středa 28. listopadu 2018

Hra 270: Super Mission (1988)


Super Mission
Vývojář: Miroslav Urda
Vydavatel: Miroslav Urda
Vydáno 1988 pro PMD 85
Žánr: Plošinovka
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Popravdě hry od Miroslava Urdy mi zatím moc radosti nepřinášely. Rescuer Willy (198?) a Cobra (1987) byly natolik zabugované, že se nedaly ani dohrát a Categoric (1987), Stripped (1987) a Hungry Pango (1988) příliš povedené nebyly.

Super Mission je proto zatím s přehledem nejlepší hra, kterou autor vytvořil a to nejenom díky tomu, že neobsahuje žádné závažné bugy a dá se dohrát, ale i díky tomu že je to plošinovka, což je žánr, který bych tu rád viděl daleko častěji. Doplněno - zjistilo se, že Super Mission je první úroveň z Atari hry Submission (1985). 

Úvodní obrazovka
Začátek hry
Přeskakování prvního nepřítele

Ve hře se ujmeme nejmenovaného zachránce, který se snaží dostat ke své milé a zachránit ji. Není tu žádný časový limit, v cestě mu ale stojí různé překážky jako jsou pohybující se lasery, nepřátelé, miny(?), apod. Jakýkoliv kontakt s nimi znamená ztrátu jednoho ze čtyř životů a přemístění postavy zpět na začátek. 

Můžeme také sbírat různé cenné předměty, které zvyšují skóre (jeden předmět je za 100 bodů). Z nějakého důvodu se počet sebraných předmětů označuje jako "SOOX" a k čemu je ukazatel "SUB", tak na to jsem nepřišel. (SUB značí současnou úroveň, ale na rozdíl od zmíněné hry Submission je tu pouze jedna). Systém bodování ale úplně ztrácí na významu jakmile si uvědomíte, že se obrazovky po opuštění restartují, takže stačí neustále přecházet z jedné obrazovky na druhou a sbírat znovu se objevivší předměty. 


Ideální obrazovka, na kterou se stačí pořád vracet a nahrabat si skóre
Levitující "ufounci" jsou ta lehčí překážka
Pohybující se mina. Tedy předpokládám, že to je mina.

Postava se pohybuje do stran, může lézt po žebříku nahoru / dolu a také ovládá skok, díky kterému může rychle překonat pohybující se nepřátele či proskočit laserové paprsky. V první polovině hry jdeme doleva, jakmile dojdeme na konec, tak konečně sešplháme po žebříku do spodní části obrazovky a jdeme zase doprava, na první obrazovku, kde zachráníme naši vyvolenou. Obrazovky se dost často opakují a najdeme zde jen pár elementů. Bohužel tu nejsou nějaké extra prvky jako třeba tajné vchody nebo něco podobného. 

Za dokončení hry dostaneme tučnou bodovou odměnu, hra zobrazí gratulační obrazovku a poté vrátí postavu zpět na začátek, takže můžeme pokračovat a dál si vylepšovat skóre, dokud nepřijdeme o všechny životy. Tipl bych si, že se autor při vytváření inspiroval nějakou zahraniční hrou, ale nepodařilo se mi přijít na to jakou. 


Konečně žebřík dolu. A teď zpátky doprava.
Lasery jsou s přehledem nejtěžší překážka ve hře
Zachránil jsem krásku v nesnázích
Vítězství !

Verdikt: Jednoduchá plošinovka, ve které se snažíme přes překážky prokličkovat až k naší milé. 
Hodnocení: 3/10

6 komentářů:

  1. Tohle mi strašně moc připomíná Atárkovou hru zahraničního původu "Submission" (s podpisem Peter Bluemer, 1985) včetně grafiky a toho indikátoru "SUB" což snad byl level...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dokopal jsem se k emulátoru a podíval se na tu Atari verzi (zřejmě předlohu tohoto). Má 7 různých levelů a obrazovky se po opuštění nerestartují - sebrané předměty se neobnovují (to jen po ztrátě života). Submission je na svou dobu příjemně svižná (i když jednoduchá) hra s chytlavou hudbou.

      Vymazat
    2. Máte pravdu, tahle hra je vlastně první úroveň hry Submission (1985). Doplním informaci do článku https://www.youtube.com/watch?v=4MC3vZgO5YI

      Vymazat
  2. Zdravim vas vsetkych. Nechce sa mi zakladat nejaky ucet ani inak registrovat tak tu pisem ako anonym. Ale moje meno je Miroslav Urda a programoval som vsetky tieto 'hry'. Iba nahodou som objavil tuto stranku. Ked tak na to pozeram mal som vtedy krasnych 16,17,18 rokov a boli to zlate casy co sa tykalo programovania. Mne ani neslo o to urobit nejaku paradnu a hratelnu hru a zarabat na jej predaji ,co sa vlastne v tej dobe ani nedalo ale s assemblerom som len zacinal a skusal som vlastne co dokazem a coho som schopny. Dnes by som to urobil podstatne kvalitnejsie. Nemal som nikoho okolo seba co by sa hram venoval a tak grafiku a kod som si musel robit sam a ako aj vidite opajcol som co sa dalo. Mal som skresleneho Manic Minera komplet grafiku v zosite. Moj nebohy otec, auto pocitaca Mata ma ucil basic a potom assembler ale nebol na hry :-)
    Tak dufam ze ma neukamenujete za moje hry aj ked vacsina je nehratelna a plna bugov. Prajem vam vsetkym hodne energie v hrani a programovani.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nikdo z nás nebyl tehdy dokonalý (resp. ještě méně než dnes), ale po letech jsou tyto vzpomínky k nezaplacení, a tvoří i kus historie. Dnes jsem navíc při vzpomínání konečně pochopil i význam onoho tajemného nápisu "SOOX" - porovnáním fontu s ostatními nápisy té Atari verze mi došlo, že nejde o písmena, ale o číslice, takže je to prostě jen "pětset krát počet" (třebaže příspěvek ke skóre tomu úplně neodpovídá).

      Vymazat
    2. Zdravím Miroslave, díky za vzpomínku. Já vím za jakých podmínek tyhle hry vznikali, takže nikomu nic nezazlívám :) Jinak až teď mi došlo, že váš otec vytvořil Maťa!

      Vymazat