Horác a Pavouci
Vývojář: Karej Šuhajda
Vydavatel: 4004/482 ZO Svazarmu
Vydáno 1985 pro PMD 85
Žánr: Arkáda
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno
Pod značkou "4004/482 ZO Svazarmu" (Svazarm = Svaz pro spolupráci s armádou) se skrývá skupina vývojářů z Prahy, konkrétně z "Klubu digitální a měřící techniky" na Kavčích horách, která v 80. letech na již zmiňované PMDčko vydala hned několik her. Nejaktivnějším z této skupiny byl právě Karel Šuhajda, jenž často na hrách spolupracoval s dalšími vývojáři, "Horáce" ovšem vytvořil sám.
Jako většina tehdejších her, i Horác vychází ze zahraničního vzoru, tentokráte jím je "Horace and the Spiders" (1983) ze Spectra. Vidíte ten luxus na úvodním obrázku? Vypsání ovládání mě vždy potěší, zvlášť pokud je to taková šílená kombinace, na kterou bych hned nepřišel. E, I, P, Y, N? Vážně? Popravdě největší překážkou v dohrání hry bylo nezlámat si při tom prsty.
Jak hra upozorňuje, úkolem je "rozdupat všechny pavouky v pavučině". To se lehko řekne, ale zpočátku jsem vůbec netušil, jak na to. Nepříjemné je, že vaše postava se neustále pohybuje a nejde zastavit, což spolu s hodně krkolomným ovládáním přidává na obtížnosti. Pavouků je na začátku 7, každý v jedné řadě. Úroveň je jen jedna a je pokaždé vygenerovaná náhodně. Stejně tak pohyb pavouků je náhodný. Občas se tak můžete dostat do situace, kdy nemáte hned od začátku šanci uniknout a pavouk vás dostane po pár vteřinách.
Po chvíli bádání, kdy jsem nemohl přijít na to, jak pavouka zabít, jsem zjistil, že je nejdřív nutné rozdupat podlahu (pavučinu), čímž se vytvoří jakási past. Následně musíte doufat, že pavouk zrovna půjde tou cestou a do díry spadne. Pak je nutné přiběhnout a chvíli na něm ještě skákat, čímž ho zadupete do pavučiny a konečně se ho zbavíte. Mezitím vás samozřejmě můžou sežrat ostatní pavouci. Faktor náhody je tu velký.
Moje taktika byla jednoduchá - prostě jsem zůstal v dolních dvou patrech a vyřizoval jednoho po druhém tak, jak přicházeli. Jak jsem již říkal, úroveň je jen jedna, i když náhodně generovaná, takže po zadupání posledního pavouka se jen přehraje nepříjemný zvuk a hra se přepne zpět do menu. Nikde se ani nezobrazí žádný nápis.
Verdikt: Jednoduchá hříčka na pár minut, ve které hraje velkou roli náhoda - úrovně jsou generované náhodně, nepřátelé se pohybují náhodně - s trochou smůly můžete skončit po pár vteřinách bez možnosti úniku. Hodně mi vadilo krkolomné ovládání a přítomnost pouze jednoho levelu.
Hodnocení: **/10
Jako většina tehdejších her, i Horác vychází ze zahraničního vzoru, tentokráte jím je "Horace and the Spiders" (1983) ze Spectra. Vidíte ten luxus na úvodním obrázku? Vypsání ovládání mě vždy potěší, zvlášť pokud je to taková šílená kombinace, na kterou bych hned nepřišel. E, I, P, Y, N? Vážně? Popravdě největší překážkou v dohrání hry bylo nezlámat si při tom prsty.
 |
| Horace and the Spiders ze Spectra |
 |
| Horác a Pavouci na PMD 85 |
Jak hra upozorňuje, úkolem je "rozdupat všechny pavouky v pavučině". To se lehko řekne, ale zpočátku jsem vůbec netušil, jak na to. Nepříjemné je, že vaše postava se neustále pohybuje a nejde zastavit, což spolu s hodně krkolomným ovládáním přidává na obtížnosti. Pavouků je na začátku 7, každý v jedné řadě. Úroveň je jen jedna a je pokaždé vygenerovaná náhodně. Stejně tak pohyb pavouků je náhodný. Občas se tak můžete dostat do situace, kdy nemáte hned od začátku šanci uniknout a pavouk vás dostane po pár vteřinách.
 |
| Zrovna zadupávám chyceného pavouka do země. Napravo je další "díra-past". |
Po chvíli bádání, kdy jsem nemohl přijít na to, jak pavouka zabít, jsem zjistil, že je nejdřív nutné rozdupat podlahu (pavučinu), čímž se vytvoří jakási past. Následně musíte doufat, že pavouk zrovna půjde tou cestou a do díry spadne. Pak je nutné přiběhnout a chvíli na něm ještě skákat, čímž ho zadupete do pavučiny a konečně se ho zbavíte. Mezitím vás samozřejmě můžou sežrat ostatní pavouci. Faktor náhody je tu velký.
 |
| Vítězný screen - zrovna jsem zadupal posledního pavouka |
Moje taktika byla jednoduchá - prostě jsem zůstal v dolních dvou patrech a vyřizoval jednoho po druhém tak, jak přicházeli. Jak jsem již říkal, úroveň je jen jedna, i když náhodně generovaná, takže po zadupání posledního pavouka se jen přehraje nepříjemný zvuk a hra se přepne zpět do menu. Nikde se ani nezobrazí žádný nápis.
Verdikt: Jednoduchá hříčka na pár minut, ve které hraje velkou roli náhoda - úrovně jsou generované náhodně, nepřátelé se pohybují náhodně - s trochou smůly můžete skončit po pár vteřinách bez možnosti úniku. Hodně mi vadilo krkolomné ovládání a přítomnost pouze jednoho levelu.
Hodnocení: **/10
Žádné komentáře:
Okomentovat