19??)


Atomová Katedrála
Vývojář: Miroslav Mžik
Vydavatel: Miroslav Mžik
Vydáno 19?? pro Atari 8bit
Žánr: Textová adventura
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Atomová katedrála je kraťoučká sci-fi textovka, u které jsem ale strávil až příliš mnoho času. Vysvětlím proč, ale nejprve nastínění příběhu. Ocitáte se v roce 2115 na lidmi osídlené Venuši, kterou napadli mimozemšťané a poškodili atomovou elektrárnu. Úmysl hlavního hrdiny je prostý - chce si zachránit kůži a odjet co nejdál, mimo dosah výbuchu.

Celý příběh

K tomu mu má posloužit elektromobil zaparkovaný v hangáru, ale ouha - ten má vybité akumulátory a také je nutné na cestu vzít nějaké zásoby, jinak byste umřeli hlady, že ano. Hráč tedy začíná v areálu elektrárny a musí postupně najít všechny potřebné předměty, nabít akumulátory, bednu s jídlem, vše nacpat do elektromobilu a odjet.

Parser. Je. Průser. 

Problém začíná už na začátku. Snad v 95 % textovek stačí pro pohyb napsat jedno písmeno. Třeba "S" pro sever. "Z" pro západ. Tady? "JDI JIH" je ještě snadné uhodnout. Chvilku mi ale trvalo, než jsem přišel na to, že v některých případech toto nefunguje a je třeba použít specifické příkazy jako "JDI PROSKLENE DVERE". Sranda pokračuje, když najdete klíč a chcete ho sebrat. "VEM KLIC" najednou nefunguje a hra tvrdí "tato věc zde není". Až po chvíli mi došlo, že je třeba použít v příkazu diakritiku "VEM KLÍČ", což hra předtím nevyžadovala.

První nalezený předmět
Věčný souboj s parserem

Největší vypečenost ale je, že tu není žádný příkaz "POUZIJ", na což jsem ale z některých starých textovek zvyklý - tam se to řešilo tak, že jste předmět položili na zem, čímž jste ho jakoby použili. Tady jsem zaboha nemohl přijít na to, jak třeba nalít benzín do generátoru. Zkoušel jsem různé příkazy, naházel všechny předměty do jedné místnosti a nic.

Až s pomocí Petra "Fly" Svobody, který sondoval zdrojový kód hry jsme zjistili, že stačí předměty mít v inventáři a ty se automaticky zkombinují. Ano, teď to zní jednoduše, ale znáte to - člověk na to prostě v ten moment nepřijde. Možná taky proto, že lze u sebe mít současně maximálně dva předměty a já pořád tahal bednu s potravinami, takže ke zkombinování nikdy nedošlo.

Když to shrnu, ovládání je totálně neintuitivní a i když většinou víte, co máte udělat, tak nikdy nevíte jak to udělat a jaký příkaz napsat.

Mapa hry

Co se týče mapy hry, ta je opravdu maličká, zatím nejmenší textovka, kterou jsem tu měl. Většina lokací je prázdných a nedá se tam vůbec nic dělat. Jediné vzrůšo jsou zamčené dveře a hangár. A pak taky časový limit, kdy máte přesně 41 "tahů" a pak elektrárna vybouchne.

POSTUP HROU:
Ze společenské místnosti jsem se rozběhl do skladu s potravinami, kde jsem sebral bednu s nějakým tím proviantem. Dále jsem v chodbách našel klíč ("VEM KLÍČ", pozn. umisťuje se náhodně), s nímž jsem běžel ke dveřím centrálního skladu, které jsem s ním odemkl ("ODEMKNI FIALOVE DVEŘE"). Dále jsem ho už nepotřeboval, tak jsem ho zahodil ("ODLOZ KLÍČ"). Našel jsem zde akumulátory, které jsem vzal a odnesl je do hangáru, kde jsem vše odložil ("ODLOZ AKUMUL", "ODLOZ BEDNU") a naopak vzal kanystr s benzínem. 

S tím jsem běžel do dílenské místnosti, kde jsem sebral i generátor proudu a automaticky jsem do něj benzín z kanystru nalil. Vrátil jsem se do hangáru, kde jsem zahodil prázdný kanystr a vzal opět akumulátory, které jsem automaticky vložil do generátoru, čímž jsem je nabil. Pak už stačilo jen zahodit generátor, vzít bednu s jídlem a nastoupit do elektromobilu ("NASTUP ELEKTROMOBIL"). 
KONEC POSTUPU HROU

Jak vidíte, návod je opravdu kraťoučký. V podstatě jde jen o sebrání všech předmětů, jejich zkombinování a pak už rychle do elektromobilu. Žádné logické hádanky zde nehledejte. Po dokončení hry se zobrazí jedna jediná věta, navíc s čárkami a tečkami si autor hlavu nelámal, což lze vlastně říct o všech textech ve hře.


Vítězství

Verdikt: Jedna z nejhorších textovek, které jsem hrál. Je to krátké, nejsou tu žádné logické hádanky, jen souboj s parserem.
Hodnocení: **/10

Hra 78: Cobra (1987)


Cobra
Vývojář: Miroslav Urda
Vydavatel: Miroslav Urda
Vydáno 1987 pro PMD 85 & Maťo
Žánr: Arkáda
Počet hráčů: 1
Stav: Nedokončeno (BUG)

Miroslav Urda mi zatím moc radosti nedělá. Po nepovedeném klonu Space Invaders se jménem Categoric (1987) tu máme bludišťovku s raketou. S hodně neposednou raketou, protože ovládat jí chce trochu kumšt. Nějakou dobu mi trvalo, než jsem vůbec dokázal "vzlétnout" a přežít prvních 5 sekund. Ovládání je na klávesnici dost matoucí. 

Na klávesnici je LEFT šipka nahoru a RIGHT šipka dolu. Můj mozek tuhle kombinaci nezvládal. 
Instrukce

Podle instrukcí máme 5 minut na to nalézt obrazovku označenou jako "Computer system time" a vypnout čas. Tím začne jakási autodestrukce, kdy máme další 2 minuty na to dojít k východu a uniknout zničení. Při tom všem si ještě musíme hlídat stav baterie rakety, což ale není moc velký problém - energie se dá dobít na speciálním stanovišti. 

Začátek hry
Nabíjecí stanice

Při prvním průchodu jsem našel nejdříve nabíjecí stanici a pak východ označený nápisem "Finish". Zkusil jsem se tedy vrátit a hledal obrazovku, kde se vypíná čas. Ta je podle instrukcí "umístěná v rámečku dole". Zkoušel jsem se tedy dostat někam na dolní stranu bludiště, ale nacházel jsem akorát východy, které mě buď hodili zpět do menu, nebo restartovaly hru. Potom jsem se do bludiště natolik zamotal, že jsem se rozhodl udělat si mapu. 

Mapa hry

Omluvte kvalitu mapy, ale splácal jsem jí v rychlosti v MSpaint. Hráč začíná zhruba uprostřed a východ je vpravo nahoře. Kroužky jsem označil východy, kde hra padá buď do menu, nebo úplně. Bohužel se obávám, že někde tam se měla nacházet obrazovka pro vypnutí času. Hru tedy prohlašuji za zabugovanou a nedohratelnou. Pokud víte o nějaké dohratelné verzi hry, tak mi napište do komentářů. 

Verdikt: Špatně ovladatelná bludišťovka, která je zabugovaná a nedá se ani dohrát. 
Hodnocení: **/10

Hra 77: Categoric (1987)


Categoric
Vývojář: Miroslav Urda
Vydavatel: Miroslav Urda
Vydáno 1987 pro PMD 85
Žánr: Arkáda
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Categoric je hodně nepovedený klon Space Invaders. Hra je rozdělená na úrovně, kdy začínáte s jednou řadou nájezdníků a pokud se vám je podaří vystřílet, v dalším levelu se další lajna přidá. Cílem je získat co nejvyšší skóre, kdy za každý sestřel dostanete 10 bodů

Začátek hry
I když toto vypadá jako jasný zásah, invader problikl a střela proletěla

Problém je, že nepřátelé se pohybují velice rychle a navíc "problikávají", nemůžu se zbavit dojmu, že občas se zásah nezapočítá, i když střela zasáhne cíl. Jak už je zvykem, v jednu chvíli může být na obrazovce pouze jedna hráčova střela, takže něco trefit je těžké a dostat se do další úrovně ještě těžší. 

Možná kdyby byl pohyb nepřátel pomalejší, dalo by se to jakžtakž hrát, ale takhle mě to hodně rychle omrzelo. Nedokázal jsem se dostat ani přes druhou úroveň a vzdal to. Ty neuznané zásahy mě až moc vytáčejí. 

Game over

Verdikt: Hodně nepovedný klon Space Invaders. Nepřátelé jsou příliš rychlí a uznávání zásahů je dost pofidérní. 
Hodnocení: */10

středa 17. května 2017

Hra 76: Boulder Dash (1987 & 1988)



Boulder Dash
Vývojář: Vlastimil Veselý & Libor Bedrlík & Ladislav Gavar
Vydavatel: VBG Software
Vydáno 1987 & 1988 pro PMD 85
Žánr: Logická / Plošinovka
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

První hra od plodného vývojářského tria VBG Software, na kterou se tu podívám, vznikla ve dvou verzích (1987 & 1988), které se liší jen v maličkostech. Vychází z legendární hry Boulder Dash (1984), jež vyšla původně pro Atari 8bit a představuje v podstatě ty stejné principy. O co jde si můžeme přečíst v menu hry.

"Zanedlouho se ocitnete uprostřed rozsáhlého bludiště. Vaším úkolem je najít východ. Po cestě najdete blikající čtverečky. Za každým z nich se skrývá jeden sektor."

V podstatě tu tak máme dvě části. V té první hledáme s postavou, kterou tu označují jako mravence, cestu v bludišti a život nám znepříjemňují právě blikající čtverečky. Pokud přes ně chceme přejít, musíme vyřešit jednu z úrovní. Pokud se kouknete na mapu (mapa bludiště, obrázek se všemi úrovněmi), tak zjistíte, že nejkratší cesta k východu vede přes 14 úrovní. Velice pravděpodobně se ale v bludišti ztratíte a dostat se k cíli bude mnohem zdlouhavější.

Menu hry
Začátek hry na mapě bludiště
Jedna z těch jednodušších úrovní

V samotných úrovních pak na nás čekají problémy, které budeme muset pomocí logiky a rychlých prstů vyřešit. Najdeme zde věci jako padající kameny, diamanty, vodu, nebezpečné pavouky a samozřejmě východ z úrovně. Ten se otevře jakmile sebereme potřebný počet diamantů, v čemž nám samozřejmě brání hlavně pavouci, kteří se neustále pohybují.

Pavouků se můžeme zbavit několika způsoby, třeba hodit na ně kámen, nechat je do sebe "nabourat", nebo poslat proti nim vodu. Pokud se nám je podaří zabít, tak z nich vypadne v ideálním případě 9 diamantů, ale podle okolností to může být i méně. Pokud sebereme v úrovni více diamantů, než je potřeba, tak se nám ty nadbytečné připočtou do životů, což se sakra hodí.

Každá úroveň má také časový limit, takže nelze zase příliš otálet, jinak se celá úroveň restartuje a musíte začít odznovu.

Tuhle jsem raději přeskočil
Zajímavější úroveň s vodou
Vypadá to zpočátku těžce, ale pavouci se nakonec vymlátí mezi sebou

Lze si trochu pomoct tím, že si hru uložíte těsně před vstupem do "čtverečku", protože úroveň se vybírá náhodně. Pokud se vám nějaká nelíbí, lze se jí tedy vyhnout. Celkem zde najdeme 68 úrovní, což je hodně slušné číslo.

Musím říct, že jsem se zpočátku trochu přemáhal hru hrát, ale po pochopení všech principů (např. že pavouci běhají podle určitých pravidel, takže stačí nestát u zdi a nemůžou na vás) mě začala bavit a nakonec musím uznat její kvality. Co mi trochu vadilo byl ne úplně plynulý pohyb nepřátel a vlastně i celé hry. Dá se na to ale zvyknout, rozhodně to není tak hrozné jako třeba u Willyho Walkera či 3D Mikrotrona, ale není to prostě úplně ono.

Východ z bludiště označuje ošklivá hlava - té musíte skočit do otevřené pusy a zobrazí se gratulační text.

Vítězství

Verdikt: Lehce rozšířená verze legendární hry Boulder Dash pro PMDčko.
Hodnocení: ***/10

úterý 16. května 2017

Hra 75: Antiseno (19??)


Antiseno
Vývojář: Marian Čekan & Sergej Ilkovič
Vydavatel: Software Atari Checkey Company Limited
Vydáno 19?? pro Atari 8bit
Žánr: Textová adventura
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

"Proč se hra jmenuje zrovna Antiseno?". To byla moje první myšlenka. A odpověď? Ve hře jste totiž naštvaným studentem střední školy a vaším úkolem je zastřelit svého profesora Jana Senavu, kterému se pravděpodobně přezdívalo "Seno". Páni, také vám ten námět připadá hodně stupidní?

Konkrétně musíte najít všude možně po škole poschovávaná písmena, z nich složit 13ti písmenné heslo, zadat ho do počítače, čímž se otevře trezor, v němž je schovaný samopal. Ten vezmete, vběhnete do kabinetu a zastřelíte všechny uvnitř. Ve světle toho, co se v minulých letech stalo na amerických školách, není tuhle hru příjemné hrát.

Příběh
Ovládání

Hra je klasická textovka, ve které se pohybujete po budově školy. Příkazy jsou ořezány na kost, takže kromě klasického pohybu (S, J, V, Z, Hore, Dole) jsou tu jen příkazy PREZRI, POUZI, ZOBER a POLOZ. Vždy se zadávají jen první tři písmena. 

Obtížnost je poměrně nízká, stačí jen prozkoumávat opravdu všechno a žádný velký zásek vás nečeká. Na několika místech lze zemřít, protože profesoři jsou nebývale agresivní. Hra není ani nikterak rozlehlá, jak se můžete přesvědčit na mapě níže.

Mapa

POSTUP HROU:
Ve vstupní hale jsem prozkoumal papíry a telefonní seznam a zavolal na uvedená telefonní čísla, čímž jsem získal 2. a 3. písmeno hesla a nějaké další nápovědy. Vydal jsem se na západ do dílny, kde jsem použil navíječku (a získal přístroj na identifikaci do počítače), rukavice a na radu Moniky otevřel zásuvku u stolu, kde bylo 10. písmeno. Vydal jsem se na východ, kde jsem od opilce vyslechl 1. písmeno a šel jsem dolů do šatny, kde jsem prozkoumal noviny (5.) a nápisy (4.). Zároveň jsem si vzal přezuvky a montérky.

U začátku studentského schodiště jsem potkal toho blbce Matise, u něhož v poznámkách jsem vyšmíroval 6. písmeno a z papírku, který vypadl učitelce i to 7. Vešel jsem do naší třídy, kde jsem obtěžoval Janu, které se to líbilo, a tak mi prozradila 8. Vrátil jsem se ke schodišti a vydal se nahoru. V 1. poschodí jsem našel vizitku s 9. písmenem. Vešel jsem do místnosti s PMDčkama, kde jsem u Ing. Balaže zjistil 11.

Co mají učitelé za problém?
Gumák a PMDčko jsou zde označovány jako šrot

O patro výše jsem vzal růži a přes dlouhou chodbu jsem se dostal do kabinetu chemie, kde jsem asi trochu vyrušil... Každopádně jsem za růži dostal lístek, který mám donést Vavrekovi. Nejdříve jsem se ale vydal do kabinetu SJL, kde jsem prozkoumal dřevěnou tabulku a získal 13. písmeno. O patro výše jsem se ještě vydal do tělocvičny, kde jsem odsunul žíněnku a získal důležitou nápovědu, že Vavreka má něco v kapse. Hmm, zase ten Vavreka, musím se za ním stavit. 

Vrátil jsem se tedy na začátek a po schodech vyšel k Vavrekovi. Položil jsem lístek na zem, využil chvilkovou Vavrekovu nepozornost a nepozorovaně mu vytáhl klíč z kapsy. Hned kousek vedle jsem ho použil na dveře do jeho kabinetu, naštěstí mu to nevadilo. V kabinetu jsem našel knihu, ale musel jsem použít lupu, abych zjistil 12. a poslední písmeno.

Zadal jsem heslo do počítače a odemkl trezor
Dílo je dokonáno

Vešel jsem tedy do nedaleké ředitelny a zadal heslo (YMALCDNYFRWTV) do počítače, čímž se otevřel trezor v místnosti v nejvyšším poschodí. Šel jsem tam a z trezoru vytáhl samopal. S ním jsem se promenádoval celou školou zpátky k Vavrekovi a sebral zásobník. Tím bylo vše připravené. Vběhl jsem do kabinetu TEK, kde seděl profesor Senava i s ing. Svedovou a zastřelil je. Poté jsem rychle utekl před školu, kde na mě už čekalo auto.
KONEC POSTUPU HROU

Násilí ve hrách beru s rezervou, ale tady jsem si příběh vážně neužíval. Je to slátanina, která vznikla v hlavách dvou puberťáků, co neměli rádi svého třídního profesora. Přát si ale jeho smrt a ještě z toho udělat hru, to už mi přijde opravdu přes čáru.

Trochu s podivem jsem také zjistil, že Petr Svoboda udělal remake, jemuž se říká "Antiseno 2008" - mělo by se jednat o vylepšenou verzi, která je navíc přeložená do češtiny. Proč ale někdo předělává zrovna tuhle hru, to mi hlava nebere.


Vítězství

Verdikt: Kontroverzní textovka, ve které musíte zabít svého třídního učitele. Je to v podstatě průměrná hra, které strhávám bod za ten pitomý námět.
Hodnocení: **/10

čtvrtek 11. května 2017

Hra 74: Bombarder (1987)


Bombarder
Vývojář: Ladislav Karrach
Vydavatel: Kamasoft
Vydáno 1987 pro ZX Spectrum
Žánr: Arkáda
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Ne, není to chyba. Po minulém článku tu je další Bombarder, ve stejném roce totiž na ZX Spectrum vyšly dvě předělávky hry Blitz (1979).

Opět rychlé shrnutí - ovládáte bombardér, který létá zleva doprava a pokaždé, když doletí na konec, tak se posune o řádek níže. Pod ním je náhodně vygenerované město, které musíme komplet zničit tím, že na něj budeme svrhávat bomby

Začátek hry

V této verzi si hned na začátku můžete zvolit výšku domů a rychlost letadla, čímž si vlastně nastavíte obtížnost hry. To je celkem příjemné, ale samotná hra se bohužel nepovedla. Grafika je na poměry Spectra hodně podprůměrná a co nenávidím nejvíce jsou problikávající sprity, tentokrát ošklivým způsobem bliká jak letadlo, tak hlavně padající bomba, která není skoro vidět. 

Ta klasicky likviduje náhodný počet políček, kdy za každé dostanete 1 bod. Lze i střílet dopředu a tím zlikvidovat celý řádek a to neomezeně, ale každý výstřel vás stojí 10 bodů. Cílem je získat co nejvíce bodů, přičemž skóre se nepřenáší do dalšího levelu. Máte tady prostě jen jednu úroveň, čili pokud chcete nejvyšší skóre, musíte zvolit nejvyšší obtížnost, kde je nejvíce budov.

Střela likvidující celý řádek stojí 10 bodů

Pokud bych si měl vybrat, vždy bych raději hrál verzi Bombarderu z minulého článku, která je prostě ve všem lepší. Tahle verze se podle mého názoru prostě nepovedla. 

Verdikt: Nepovedená předělávka hry Blitz pro Spectrum. 
Hodnocení: */10

středa 10. května 2017

Hra 73: Bombarder (1987)


Bombarder
Vývojář: Josef Havlík
Vydavatel: JH Soft
Vydáno 1987 pro ZX Spectrum
Žánr: Arkáda
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Koncept hry Blitz (1979) byl jeden z oblíbených mezi tehdejšími tvůrci. Již jsme tu měli verzi pro PMDčko a IQ-151 a teď se podíváme na předělávku pro Spectrum. 

Úvodní instrukce v angličtině

Jen v rychlosti shrnutí - ovládáte bombardér, který létá zleva doprava a pokaždé, když doletí na konec, tak se posune o řádek níže. Pod ním je náhodně vygenerované město, které musíme komplet zničit tím, že na něj budeme svrhávat bomby. Toto je vysvětlené v úvodních instrukcích.

Začátek hry
I zde je angličtina s chybami

Tato verze se liší tím, že bomba nezničí náhodný počet políček města, ale kompletně vymaže celý sloupec. Stále ovšem platí, že na obrazovce může být zároveň jen jedna bomba, takže většinou při jednom přeletu stihnete svrhnout jen tu jednu. Další možnost je vystřelit před sebe, čímž zničíte vše na aktuálním řádku. Tímto je ale třeba šetřit, protože máte jen 5 střel na celou hru a poté se napíše hláška "Ammunition left !!!". 

Cílem je samozřejmě získat co nejvíce bodů (za každý zničený čtvereček města je jeden bod), což je stále těžší, protože vám dochází munice pro střelbu dopředu, což je nutné občas použít, protože se občas úroveň vygeneruje tak, že není možné vše stihnout zničit bombami. 

Zajímavé je, že bomba vypadá jako srdíčko, takže ve skutečnosti vlastně celou dobu neničíme město, ale rozséváme lásku shůry. 

Svržená bomba (srdíčko)
Tabulka nejlepších

Verdikt: Povedená předělávka hry Blitz pro Spectrum.
Hodnocení: ***/10

úterý 9. května 2017

Hra 72: Black (1987)


Black
Vývojář: Andrej Blaho
Vydavatel: Andrej Blaho
Vydáno 1987 pro PMD 85
Žánr: Desková hra
Počet hráčů: 1 - 2
Stav: Dokončeno

Na začátku hry si zvolíte, jestli chcete hrát proti počítači či si zahrajete ve dvou s živým hráčem a pak už se jde na to. Pohybujete se po poli o velikosti 5x5 s tím, že se hráči střídají v tazích a vytvářejí jakousi cestu složenou z čar na jednotlivých políčkách.

Jsem na tahu
Počítač mě "vyoutoval" mimo herní plochu

Když o tom tak přemýšlím, tak se to špatně vysvětluje. Na začátku svého tahu si prostě zvolíte, na jaké pole chcete položit jeden ze tří typů "karet" a tím zvolíte další směr "cesty". Vyhrát můžete buď tak, že se dostanete ve svém tahu k bílému čtverečku vpravo dole, nebo tím, že donutíte soupeře položit "kartu" tak, že cesta skončí mimo hrací plochu.

Jedná se dost možná o předělávku nějaké deskové hry, kterou ale neznám. Update - jedná se o deskovou hru Topologika (díky Faraonovi za upřesnění). Počítač není úplně marný, ale po troše cviku ho dokážete bez problémů porazit.


Vítězství

Verdikt: Předělávka deskové hry Topologika pro jednoho či dva hráče.
Hodnocení: **/10

Hra 71: Bimbo (1987)


Bimbo
Vývojář: Zdeněk Becha
Vydavatel: Zdeněk Becha
Vydáno 1987 pro Atari 8bit
Žánr: Hazardní
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Zábavný pořad Videostop byl oblíbený námět her z 80. let. Už jsme tu měli verzi pro ZX Spectrum Videostop (1986) a Bimbo je jednoduše verze pro Atari. V rychlosti princip - na obrazovce vidíme 3 čísla, která se neustále mění a na hráčovi je zastavit je stiskem klávesy v momentě, kdy se zobrazí alespoň dvě stejná. Pokud se mu to podaří, získá 20 bodů za 2 stejná čísla a 50 bodů za 3 stejná čísla. Pokud ne, ztratí přesně polovinu všech bodů, což tedy později dost zabolí.

Jednodušší to být nemůže

Čísla se nestřídají po vteřině jako ve verzi pro Spectrum, ale rychleji. Každopádně po každém pokusu musíte losování opět spustit další klávesou. Zjistil jsem, že pokud dostatečně rychle spustíte losování a hned ho zase zastavíte, čísla zůstanou a lze si tak snadno body nahrabat. Takhle jsem se během chvilky dostal na 1000 bodů a vůbec nic se nestalo.

Ani po dosažení 1000 bodů se nic nestalo

Verdikt: Naprosto primitivní hra na námět televizního pořadu Videostop. Nejzajímavější je asi chyba ve slově "Speace" na úvodní obrazovce a to o něčem svědčí.
Hodnocení: */10