Herní Archeolog: Hra 267: Flappy (1988)

úterý 20. listopadu 2018

Hra 267: Flappy (1988)

Flappy

Vývojář: Tomáš Doležal & Jiří Rozkovec

Vydavatel: Doltari

Vydáno 1988 pro Atari 8-bit

Žánr: Logická hra

Počet hráčů: 1

Stav: Dokončeno

Flappyho, původně japonskou hru pro počítače Sharp, jsme tu již měli ve verzi pro PMDčko (1987) a jakkoliv to byla povedená hra, byl jsem rád, že jsem ji po asi 40 hodinách dohrál. Těch 200 úrovní mi dalo pořádně zabrat a párkrát jsem se musel podívat na videonávod.

Port na Atari má na svědomí Tomáš Doležal, přičemž Jiří Rozkovec vytvořil hudbu. Na úvodním obrázku vidíme dvě potvory ze hry - "žábu" a "píďalku" a jakýsi podivný citát od někoho jménem Diocryptos. Na další obrazovce se zase objevuje text "Dojdi do 200. místnosti - nebudeš litovat".

Copak mě asi čeká ve 200. místnosti?

První úroveň

Nově se dá v menu hry nastavit rychlost hry od 1 do 10 - pokud se vám tedy hra zdá moc rychlá a v akčnějších částech nestíháte, stačí si ji zde zpomalit, nebo naopak. Také se zde dá zadat heslo, které jako v původní hře získáte vždy po dohrání pěti úrovní. Hesla jsou ale odlišná od Sharp či PMD verze.

Zatímco mechanismy hry a uspořádání úrovní jsou v podstatě stejné jako v Sharp verzi, grafika doznala velkých změn. A bohužel k horšímu. Flappy vypadá jako fialový Downův syndrom s nohama, "píďalky" jako zelené žáby (což mě dost mátlo), "žáby" jako chodící hlavy s velkým nosem v kalhotách a houbičky jako obaly na tekuté mýdlo.

Úrovně jsou stejné jako v původní Sharp verzi

Po odehrání prvních pěti úrovní jsem získal heslo

Hesla do úrovní; Zdroj: atari.panprase.cz

Přiznám se, že jsem neměl chuť trávit znovu 40 hodin na hře, kterou jsem už jednou dohrál. Proto jsem si vybral jen některé úrovně a dohrál je, abych si vyzkoušel, jestli tu jsou oproti PMD verzi nějaké zásadní rozdíly. No a příliš jich není. Fungují tu stejné triky jako je házení houbiček "za roh", tlačení kamenů během jejich pádu, apod. Nepřátelé se možná chovají trochu jinak a plynulost hry je trochu horší. Jinak je rozdíl opravdu jen v grafickém zpracování.

Trik s hozením houbičky "za roh" funguje i zde.

Stá úroveň

Poslední úroveň

Zbývá otázka - co se tedy stane po dohrání poslední úrovně, když autoři tvrdí, že "nebudeme litovat"? Nejprve se spustí animace s klony Flappyho, kteří postupně zaplní obrazovku. Poté se přes ně začnou zobrazovat "žáby" a "píďalky" ve zběsilé animaci, načež se zobrazí adresa autora "Beer street, Reichenberg", což asi znamená "Pivovarská ulice, Liberec", což je opravdu reálná lokace.

Následující větu s chroustem jsem ovšem nepochopil, vypadá to, jako kdyby měla věta pokračovat, ale jen naskočí zpátky adresa. Možná je to nějaký menší bug, každopádně autorovo tvrzení "nebudete litovat" se tak úplně nenaplnilo.