sobota 1. dubna 2017

Hra 29: Podraz 3 (1986)


Podraz 3
Vývojář: František Fuka
Vydavatel: Fuxoft
Vydáno 1986 pro ZX Spectrum
Žánr: Textová adventura
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

František Fuka často říká, že se během své tvorby soustředil hlavně na textovky, protože to byl jediný žánr, ve kterém cítil, že mohl konkurovat zahraničním hrám. A měl možná pravdu - Podraz 3 je natolik zajímavá a dobře udělaná hra, že by mohla slavit úspěch celosvětově (kdyby nebyla v češtině :) ). Vychází z jiné hry na Spectrum se jménem "System 15000" (zdroj) a opravdu, i když je v názvu číslice 3, tak se jedná o první díl. Fuka do toho totiž zamotal filmy Podraz a Podraz 2, jimiž se inspiroval. Jako další zdroj inspirace posloužil film Wargames (1983).

Žádná jiná hra v 80. letech nepřinesla takovou bouři ohledně fanouškovských pokračování (Fuka sám ale už další díly nevytvořil). Nejenom, že byl Podraz 3 portovaný na Atari, Sharp, PMD 85 a Commodore 64, ale vznikly i dva "Podrazy 4" a dva "Podrazy 5", protože autoři o sobě navzájem nevěděli. Existuje dokonce i "Podraz 6" a "Podraz 7" z roku 1991 a nedodělaný Podraz 3 pro IQ-151. Ke všem dílům se samozřejmě postupně dostanu.


Popis příběhu

Jak vidíte na screenshotu výše, jmenujete se Tim Coleman, jste nezaměstnaný programátor používající fiktivní počítač a sídlíte někde v New Yorku v roce 1989. Vaším cílem je provést internetový zločin a okrást jiné lupiče, co nekalým způsobem přišli k velkým penězům. Pokud jste na Windows hráli hry jako Uplink (2001) či Hacknet (2015), tak tohle je jejich jednoduchá verze pro Spectrum.



Hlavní obrazovka hry

Ve hře v podstatě jen sbíráte informace (telefonní čísla, hesla, různá čísla) a posouváte se stopu po stopě dál. Až na jednu hádanku (převod z ASCII tabulky) je hra vlastně strašně jednoduchá a krátká. Je trošku zvláštní, jak si Fuka představoval, že na připojení k jinému počítači stačí znát telefonní číslo a heslo, ale evidentně vycházel z informací, které získal o "předchůdci internetu" - BBS (Bulletin board system), jelikož sám zmiňoval, že chvíli používal FidoNet (zdroj), kdy jste se opravdu připojovali přes telefonní linku k jinému počítači. Ve hře je každopádně logicky vše zjednodušené. 

Kromě toho, že můžete "zavolat telefonem" (připojit se k jinému počítači), tak párkrát za hru dostanete i zprávu od kamaráda Arthura Browna, občas s klíčovými informacemi.


Arthur se toho nebojí, takhle mi nechávat hesla do svého počítače

POSTUP HROU:
Můj kamarád Arthur Brown mi poslal zprávu se svým číslem a heslem, tak jsem se připojil do jeho systému a přečetl si zprávu s detaily ohledně našeho byznysu. Náš kamarád David Ahl prý objevil podvodníka, který si nechává na svůj účet připisovat úroky z cizích účtů. Prý už tam má přes půl milionu dolarů a já bych mohl dostat 20%, když přijdu na jeho heslo. To je vše, číslo jeho účtu už totiž máme! Zkopíroval jsem si z jeho telefonního seznamu pár zajímavých kontaktů a odpojil se. 

Chtěl jsem se nejdřív spojit s Davidem, ale zjistil jsem, že k hovoru s ním potřebuji heslo a to nemám. To mi naštěstí ve zprávě hned poslal Arthur. David mi tedy řekl číslo "toho podrazáka" v kartotéce ministerstva vnitra a taky číslo našeho účtu, kam mám případně získané peníze poslat. 


Úspěšné dešifrování hesla ministerstva podle ASCII tabulky
To je děsivé, co všechno vláda ví

S touto informací jsem tedy logicky zadal číslo ministerstva vnitra, které jsem předtím získal od Arthura, ale před vstupem do kartotéky osobních informací na mě vyskočil nějaký neznámý kód, podle něhož jsem měl zadat vstupní heslo. Naštěstí jsem zkušený hacker, takže mi došlo, že to jsou decimální kódy písmen z ASCII tabulky a heslo jsem úspěšně dešifroval. Uvnitř jsem pak jen zadal číslo, co mi dal David a zjistil o našem člověku první poslední. To nejdůležitější ovšem bylo, že se jmenuje Jack Ragger a pracuje ve společnosti Jones Electronics jako číslo 217803.

Zavolal jsem tedy na informační linku a zjistil telefonní číslo do této firmy. Pak se k nim připojil, naštěstí neměli vůbec žádné heslo a zadal číslo Jacka. Vyjeli mi další informace o něm a jeho kamarádíčkovi Jonathanu Foxovi. Opět jsem si na informacích zjistil číslo na Jonathana, zavolal mu a představil se jako jeho přítel Jack. Ještě že umím dokonale imitovat hlas člověka, kterého vůbec neznám. Jonathan mi nepochopitelně vykecal, pod jakým číslem informace mám schované svoje heslo. Tedy chci říct - pod jakým číslem to má schovaný Jack Ragger.

Firma, co svojí databázi ani nemá zabezpečenou heslem, takže si v ní může listovat kdokoliv
A půl melounku doláčů jde k tatínkovi

Zopakoval jsem stejný trik i když jsem se připojil k počítači Jacka - představil jsem se jako jeho kamarád Jonathan a zadal číslo informace, čímž jsem konečně získal heslo k jeho bankovnímu účtu. Pak už byla práce jednoduchá - připojil jsem se k bance, zadal číslo a heslo účtu Jacka Raggera a všechny jeho nakradené penízky převedl hezky na náš účet. Pro mě to tedy dělá 20 %, čili $106.746, v přepočtu asi 2.7 milionu Kč. No, na hezkou dovolenou to stačí. 
KONEC POSTUPU HROU

Jak vidíte, hra opravdu není dlouhá a zajímavostí je, že pokud ji hrajete třeba podruhé a znáte heslo, tak můžete peníze převést rovnou a hru dohrát za pár vteřin. Na konci se objeví jakýsi tajný kód, ale neodhalil jsem, k čemu slouží. Jeho využití jsem našel až v další hře "Podraz 4".

/edit
Sám FF mi prozradil následující:
"Kód na konci byl určen k tomu, aby byl případně nějak použit, pokud napíšu pokračování (což se nestalo). A je to datum mého narození. Jako bonus jsem si ještě vzpomněl na to, že v "databázi telefonních čísel" se tam dají vyhledat i nějací skuteční žijící lidé, konkrétně myslím Daniel Dočekal a Andrej Anastasov."

Vítězný screen

Verdikt: Simulátor hackera tak, jak si ho lidé u nás představovali v 80. letech. Hra je sice velmi krátká a jednoduchá, ale je originální a velmi dobře zpracovaná. 
Hodnocení: *****/10

Žádné komentáře:

Okomentovat