Dobývání Hradu
Vývojář: František Brabec & Martin Dlouhý
Vydavatel: Antic Software
Vydáno 1986 pro ZX Spectrum
Žánr: Textová adventura
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno
Na tuhle hru jsem se upřímně těšil, protože mě zaujal její název. Textovka s tématem dobývání hradu? To by mohlo být zajímavé! Hra vás hezky uvítá, stručně na další obrazovce popíše příběh a k tomu vám zahraje -snesitelnou- hudbu. Slibný začátek.
Ve hře se tedy zhostíte jihočeského zemana Jana ze Zvonkovic, který se pokusil o vzpouru a byl zajat a uvrhnut do vězení na královském hradě. Vaším úkolem je utéci, najít své lidi a hrad dobýt. Hra je samozřejmě klasická textová adventura, kde chodíte po síti lokací, sbíráte předměty a dostáváte se do interakce s okolím. Jak bývá nechvalným zvykem, na seznam příkazů si musíte přijít sami a ne vždy je to snadné.
Parser hry je velice špatný, ostatně sami autoři na obrázku výše zmiňují "Prosíme nepoužívejte zkratky". Zatímco v jiných hrách stačí napsat první 3 písmena z příkazu a počítá se s více variantami, tady to většinou nefunguje a musíte příkaz napsat velmi specificky.
S tím jsem se setkal hned na začátku hry, kdy jsem věděl, že chci připevnit provázek k sudu, ale nemohl jsem přijít na to jak. "PRIPEVNI PROVAZEK" nebo "DEJ PROVAZEK" nefungovalo. Musel jsem napsat "PRIVAZ PROVAZEK". To stejné "OBLEKNI SI SATY" nefungovalo, musí být "OBLEC SI SATY". Zdaleka nejhorší je ovšem proslulý příkaz na konci hry, kdy musíte zadat "SKOC O STROMU", což je naprostý nesmysl, na který přijdete asi až po x hodinách zoufalého snažení. A nebo se prostě podíváte do návodu.
Zprvu jsem si myslel, že se hra bude odehrávat celá na hradě, ale z toho poměrně brzy vyklouznete a dostanete se do poměrně rozlehlého světa, kde narazíte na husté lesy, statky, tvrze, bludiště, bažiny, ale i na spřátelené i nepřátelské postavy. Na druhou stranu většina těchto lokací je prázdných, takže je pouze projdete, zakreslíte na mapu (i když zrovna v téhle hře kreslení mapy není úplně nutnost) a tím to končí. I tak to ale kvituji s povděkem, protože to přispívá k vytvoření určité atmosféry.
Bohužel hra nedává leckdy moc smysl. Proč začínáte ve vězení, kde ve váze hned najdete klíč od dveří? Proč hned ve druhé místnosti najdete jen tak povalující se meč? Proč je v celém hradě jeden jediný strážný? Se smyslem hádanek si nikdo moc hlavu nedělal, takže je nutné na toto raději zkusit nemyslet.
Nepotěší fakt, že do některých lokací se nelze vracet a pokud zapomenete vzít nějaký předmět, tak můžete až úplně na konci hry zjistit, že jste se dostali do slepé uličky (ohořelé dřevo). To se ale pravděpodobně nestane, protože sebratelné předměty jsou vždy zdůrazněny.
POSTUP HROU:
Sice mě zavřeli za mojí vzpouru do vězení, ale naštěstí mám na hradě pořád nějaké známé a ti mi do cely propašovali klíč, nechali mi nedaleko zbraň a zajistili, aby se po hradě nepoflakovalo moc strážných. Rozbil jsem tedy vázu, ve které byl klíč, se kterým jsem odemkl mříže a vzal schovaný meč. Šel jsem k hladomorně, kde jsem zabil strážného a vzal mu jeho klíče od cel. Ve zbrojnici jsem vzal sud se střelným prachem (hlavně v jeho blízkosti raději nedržet zdroj ohně!), který jsem dal do malé kamenné komůrky. Tam jsem do sudu připevnil provázek a zapálil ho loučí, pro kterou jsem šel zpět do stanoviště hlídačů, kde jsem ještě vzal chléb a vodu. Sud udělal bum a otevřel mi cestu dál. Nejsem si jistý, proč jsem neodešel nějakou normální cestou jako všichni ostatní, ale to je jedno.
Přes ten všechen dým vycházející z hořícího nábytku jsem nic neviděl a začal jsem zmatkovat, že se odtamtud nedostanu. Nakonec jsem oheň uhasil pomocí vody a vzal jsem nevím proč kus hořícího dřeva. Přes nádvoří jsem utekl až k bráně, kde byl ale zdvihnutý padací most. Ten jsem po delším zkoumání spustil pomocí "ZATAHNI ZA PAKU" a utekl přes něj do hustého lesa. Most se za mnou okamžitě zase zvednul, což je divné. Očekával bych, že mě bude chtít někdo pronásledovat.
Následovala dlouhá cesta přes les, kdy jsem došel až nedaleko své tvrze, kde mě ale dva zbrojnoši pokládali za špeha a kdybych neutekl, tak by mě snad zabili. Vloupal jsem se tedy do nedalekého statku, kde jsem ukradl šaty a pomocí příkazu "OBLEC SI SATY" jsem se změnil v jiného člověka. Strážní mě pak už pustili dál do mé tvrze, kde jsem zmobilizoval své stoupence a společně jsme se vydali na lesní paseku, kde sbírali houby královi vojáci. Ty jsme zmasakrovali a pokračovali dál, i když si mnozí stěžovali, že jsme měli jít jinou cestou. Přes bludiště v bažině jsme se dostali na další lesní paseku, kde jsme našli podivnou chatrč a v ní lesního mužíka, který na nás nechápavě koukal. Dal jsem mu jako dárek poslední kus chleba, co jsem měl u sebe, z čehož byl hrozně šťastný - daroval mi svojí sekeru a ukázal nám cestu lesem k hradbám.
Před hradbami byl ovšem stále vodní příkop. Proto jsem hned využil svojí novou sekyru, pokácel - tedy chci říct porazil strom, který jsem vzal a dovlekl k příkopu. Ostatní očekávali, že strom použiju jako most na druhou stranu prostým položením, ale já jsem pomocí příkazu "SKOC O STROMU" příkop přeskočil jako pravý atlet. Ostatní si jen klepali na čelo...
Ocitl jsem se na hradbách, takže jsem sešel dolů na nádvoří, kde se povalovaly středověké sirky. Pokračoval jsem dál a dostal se na dobře známou vnitřní stranu padacího mostu. Ostatní už čekali, až most spustím, aby mohl začít útok. Všiml jsem si ovšem, že tentokrát někdo páku zabezpečil a zablokoval ji obrovskými dřevěnými klíny!
Mohl jsem klíny sice vyndat, ale napadlo mě efektnější řešení - vzal jsem sirky a klíny zkusil zapálit. Vítr mi ale sirky neustále zhasínal, takže jsem nejdříve zapálil ohořelý kus dřeva, který jsem od začátku tahal v kalhotách a až s pomocí něho jsem spálil klíny na prach !
Páka byla tedy uvolněná, stačilo tedy za ni zatáhnout, čímž jsem opět spustil most a moji přívrženci vtrhli do hradu. Ten jsme po krvavé bitvě dobyli.
KONEC POSTUPU HROU
Dvojice František Brabec & Martin Dlouhý vydala v roce 1990 i druhý díl, který je údajně ještě těžší. I tak ale vypadá hodně nadějně a už teď se na něj těším.
Verdikt: Mohla to být slušná textovka, bohužel ji zrazuje špatný parser, kdy musíte zadávat specifické obskurní příkazy jako "SKOC O STROMU". Většinu času tedy budete vědět co máte udělat, ale nebudete vědět jaký příkaz zadat.
Hodnocení: ***/10
Uvítací obrazovka se jmény tvůrců |
Stručné nastínění příběhu |
Ve hře se tedy zhostíte jihočeského zemana Jana ze Zvonkovic, který se pokusil o vzpouru a byl zajat a uvrhnut do vězení na královském hradě. Vaším úkolem je utéci, najít své lidi a hrad dobýt. Hra je samozřejmě klasická textová adventura, kde chodíte po síti lokací, sbíráte předměty a dostáváte se do interakce s okolím. Jak bývá nechvalným zvykem, na seznam příkazů si musíte přijít sami a ne vždy je to snadné.
Seznam příkazů |
Parser hry je velice špatný, ostatně sami autoři na obrázku výše zmiňují "Prosíme nepoužívejte zkratky". Zatímco v jiných hrách stačí napsat první 3 písmena z příkazu a počítá se s více variantami, tady to většinou nefunguje a musíte příkaz napsat velmi specificky.
S tím jsem se setkal hned na začátku hry, kdy jsem věděl, že chci připevnit provázek k sudu, ale nemohl jsem přijít na to jak. "PRIPEVNI PROVAZEK" nebo "DEJ PROVAZEK" nefungovalo. Musel jsem napsat "PRIVAZ PROVAZEK". To stejné "OBLEKNI SI SATY" nefungovalo, musí být "OBLEC SI SATY". Zdaleka nejhorší je ovšem proslulý příkaz na konci hry, kdy musíte zadat "SKOC O STROMU", což je naprostý nesmysl, na který přijdete asi až po x hodinách zoufalého snažení. A nebo se prostě podíváte do návodu.
Začátek hry |
Na mnoha místech lze zemřít |
I tady se zobrazí váš hrobeček s % ukazatelem dokončení hry |
Zprvu jsem si myslel, že se hra bude odehrávat celá na hradě, ale z toho poměrně brzy vyklouznete a dostanete se do poměrně rozlehlého světa, kde narazíte na husté lesy, statky, tvrze, bludiště, bažiny, ale i na spřátelené i nepřátelské postavy. Na druhou stranu většina těchto lokací je prázdných, takže je pouze projdete, zakreslíte na mapu (i když zrovna v téhle hře kreslení mapy není úplně nutnost) a tím to končí. I tak to ale kvituji s povděkem, protože to přispívá k vytvoření určité atmosféry.
Bohužel hra nedává leckdy moc smysl. Proč začínáte ve vězení, kde ve váze hned najdete klíč od dveří? Proč hned ve druhé místnosti najdete jen tak povalující se meč? Proč je v celém hradě jeden jediný strážný? Se smyslem hádanek si nikdo moc hlavu nedělal, takže je nutné na toto raději zkusit nemyslet.
Nepotěší fakt, že do některých lokací se nelze vracet a pokud zapomenete vzít nějaký předmět, tak můžete až úplně na konci hry zjistit, že jste se dostali do slepé uličky (ohořelé dřevo). To se ale pravděpodobně nestane, protože sebratelné předměty jsou vždy zdůrazněny.
Mapa celé hry. Začínáte na pravé straně. |
POSTUP HROU:
Sice mě zavřeli za mojí vzpouru do vězení, ale naštěstí mám na hradě pořád nějaké známé a ti mi do cely propašovali klíč, nechali mi nedaleko zbraň a zajistili, aby se po hradě nepoflakovalo moc strážných. Rozbil jsem tedy vázu, ve které byl klíč, se kterým jsem odemkl mříže a vzal schovaný meč. Šel jsem k hladomorně, kde jsem zabil strážného a vzal mu jeho klíče od cel. Ve zbrojnici jsem vzal sud se střelným prachem (hlavně v jeho blízkosti raději nedržet zdroj ohně!), který jsem dal do malé kamenné komůrky. Tam jsem do sudu připevnil provázek a zapálil ho loučí, pro kterou jsem šel zpět do stanoviště hlídačů, kde jsem ještě vzal chléb a vodu. Sud udělal bum a otevřel mi cestu dál. Nejsem si jistý, proč jsem neodešel nějakou normální cestou jako všichni ostatní, ale to je jedno.
Přes ten všechen dým vycházející z hořícího nábytku jsem nic neviděl a začal jsem zmatkovat, že se odtamtud nedostanu. Nakonec jsem oheň uhasil pomocí vody a vzal jsem nevím proč kus hořícího dřeva. Přes nádvoří jsem utekl až k bráně, kde byl ale zdvihnutý padací most. Ten jsem po delším zkoumání spustil pomocí "ZATAHNI ZA PAKU" a utekl přes něj do hustého lesa. Most se za mnou okamžitě zase zvednul, což je divné. Očekával bych, že mě bude chtít někdo pronásledovat.
Přijít na správný příkaz pro spuštění mostu není snadné. Kéž by fungovalo třeba "POUZIJ PAKU" |
Zabijí člověka na potkání, tomu říkám paranoia ! |
Následovala dlouhá cesta přes les, kdy jsem došel až nedaleko své tvrze, kde mě ale dva zbrojnoši pokládali za špeha a kdybych neutekl, tak by mě snad zabili. Vloupal jsem se tedy do nedalekého statku, kde jsem ukradl šaty a pomocí příkazu "OBLEC SI SATY" jsem se změnil v jiného člověka. Strážní mě pak už pustili dál do mé tvrze, kde jsem zmobilizoval své stoupence a společně jsme se vydali na lesní paseku, kde sbírali houby královi vojáci. Ty jsme zmasakrovali a pokračovali dál, i když si mnozí stěžovali, že jsme měli jít jinou cestou. Přes bludiště v bažině jsme se dostali na další lesní paseku, kde jsme našli podivnou chatrč a v ní lesního mužíka, který na nás nechápavě koukal. Dal jsem mu jako dárek poslední kus chleba, co jsem měl u sebe, z čehož byl hrozně šťastný - daroval mi svojí sekeru a ukázal nám cestu lesem k hradbám.
Památná bitva na lesní pasece |
Láska prochází žaludkem |
Před hradbami byl ovšem stále vodní příkop. Proto jsem hned využil svojí novou sekyru, pokácel - tedy chci říct porazil strom, který jsem vzal a dovlekl k příkopu. Ostatní očekávali, že strom použiju jako most na druhou stranu prostým položením, ale já jsem pomocí příkazu "SKOC O STROMU" příkop přeskočil jako pravý atlet. Ostatní si jen klepali na čelo...
Ocitl jsem se na hradbách, takže jsem sešel dolů na nádvoří, kde se povalovaly středověké sirky. Pokračoval jsem dál a dostal se na dobře známou vnitřní stranu padacího mostu. Ostatní už čekali, až most spustím, aby mohl začít útok. Všiml jsem si ovšem, že tentokrát někdo páku zabezpečil a zablokoval ji obrovskými dřevěnými klíny!
Zpropadené dřevěné klíny! |
Mohl jsem klíny sice vyndat, ale napadlo mě efektnější řešení - vzal jsem sirky a klíny zkusil zapálit. Vítr mi ale sirky neustále zhasínal, takže jsem nejdříve zapálil ohořelý kus dřeva, který jsem od začátku tahal v kalhotách a až s pomocí něho jsem spálil klíny na prach !
Páka byla tedy uvolněná, stačilo tedy za ni zatáhnout, čímž jsem opět spustil most a moji přívrženci vtrhli do hradu. Ten jsme po krvavé bitvě dobyli.
KONEC POSTUPU HROU
Král je mrtev, ať žije král ! |
Vítězný screen |
Dvojice František Brabec & Martin Dlouhý vydala v roce 1990 i druhý díl, který je údajně ještě těžší. I tak ale vypadá hodně nadějně a už teď se na něj těším.
Verdikt: Mohla to být slušná textovka, bohužel ji zrazuje špatný parser, kdy musíte zadávat specifické obskurní příkazy jako "SKOC O STROMU". Většinu času tedy budete vědět co máte udělat, ale nebudete vědět jaký příkaz zadat.
Hodnocení: ***/10
Žádné komentáře:
Okomentovat