Saboteur
Vývojář: Pavel Pospíšil
Vydavatel: G. C. C. (Genial Computing Company)
Vydáno 1993 pro DOS / Windows
Žánr: Textová adventura
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno
Pavel Pospíšil, který je známý hlavně díky grafické adventuře Dračí Historie (1995), byl zjevně fascinovaný známou zahraniční akční hrou Saboteur (1985), a tak kromě textovky Saboteur 3 (1991) (a dalších her jako je třeba Mluvící Balík (1992) či Tinny (1992)) pro ZX Spectrum vytvořil i tuto pro DOS. Nejedná se přitom o port či remake, jde o zcela jinou hru.
Na úvodní obrazovce, kde se nachází dva muzikanti a mimozemšťan, se v textech dozvíme třeba to, že hra je naprogramována převážně v Pascalu, objeví se poděkování pro Pavla Juru za pomoc s úvodním obrázkem, pro Jarka Koláře (studia Pterodon či Bohemia Interactive) za font a najdeme zde i dnes již komické varování o tom, že k hraní je potřeba myš a pokud ji nemáme, tak lze program pomocí klávesy Esc vypnout.
Zápletka vzdáleně připomíná textovku ze stejného roku jménem Příšerný Botichský Příběh 2 (1993), tzn. že úvod je velmi neurčitý a nevíme vlastně co máme dělat. Řečeno je pouze to, že rodiče odjeli na dovolenou k Jaderskému moři a svěřili nám byt, což jsme využili k uspořádání alkoholového večírku. Jakmile se probereme z mdlob, tak zazvoní telefon a jakožto "sabotér" jsme povoláni do akce. Začínáme před budovou gymnázia v Brně a budeme se snažit zjistit, co se stalo s profesorským sborem, co skrývá ředitel a proč je na půdě mimozemská sonda.
"Give the computer chaos up" byla oblíbená hláška autora |
Začátek před gymnáziem |
Asi jen autor ví kdo všechno se skrývá pod těmito iniciály |
Jak již bylo zmíněno, hra se ovládá pouze myší, s níž vybíráme v dolní části z příkazů JDI, PROZKOUMEJ, VEZMI, POLOŽ, PODEJ, POUŽIJ, ULOŽIT/NAHRÁT, INVENTURA a OSTATNÍ, pod čímž se skrývá ROZHLÉDNOUT, ZOPAKOVAT úvodní příběh, POMOC (návod k ovládání a informace o autorovi), ZAČÍT OD ZAČÁTKU a SKONČIT.
Jakmile vybereme např. příkaz PROZKOUMEJ, tak se v pravém dolním rohu zobrazí dostupné předměty, kdy ty v aktuální lokaci jsou zobrazeny vždy nahoře a obsah našeho inventáře pod tím. Směry při použití příkazu JDI nejsou do světových stran, ale jdeme např. "po ulici nahoru", "na tržiště", podél gymnázia", apod., což komplikuje mapování.
Při zobrazení obsahu (neomezeného) inventáře se vypíše i počet získaných bodů, které dostáváme za určité akce a maximum je 81. Tento údaj je ovšem jen podružný.
Indián Jones |
Učebna, ve které vzniklo i Tajemství Oslího Ostrova (1994) |
V tělocvičně se hraje vodní pólo |
Většina hry se odehrává uvnitř budovy gymnázia a v jeho blízkém okolí. Potkat můžeme jak profesory a známé autora, tak třeba indiána Jonese (narážka na textovku Indiana Jones a Chrám Zkázy (1985)) a lze najít i zmínku o klíčové tuzemské adventuře Tajemství Oslího Ostrova (1994), která vznikala ve stejné počítačové učebně a vyšla jen o pár měsíců později.
Texty se nesou v humorném duchu a najdeme tu třeba šíleného profesora fyziky předvádějícího volný pád, žáky hrající v tělocvičně plné vody vodní pólo, školníka uvězněného za kachličkami, mimozemskou sondu fungující na alkohol, nad zemí se vznášející telefonní budku, walkmana, na němž můžeme naladit rádio Chrády hrající tehdejší hity, trpajzlíka uvězněného v záchodové míse, páreček gayů v parku či předmět, který je současně kočka, šroubovák, prezervativ a vysílačka.
Pár předmětů je tu k ničemu či možná jen ke zmatení či pobavení a věci po použití nemizí, takže za chvíli může být inventář pořádně nakynutý. Bohužel tu najdeme nutnost něco několikrát prohledávat (6x walkman, 5x hromadu nářadí) a slepé uličky - např. lze vlézt do kanálu a cestu zpět nám zablokuje auto a do neřešitelného stavu vede i zválcování asfaltu před položením žáby, položení žebříku u obchodu bez nasazené čepice či předání šroubováku gayům před opravením splachovadla.
Hra je poměrně obtížná, protože některé hádanky nejsou moc logické, což se dá alespoň částečně obejít tím, že na všech obrazovkách zkoušíme vyvolat příkazy POUŽIJ a PODEJ, načež se automaticky nabízejí předměty, které na daném místě lze využít. Občas je ale potřeba i něco položit a v tom případě již žádná berlička neexistuje. Autorovi zřejmě místy docházely nápady či chtěl již hru dokončit, a tak třeba žába jakožto jedna z ingrediencí pro "kouzelný prášek" prostě jen sama spadne z nebe.
Bohužel tu nenajdeme žádnou hudbu a ani zvukové efekty.
Kočka, respektive šroubovák, respektive prezervativ, respektive vysílačka |
Záchrana záchodového trpajzlíka před lepkavými předměty |
Profesoři se oddávají intoxikaci |
Mapa |
POSTUP HROU
V restauraci jsem sebral a dopil nedopitý půllitr a ten potom vyměnil se zuřícím kojencem za zapalovač. U rybníčku jsem sebral kámen a v tee-pee si zakouřil z dýmky míru, za což jsem od indiána dostal laso. U obchodů za tržištěm jsem získal žebřík. Vešel jsem do budovy gymnázia, po schodech vylezl až na půdu a našel zde dálkové IR ovládání. Vrátil jsem na školní dvůr, kde jsem položil žebřík, přelezl přes plot, dálkovým ovládáním přepnul program na televizi, vzal hadici, kamenem rozbil skleník a uvnitř našel plechovku DDT. Opět jsem přelezl plot a sebral zpět žebřík. Vlezl jsem do sklepa a do strojovny, kde jsem připevnil hadici a vypustil vodu z tělocvičny. Konečně jsem mohl otevřít její dveře, uvnitř jsem sebral leklou rybu, v posilovně si sednul k nářadí a posílil se.
Jedna z neřešitelných situací |
Copak to hrají v rádiu? |
Rádio Chrády |
V přízemí ve školníkově kuchyni jsem zapálil plyn na sporáku, použil pánvičku a osmahnul rybu. V ložnici jsem prohledal skříň a našel kapesník, na letišti zase byla kočka, respektive šroubovák, respektive prezervativ. Na chlapeckých záchodech jsem sebral rozbité splachovadlo, v kabince ho pomocí šroubováku přimontoval, spláchl cosi černého a zachránil tak trpajzlíka, jenž mi po prozkoumání předal železnou tyč.
U rybníčku jsem hodil probuzenou rybu zpět do vody, použil zahozenou udici, prozkoumal vytáhnutého utopence a našel walkmana. Ve spodní části parku jsem dvou chlapcům podal šroubovák, resp. prezervativ, vyšplhal na strom a sebral špačka. Toho jsem dal bláznovi v 1. patře gymnázia, získanou krabičku cigaret vyměnil v restauraci za třídnici a tu daroval sklepě v boční místnosti, načež jsem mohl sebrat bečku piva. Před touto místností jsem také použil malou krabičku a našel telefonní kartu.
Co je proboha odkachličkovávač? |
Na půdě školy je mimozemská sonda |
Dveře od ředitelny se musí otevřít bombou |
Originální způsob změny formátu diskety |
Na tržišti jsem podal kapesník plakajícímu policistovi, nasadil si jeho čepici a u obchodů položil žebřík. Natěrači čepici natřeli na zeleno, což se policistovi líbilo a odměnil se mi dopravní značkou. Vydal jsem se podél gymnázia, železnou tyčí vypáčil poklop od kanálu, položil dopravní značku a slezl dolů. Z plechové krabice jsem vyndal dvě tužkové baterie, dal je do svého walkmana, 6x ho prozkoumal a zjistil číslo Rádia Chrády. Vylezl jsem ven, pokračoval k budově rádia, vlezl do telefonní budky, použil telefonní přístroj a zavolal do rádia. Vylezl jsem ven, prozkoumal dveře a zazvonil na zvonek. Použil jsem papírovou krabici a uvnitř našel dárek v podobě odkachličkovávače. Ten jsem použil ve školníkově koupelně a za záchranu obdržel láhev rumu.
Profesorka Černocká nemá podprsenku |
Recept na speciální prášek z rozpláclé žáby a utrženého ucha |
Autor asi již nevěděl kudy kam, nebo už na hře nechtěl pracovat, a tak nám žábu hodil do klína |
Takový normální den na staveništi |
Konečně jsem vylezl na půdu, vlezl do mimozemské sondy, nalil do nádrže bečku piva i láhev rumu, prozkoumal ovládací pult a zatáhl za červenou páku. V orbitální stanici jsem do škvíry zasunul telefonní kartu a v místnosti sebral osmipalcovou disketu, kosu a krabičku od sirek s celým zmenšeným profesorským sborem. Sondou jsem se vrátil zpět do školy. Ve 2. patře jsem v učebně fyziky zachránil vypadlého profesora pomocí lasa a se získanou časovanou bombou jsem v 1. patře odpálil dveře do ředitelny, kde jsem uvnitř našel uříznuté ucho a nůžky. S těmi jsem změnil formát diskety na 5 a čtvrt palce, v počítačové učebně ve 2. patře svinstvem z plechovky zničil mraveniště, podal profesorce vylepšenou disketu a získal recept na prášek z rozpláclé žáby a utrženého ucha.
Hned co jsem vyšel z učebny, tak z nebe spadla žába. Kosou jsem pokosil trávu v květináči a donesl ji krávě u mléčného baru, což odlákalo kopáče. U výkopu jsem 5x prozkoumal hromadu nářadí a vzal pouze krompáč. Na staveništi jsem zapálil hořák, umístil nad něj sud s asfaltem, na rozlitý asfalt přilepil žábu, přejel ji ručním válcem, uvolnil ji krompáčem a sebral rozpláclou žábu. Tu jsem dal indiánovi společně s uříznutým uchem a získal kouzelný prášek. Vrátil jsem se do ředitelny, použil prášek a vešel do neviditelna.
KONEC POSTUPU HROU
Indián mi vyrobil kouzelný prášek |
Profesorský sbor je ukryt zmenšený v krabičce od sirek |
Ředitel je mimozemšťan! |
Všechno to byl jen výplod alkoholové mysli |
Vítězství! |
Verdikt: Dobrá humorná textovka z prostředí gymnázia v Brně. Slabinou jsou občas nelogické hádanky a slepé konce. Zajímavostí je, že ve stejné učebně jako tato hra vznikalo i Tajemství Oslího Ostrova.
Hodnocení: 4/10
Žádné komentáře:
Okomentovat