Hra 867: Příšerný Botichský Příběh 2 (1993)

Příšerný Botichský Příběh 2 (The Botich Story 2)

Vývojář: Jan Havel (Abbruch Vellux (AmBeCo)) & MadMax & Cihy

Vydavatel: Amiga Bestware Company, později 3C & JRC

Vydáno 1993 pro Amiga

Žánr: Textová adventura

Počet hráčů: 1

Stav: Dokončeno

"Botich" je hyperlokální textovka pro počítače Amiga, která se odehrává v gymnáziu Botičská na Praze 2 a v jeho okolí. Verze 1.x s anglickým jménem vyšla v roce 1993, vznikla ale také verze 3.x, kterou o rok později za 200 Kč prodávala společnost 3C a titul distribuovala i JRC za 180 Kč (viz inzerce v časopisu Level č. 4). V té původní najdeme vzkaz přítelkyni z Holandska a falešný "guru meditation" neboli systémovou chybu, která tehdy strašila všechny vlastníky počítačů Amiga. Tyto části byly v prodávané verzi odstraněny, přičemž se změnily i další drobnosti jako třeba použitý font, kurzor a přidána byla hudba a (nepříliš podařené) obrázky pro některé obrazovky. 

Původní verze 1.02

Pozdější prodávaná verze 3.06

Všichni jsme jen bezvýznamné opice

Úvodní menu

Podivný nicneříkající úvod

V úvodním menu si můžeme zobrazit pozdravy, poděkování, reklamu na PeS (Petr Sedláček) Computer Service, nepříliš informativní úvod do příběhu a dozvíme se mimo jiné to, že autor na hře napsané v GFA Basic začal pracovat v lednu 1993. 

Ovládání je řešeno pomocí myši, kdy vybíráme z příkazů SEBER, POLOŽ, POUŽIJ, PROZKOUMEJ, JDI, MLUV, DEJ, RADA, CANCEL, K(onec), P(omoc) a Z(vláštní), což změní zobrazenou sadu příkazů na NAHRÁT, ULOŽIT (do paměti či na disketu), SEZNAM (inventář), UMŘÍT (stejné jako KONEC), PAUZA (prázdná obrazovka), INFO (instrukce k ovládání) a WB (workbench). 

Najdeme tu i ovládací zkratky, kdy kliknutí na levém okraji obrazovky zobrazí inventář, pravý okraj hru uloží, dolní okraj vypíše situaci a pomoc pravého tlačítka myši můžeme buď zrušit akci či aktivovat příkaz Z(vláštní). 

Začátek hry

Hned na začátku se dočkáme slepé uličky ve formě urvané kliky

Dost možná první dialogové větve v tuzemské hře

Zpočátku není jasné, co máme vlastně dělat, a až později zjistíme, že se chceme pomstít neoblíbenému profesorovi chemie Luňákovi, o němž posléze zjistíme, že je zapojen do blíže nespecifikovaných ilegálních činností (zřejmě obchod s drogami). Většina hry se odehrává v gymnáziu, můžeme se ale pomocí MHD přesouvat také do jiných míst, včetně školy v Ječné ulici. 

Co se týče tuzemských textových her, tak je to snad poprvé, kdy je průběh rozdělen do několika kapitol, přičemž se budeme vracet do již navštívených, ale pozměněných lokací. Např. ve čtvrté a poslední kapitole dorazíme ke škole o pár dní později a již se nedostaneme dovnitř (protože někdo ohlásil bombu) a zároveň jsou na dostupných obrazovkách nové postavy a předměty. 

S postavami z řad spolužáků a profesorů lze mluvit a zde si hra připisuje další prvenství, protože tu najdeme dialogové větve, kdy si lze vybrat z několika témat, kdy některé se větví ještě do dalších voleb. Jedna z postav je výše zmíněný Petr Sedláček (PeS), od kterého koupíme Amigu 1200, reklama na jeho podnikání je tedy nejen v úvodním menu, ale i přímo ve hře. Dialogy se potom točí i okolo tehdy hraných her či sportu. 

Vyrušený pařan

Klasický rozhovor mezi spolužáky

Už v roce 93 byly obchody zaplaveny západním zbožím

Bohužel hra obsahuje i řadu designových přešlapů. To, že pohyb není do klasických světových stran, ale chodíme vždy "před tělocvičnu" či "k záchodům", by se dalo ještě překousnout, i když mapování se pak velice komplikuje. Daleko horší je ale velmi častý výskyt slepých uliček - stačí někde něco špatně použít, neprovést nějakou akci či vybrat špatnou odpověď v dialogu a hra se stává nedohratelnou. Toto zažijeme hned na úplném začátku, kdy při pokusu o vstup do školy urveme kliku a již se s tím nedá nic dělat. Také se nelze vracet do předchozích částí, takže pokud na začátku přehlédneme nějaký předmět potřebný na konci, tak máme smůlu. 

Vyskytují se tu i vyložené chyby, kdy je rozdíl v předání předmětu postavě přes DEJ či MLUV, kdy v druhém případě neobdržíme odměnu a dostaneme se opět do slepé uličky. Občas je potřeba provést nějakou akci vícekrát - např. 6x něco prozkoumat či 2x zazvonit na zvonek. Zajímavé je, že po provedení nějaké akce občas ještě vyskočí okno, kde se musíme rozhodnout a odpovědět ano/ne - např. "chcete zavřít dveře potichu?". 

Naprostý chaos je také orientace v předmětech, kdy v okně vlevo nahoře se vypisuje nejen náš neuvěřitelně obsáhlý inventář, ale i všechny předměty v aktuální lokaci, přičemž ty nejsou ani nějak logicky seřazeny (třeba podle abecedy). Na textovku je hra dlouhá, komplexní a vzhledem ke zmíněným překážkám i velmi obtížná. Autor byl evidentně velkým fanouškem Amigy, takže zde najdeme kritiku PC a DOSu na každém kroku. 

Na závěrečné obrazovce jsme lákáni na Botich 3, ten ovšem nikdy nevyšel. 

Přijmutím "brigády" naberou události velmi odlišný směr

Tak sem mizí ty miliony!

Mapa

POSTUP HROU

Prozkoumal jsem záhon a nalezeným šroubovákem jsem ho rozryl, díky čemuž jsem našel peněženku a v ní 48 korun a fotografii. Prohlédl jsem dveře a kliku a zjistil, že není radno na ní teď sahat. Odešel jsem na ulici, prozkoumal vrata a našel šroub, pomocí něhož jsem kliku opravil a vešel do budovy. 

U vrátnice jsem vypínačem rozsvítil světla a pokračoval dál chodbou. Potkal jsem Didi, s níž jsem si promluvil a získal od ní diskety se hrou Flashback. Sebral jsem také ve tmě neviditelný papírek a přečetl si ho. Pokračoval jsem do šatny 3.B a 6x prozkoumal nepořádek, čímž jsem získal svačinu, studentský průkaz, pantofle, klíč od šatny a ramínko. Prohlédl jsem i objevenou šatnu 3.A a pomocí ramínka si přitáhl a sebral plášť na laborky a bundu. Šel jsem k záchodům a do třídy 3.B, kde jsem se Adnafaše zeptal kde bydlí Pavel Šuser, na což jsem odpověď nedostal, ale před třídou jsem poté vyzpovídal i Štěpána a kromě složenky získal i adresu. 

Zbytečná otázka

Autor měl na PCčka jasný názor

V prodejně Rambo

Vyšel jsem ven ze školy a odjel k Pavlovi Šuserovi. Dvakrát jsem zazvonil na zvonek, promluvil s Pavlem, předal mu diskety s Flashbackem, ale chtěl jsem za to odměnu ve formě švábu MC 8510. Vrátil jsem se do školy, uvnitř se přezul do pantoflí a vyšel po schodech do 1. patra. Zde jsem u kanceláře potkal svoje spolužáky. Nazul jsem si zpět svoje boty a vrátil pantofle Dannwarovi, za což jsem obdržel odemykač. Vrátil jsem se ke dveřím Pavla Šusera, odemykačem otevřel schránku a uvnitř našel sportovní noviny. 

Vrátil jsem se do školy a šel k tělocvičně do šatny. Vypínačem jsem rozsvítil světlo a sešel do sklepa. Prozkoumal jsem dveře skladu a odemykačem zlikvidoval zámek. Ve skladu jsem vzal pouze štos papírů a vydal se do třídy 3.B. Otevřel jsem okna, vyskočil na ulici a v lahůdkách od prodavačky koupil jídlo napsané na papírku (deset deka bramborovýho...). Šel jsem zpět ke spolužákům v 1. patře u kanceláře. Vaškovi jsem půjčil (příkaz DEJ) noviny, načež odběhl a já sebral zapomenutý časopis. Dal jsem Dannwarovi MC 8510, promluvil s ním a nalhal mu, že je to nový Intel, za což mě odměnil programátorem karet. Havrymu jsem předal jídlo a poté s ním promluvil. Souhlasil jsem s brigádou pro profesora Luňáka a odpověděl, že nemám pistoli, z čehož jsem získal adresu obchodu Rambo. 

Od školy k zabíjení

Plánek pomůže zorientovat se v kanalizaci

Spolužáci ze 3.B

Nejprve ale bylo potřeba obstarat si peníze na nákup. Vyšel jsem po schodech do 2. patra, pokecal s Luckou a zjistil, že ji chybí plášť, tak jsem ji daroval svůj, za což jsem získal tisícikorunu. V 1. patře jsem vešel do třídy 3.A, promluvil s bojující skupinou a navrhl, ať dojdou pro ředitelku. Tím se uvolnil vchod do ředitelny, kde jsem do kopírky dal štos papírů a funkční kopírku použil na tisícikorunu, čímž jsem získal falešných 26k. To ale nestačilo. 

Před tělocvičnou jsem práskl dveřmi šatny, což rozčílilo profesorku Suchánkovou, s níž jsem promluvil a nalhal ji, že to byl tercián. Vklouzl jsem do pracovny výpočetní techniky a rychle prohledal stůl, kde jsem našel příručku M602, příručku MS-DOS a hlavně svazek klíčů. Prohlédl jsem dveře místnosti a našel zámek dveří. Rychle jsem svazkem klíčů dveře zamkl, aby se naštvaná profesorka nemohla vrátit zpátky. Prozkoumal jsem skříň a našel zámek skříně, který jsem překonal pomocí odemykače a uvnitř našel příručku Windows, zvukovou kartu SoundBlaster a diskety Polaroid. Otevřel jsem okna místnosti a vyskočil ven na hřiště. Opět v 1. patře u kanceláře jsem promluvil s Dannwarem, dal mu Soundblaster a získal vodotiskačku. Tu jsem použil na falešné peníze a získal 26k korun. Odjel jsem do prodejny Rambo, promluvil s prodavačem a zeptal se na revolver. Dal jsem mu peníze a získal revolver, obyčejné střelivo a nábojnici Magnum. Odešel jsem z obchodu a počkal na večer. 

Další drtivá kritika PC

Kuchařka ze školní jídelny

Prostě Telecom

Prohledal jsem stín a sebral kámen. Otevřený rozvaděč se ukázal jako tajný vchod. Hodil jsem kámen na dodávku a přilákaného terciána zlikvidoval nenabitým revolverem. Prozkoumal jsem jeho mrtvolu a našel tlumič a dýku. Vzal jsem také z dodávky uražené zrcátko, nabil revolver obyčejným střelivem, nasadil tlumič a vydal se po schodech dolů. Vešel jsem do místnosti a hlídku zastřelil. U mrtvoly jsem našel baterku a v další místnůstce plánek kanalizace a v bedně nabitou bazuku. Vrátil jsem se na chodbu a odemykačem otevřel zamčené dveře. Pokračoval jsem dál a před elitní hlídkou skočil dolů do kanálu. 

S pomocí plánku jsem došel na jižní konec kanalizace a v železné bedně našel brašnu s nářadím. Poté jsem v západní části našel místo, kde stěna sousedí se skladem a pomocí bazuky si vytvořil průchod ve zdi. V další místnosti jsem do revolveru nabil nábojnici Magnum a dveře vystřelil z pantů. Opět jsem nabil obyčejné střelivo a pokračoval ke dveřím, kde jsem sebral dřevěnou bedýnku. Vrátil jsem se ke vchodu do místnosti, kde jsem použil zrcátko a zastřelil číhající hlídku. Uvnitř jsem umístil bedýnku, prozkoumal větrák, s pomocí nářadí odstranil mřížku a vsoukal se do šachty. Pokračoval jsem směrem ven, zaslechl rozhovor a nakonec spadl do Vltavy. 

Svoji frustraci ze školy si můžeme vybít přes telefon

Sedláček má na prodej Amigu

O několik dní později jsem se dostal opět před gymnázium. Na dvoře jsem prozkoumal záhon a našel žebřík a brouka. Na hřišti se objevili noví spolužáci. Promluvil jsem s biologem Romym a pohrozil, že brouka rozmačkám, z čehož jsem získal telefonní kartu. Bobrovi jsem daroval časopis o letadlech, za což jsem obdržel líčidla. Těmi jsem se nalíčil, oblékl bundu, prozkoumal vrátnici, dal studentský průkaz vrátnému a dostal legitimaci, kterou jsem prozkoumal a získal adresu knihovny. Vydal jsem se tam, prozkoumal dveře a získal zase adresu školy v Ječné. Uvnitř jsem prozkoumal tematický katalog a našel katalogový lístek pro příručku žurnalistiky. Použil jsem ho na spousty knih a našel hledanou knížku. Tu jsem přečetl a rovnou i sepsal článek. Přečetl jsem i příručky M602, MS-DOS a Windows. Vrátil jsem se před gymnázium, promluvil s Pájou, předal ji svůj článek a získal lístek na oběd. Ten jsem prozkoumal a odjel k jídelně. 

V popelnici jsem našel hrnec a cihlu. V jídelně jsem dal kuchařce lístek, oběd hodil do hrnce a vrátil se na školní hřiště, kde jsem obdaroval pejska, který posléze zemřel. Opřel jsem žebřík o zeď, vlezl do Suchárny a použil 386ku na zkopírování F1GP na diskety. Zpátky na hřišti jsem se zeptal Péti jestli neviděl Dannwara a poté promluvil s Dannym a předal diskety s nahranými formulemi, za což jsem obdržel teleportač. Před gymnáziem jsem prohlédl rozvaděč a pomocí dvou drátů nabil teleportač. Odjel jsem do Ječné, kde jsem sebral chuchvalec špíny a nacpal si ho do uší. Došel jsem do třídy T3B, kde jsem prozkoumal tlupu studentů, promluvil s Čihákem a slíbil mu Amigu 1200. U jídelny jsem vlezl do telefonní budky, cihlou opravil přístroj, programátorem karet nabil svoji telefonní kartu a použil funkční automat na zavolání na číslo 5459805. Sedláčka jsem se zeptal na Amigu, získal adresu a dojel k němu. Dveře byly zavřené, takže jsem musel použít teleportač, zazvonil jsem na první a druhý zvonek a získal Amigu 1200. 

Konečně držím v ruce Amigu 1200!

Třída se změnila v Amigisty a kvůli bugu zůstal obrázek Amigy na obrazovce

Profesor Luňák je konečně spokojen a nabízí kšeft

Vrátil jsem se do Ječné a ve třídě předal Amigu. Promluvil jsem s gamesníky, zeptal se na vše a získal šroubovák a vědomosti. U kabinetu jsem šroubovákem upravil vypínač, zavřel dveře kabinetu a zbavil se profesora Dopyty. Vlezl jsem do kabinetu, prohledal pomůcky a našel plamenomet. Vrátil jsem se na školní hřiště, prozkoumal křoví, spálil ho plamenometem a sebral fotbalový míč. Promluvil jsem s Péťou a míč mu vrátil. Sebral jsem odhozenou houbu, před gymnáziem smazal tabuli a promluvil se spokojeným Luňákem, který mi nabídl kšeft.

KONEC POSTUPU HROU

Na Luňáka čeká spravedlnost... nebo ne?

Outro

Spravedlnost byla opět podplacena

Botich 3 nikdy nevznikl

Verdikt: Botich má pár dobrých nápadů, ty jsou ale pohřbeny větším množstvím špatných designerských rozhodnutí, které činí hru velice obtížnou a frustrující na hraní. 

Hodnocení: 3/10