Wildfire
Vývojář: Vladimír Ženatík & Karel Kellner
Vydavatel: Kybso
Vydáno 1989 pro Atari ST
Žánr: Adventura
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno
Wildfire je první československá hra pro 16-bitové počítače. Konkrétně vznikla na Atari ST, což je následovník u nás rozšířeného Atari 8-bit. Díky tomu, že tento počítač má vyšší výkon, více paměti a myší ovládané grafické rozhraní, se můžeme těšit na audiovizuálně atraktivnější tituly.
Zároveň to je první hra, kterou zařazuji do žánru "adventura" a nikoliv "textová adventura". Hranice mezi těmito dvěma žánry je občas velice tenká, ale rozhodl jsem se tak, protože hra se ovládá pouze myší a není potřeba bojovat s parserem a s psaním příkazů, a za druhé každá obrazovka obsahuje grafické znázornění dané "místnosti". To už sice měly třeba hry Space Saving Mission (1985) nebo Dokonalá Vražda 2 (1988), ovšem ty neměly unikátní obrázek na každé obrazovce a navíc se ovládaly na klávesnici.
Příběh hry se inspiruje v knize Andromeda Strain (1969, v češtině Kmen Andromeda) od spisovatele Michaela Crichtona, k čemuž se autoři přiznávají už na úvodní obrazovce. V roce 1971 mimochodem vyšlo i povedené filmové zpracování.
Ocitáme se tedy v Americe, konkrétně v osadě Piedmont v Arizoně. Právě sem se zřítila z neznámých důvodů družice a během pár hodin všech 48 obyvatel zemřelo. Byl vyhlášen poplach Wildfire a družice byla převezena do tajného komplexu laboratoří v Nevadě, kde proběhlo vyšetřování a na jejím povrchu se následně našly smrtící mimozemské mikroorganismy. Po porušení sterility komplexu došlo k aktivaci atomového autodestrukčního zařízení (AAZ), ovšem mikroorganismy mezitím zmutovaly do neškodné formy, takže by bylo trochu škoda celý komplex vyhodit do vzduchu. Na nás tedy je nalézt AAZ a zastavit odpočítávání.
Zároveň to je první hra, kterou zařazuji do žánru "adventura" a nikoliv "textová adventura". Hranice mezi těmito dvěma žánry je občas velice tenká, ale rozhodl jsem se tak, protože hra se ovládá pouze myší a není potřeba bojovat s parserem a s psaním příkazů, a za druhé každá obrazovka obsahuje grafické znázornění dané "místnosti". To už sice měly třeba hry Space Saving Mission (1985) nebo Dokonalá Vražda 2 (1988), ovšem ty neměly unikátní obrázek na každé obrazovce a navíc se ovládaly na klávesnici.
Úvodní slovo autorů |
Příběh #1 |
Příběh #2 |
Příběh hry se inspiruje v knize Andromeda Strain (1969, v češtině Kmen Andromeda) od spisovatele Michaela Crichtona, k čemuž se autoři přiznávají už na úvodní obrazovce. V roce 1971 mimochodem vyšlo i povedené filmové zpracování.
Ocitáme se tedy v Americe, konkrétně v osadě Piedmont v Arizoně. Právě sem se zřítila z neznámých důvodů družice a během pár hodin všech 48 obyvatel zemřelo. Byl vyhlášen poplach Wildfire a družice byla převezena do tajného komplexu laboratoří v Nevadě, kde proběhlo vyšetřování a na jejím povrchu se následně našly smrtící mimozemské mikroorganismy. Po porušení sterility komplexu došlo k aktivaci atomového autodestrukčního zařízení (AAZ), ovšem mikroorganismy mezitím zmutovaly do neškodné formy, takže by bylo trochu škoda celý komplex vyhodit do vzduchu. Na nás tedy je nalézt AAZ a zastavit odpočítávání.
Začátek hry |
Na obrazovce smrti je potvrzený rok vydání hry |
První nalezený předmět |
Zatímco v knize na to vědci měli pouze 5 minut, my na to budeme mít časový limit přesně hodinu. Pokud do té doby nezvládneme najít magnetický štítek a dostat se k lasery zabezpečenému AAZ, hra skončí neúspěchem. A nutno říci, že napoprvé se to podaří málokomu, protože hra představuje dostatečnou výzvu.
Ovládání je, jak už jsem zmínil, vyřešeno pomocí myši. Pohybujeme tedy kurzorem a klikáme na ikonky. To měly i některé starší Spectrum hry, ale tam se kurzorem hýbalo pomocí klávesnice. V pravém horním rohu máme směrovou růžici se všemi světovými stranami a pokud je nějaká podbarvena černou barvou, znamená to, že se tímto směrem můžeme vydat. Pod tím jsou čtyři ikonky pro "použij, prozkoumej, seber" a "polož".
V levé horní části obrazovky vidíme obrázek aktuální lokace a pod tím sedm čtverečků - na těchto místech se zobrazují předměty - ty co vidíme, nebo ty, co máme v inventáři. A nakonec v dolní části se vypisuje veškerý text.
Ve výtahu strávíme hodně času |
Vysílačkou jsem zachytil zprávu |
Zadávání binárního kódu u dveří |
Komplex laboratoří má celkem čtyři patra, mezi nimiž se pohybujeme výtahem. Klíčový předmět je číselný ovladač, jež najdeme hned na začátku hry na smetišti. Ten můžeme použít na všechno - ovládáme jím výtah či jiné ovládací panely. Pěkné je, že na těchto panelech nejsou jen tlačítka, která potřebujeme zmáčknout pro postup dál, ale i další, které například deaktivují výtah či zhasnou světla v celém komplexu, což nechceme.
V místnosti technické údržby jsou fanoušci Atari |
Na papírku jsem našel další binární kód |
Ovládací pult bezpečnostních oddílů |
Hádanky jsou většinou logické, nicméně najdou se i takové, co smysl moc nedávají a jsou tudíž dost zásekové. Největším oříškem je asi ta s opicí, kterou je nutné položit na určitém místě. Další zásek pro mě představovalo vyčištění brýlí, kdy hra vyžadovala nejprve vysušit čistící papírky, jež jsem předtím namočil ve vodě, což mi nedošlo - v tomto případě měla hra poskytnout lepší popisek při prozkoumávání předmětů.
Technické zpracování je povedené - hudba je chytlavá a obrázky lokací dostatečné kvalitní. Jediné, co mi trochu vadilo, byla asi vteřinová prodleva při vykreslování obrazovky. Dále je trochu škoda, že v textech najdeme spoustu gramatických chyb. Hru nicméně zařazuji na svůj must-play seznam (viz pravý sloupec) jakožto první 16-bit hru.
Další ovládací pult, tentokrát pro klimatizační systémy |
Vidíme dokonce svoji postavu, resp. její nohy a pupek |
Kapra bych v tajné sterilní laboratoři tedy rozhodně nečekal |
POSTUP HROU
Vydal jsem se k hoře odpadků a sebral číselný ovladač. Ten jsem použil ve výtahu a zmáčkl "3", čímž jsem se dostal do třetího patra komplexu. Zde jsem sebral zápalky a přes výtah se dostal do druhého patra, kde jsem u požárního hasiče použil sirky, čímž jsem uhasil oheň řádící opodál. V malém pokojíku jsem sebral vysílačku a vydal se do 1. patra.
V odpočívárně strážců jsem sebral svítilnu a na číselném ovladači zmáčkl "1", čímž jsem vyprázdnil koš. Dále jsem použil vysílačku a ladil ji tak dlouho, dokud jsem nezachytil hlas sdělující kód "1100010101001110" (pokud to nejde, tak je nutné popojít na jinou obrazovku). Ten jsem použil ve 3. patře u dveří a uvnitř vzal šroubovák. Také jsem se vrátil do 4. patra k hoře odpadků a sebral zmačkaný papírek s druhým kódem "0100110111101001", který jsem použil u dveří v 1. patře a dostal se do místnosti bezpečnostních oddílů.
V odpočívárně strážců jsem sebral svítilnu a na číselném ovladači zmáčkl "1", čímž jsem vyprázdnil koš. Dále jsem použil vysílačku a ladil ji tak dlouho, dokud jsem nezachytil hlas sdělující kód "1100010101001110" (pokud to nejde, tak je nutné popojít na jinou obrazovku). Ten jsem použil ve 3. patře u dveří a uvnitř vzal šroubovák. Také jsem se vrátil do 4. patra k hoře odpadků a sebral zmačkaný papírek s druhým kódem "0100110111101001", který jsem použil u dveří v 1. patře a dostal se do místnosti bezpečnostních oddílů.
Hezká smutná opice |
Ochráncům zvířat se toto líbit nebude |
Vyčistit tyto brýle je trochu oříšek |
Zde jsem použil ovladač a zmáčkl tlačítka "0" (otevření dveří ve 4. patře) a "2" (otevření dveří ve 3. patře). Šel jsem do třetího patra a vlezl do nově otevřených dveří. V kontrolní místnosti klimatizačních systémů jsem použil ovladač a zmáčkl tlačítko "2". Poté jsem se vydal do druhého patra, v tmavé chodbě použil svítilnu a šroubovákem sundal mřížku, čímž se mi otevřel průchod do klimatizace. Tou jsem pokračoval až do skladu, kde jsem sebral aqualung.
Vydal jsem se do 4. patra, kde jsem před výtahem odložil zmačkaný papírek, vysílačku, zápalky, šroubovák a svítilnu. Před zatopenou chodbou jsem použil aqualung a doplaval do skladu, kde jsem sebral protiradiační oblek a čistící papírky. Doplaval jsem zpátky a aqualung odložil. Ještě na tomto patře jsem došel do biologické laboratoře za odemčenými dveřmi a sebral opici. S tou jsem šel do 2. patra do fyzikální laboratoře, kde jsem ji položil a zbavil se tím smrtícího laseru. V pracovně jsem pak sebral brýle.
V zákrutu chodby jsem si oblékl protiradiační oblek a došel k otevřenému sejfu pro magnetický štítek. Vrátil jsem se zpátky do zákrutu chodby a oblek odložil. Vydal jsem se do 3. patra, kde jsem v sušárně položil mokré čistící papírky na zem a opět je po vysušení sebral. Vyčistil jsem s nimi brýle a vydal se zpět do 4. patra, kde jsem si brýle nasadil v prázdné místnosti, čímž jsem spatřil síť paprsků na ochranu AAZ.
Sestoupil jsem se po schodišti dolů a do atomového autodestrukčního zařízení vložil magnetický štítek, čímž jsem zastavil odpočítávání.
KONEC POSTUPU HROU
Verdikt: První československá 16-bitová hra a adventura se zajímavým sci-fi námětem.
Hodnocení: 5/10
Vydal jsem se do 4. patra, kde jsem před výtahem odložil zmačkaný papírek, vysílačku, zápalky, šroubovák a svítilnu. Před zatopenou chodbou jsem použil aqualung a doplaval do skladu, kde jsem sebral protiradiační oblek a čistící papírky. Doplaval jsem zpátky a aqualung odložil. Ještě na tomto patře jsem došel do biologické laboratoře za odemčenými dveřmi a sebral opici. S tou jsem šel do 2. patra do fyzikální laboratoře, kde jsem ji položil a zbavil se tím smrtícího laseru. V pracovně jsem pak sebral brýle.
Toto má představovat výbuch atomového autodestrukčního zařízení |
V sejfu jsem našel potřebný magnetický štítek |
Kdyby bylo při průzkumu papírků řečeno, že jsou mokré, tak by tato hádanka nebyla tak záseková |
V zákrutu chodby jsem si oblékl protiradiační oblek a došel k otevřenému sejfu pro magnetický štítek. Vrátil jsem se zpátky do zákrutu chodby a oblek odložil. Vydal jsem se do 3. patra, kde jsem v sušárně položil mokré čistící papírky na zem a opět je po vysušení sebral. Vyčistil jsem s nimi brýle a vydal se zpět do 4. patra, kde jsem si brýle nasadil v prázdné místnosti, čímž jsem spatřil síť paprsků na ochranu AAZ.
Sestoupil jsem se po schodišti dolů a do atomového autodestrukčního zařízení vložil magnetický štítek, čímž jsem zastavil odpočítávání.
KONEC POSTUPU HROU
Tak snad se teď dokážu vyhnout smrtícím laserům |
Konečně jsem našel AAZ |
Vítězství ! |
Verdikt: První československá 16-bitová hra a adventura se zajímavým sci-fi námětem.
Hodnocení: 5/10
Vladimíru Ženatíkovi jsem poslal odkaz na recenzi a toto mi napsal: Ano, ja a gramatika... to je vecny boj. Karel je premiant a nevidel to. Musim ho trochu popichnout :). Za pauzu pred vykreslenim obrazku muze graficky interpretr, ktery jsem si vytvoril. Maluje elementy obrazku a to chvilku trva.
OdpovědětVymazat