Hra 1000: Quadrax (1994)

Quadrax

Vývojář: David Durčák & Marián Ferko

Vydavatel: UltraSoft

Vydáno 1994 pro ZX Spectrum

Žánr: Logická hra

Počet hráčů: 1 - 2

Stav: Dokončeno

Quadrax je logická hra od Davida Durčáka (Pomsta (1989)) a Mariána Ferka, tedy dvojice, která v roce 1996 založila Cauldron, zřejmě první tuzemské profesionální studio zaměřené na vývoj videoher. Autoři se podle vlastních slov inspirovali ve hrách The Goonies (1985) pro osmibitová Atari a Thunderbirds (1985) pro ZX Spectrum. Odhadovat se dá i vliv u nás populárního Flappyho (1987). 

Příběh pojednává o legendárním Chrámu slunce (viz úvodní obrázek), který se čas od času vynoří na neznámém místě v poušti a láká do svého nitra různé odvážlivce. Mnozí dobyvatelé ho v průběhu let chtěli najít a vyrabovat, nicméně se jim to nepovedlo. Těch několik málo jedinců, co se dokázali dostat dovnitř, se již nikdy nevrátilo. Přitom na vrcholku, v nejvyšší síni, se skrývá odměna největší - možnost pohlédnout do tváře samotným bohům. 

V každé z 50 úrovní je náš cíl stejný - dostat obě postavy na cílovou plošinku označenou dvěma sbíhajícími se šipkami. Hlavní devízou Quadraxu je, že můžou hrát dva hráči zároveň, kdy v menu si zvolí ovládání buď pomocí joysticku či na klávesnici s definicí vlastních kláves. Ve hře je pak nutné spolupracovat a navzájem si pomáhat, abychom se dobrali cíle. Druhou možností je hrát v jednom hráči a mezi postavami přepínat. 

Distribuce se ujal UltraSoft, kdy kazeta byla k dispozici za 149 Sk.  

Menu

Začátek hry

Smrt kamennou kostkou

Šestá úroveň je první trochu komplexnější

S postavami můžeme chodit do stran, pomocí kláves "nahoru + doleva/doprava", resp. "dolů + doleva/doprava" šplhat nahoru a dolů, nicméně nelze skákat, takže i malá propast či zeď ve výšce nad hlavou je problém. Funguje tu "gravitace" a pád z výšky větší než 1.5 postavy zabíjí. 

Příjemnou změnou je, že tu není časový limit, nepřátelé ani počítadlo životů či skóre. Jakmile zemřeme či se dostaneme do neřešitelné situace, je možné úroveň neomezeně restartovat přes menu vyvolané klávesami Shift + mezerník. 

Prvků v úrovních je hned několik:

• kamenné kostky - jak už to tak bývá, lze je pouze tlačit, nikoliv tahat k sobě. Nelze s nimi hýbat pokud na nich leží jiná kostka. Samozřejmě na ně můžeme vyšplhat, ale pokud nám spadnou na hlavu, tak končíme. 
• kostky se symbolem - pokud spojíme dvě a více, tak zmizí. Musí ležet celou jednou stěnou k sobě. 
• vertikální průlezy - označené šipkami nahoru a dolů. Mohou být jednosměrné či obousměrné. Aby tyto fungovaly, tak musí být nahoře alespoň místo pro postavičku a dole přesně akorát místo pro postavičku (pokud je výška větší, tak se tam postava nepřemístí). 
• páčky - přepínáme je klávesou "aktivace". Mohou ovládat výtahy či výsuvné plošiny.
• výtahy - aktivujeme je páčkou, mohou přepravovat jak postavy, tak kostky. Nelze nic přepravovat na střeše výtahu a také nelze vyskočit za jízdy. 
• výsuvné plošiny - aktivujeme je páčkou, většinou jsou označeny větší šipkou doprava. Lze je vysouvat a opět zasouvat. Můžou zabraňovat kostkám v pádu či blokovat východ z úrovně. 
• propadávající se podlahy - na první pohled neviditelné. Jakmile po nich jednou přejdeme, tak se rozdrolí a zmizí. Můžou z na první pohled jednoduché úrovně vytvořit složitou či naopak.
• propadávající se stropy - podobné jako podlahy, nicméně stropy se rozdrolí jakmile projdeme pod nimi. 
• teleporty - stiskem klávesy "aktivace" jsme přemístěni do druhého teleportu. Občas mohou být tyto neviditelné a poznáme je pouze podle barevně blikající postavičky. 
• buchary - kromě pádu z výšky a pádu kostky jsou tyto "buchary" jediným prvkem, který nás dokáže zabít. Často najdeme dva za sebou. Jejich překonávání může být frustrující, neboť je nutné stát na pixel přesně, jinak jsme rozdrceni. 

Teď se opatrně dostat přes dva buchary

Úrovně jsou zdobeny různými grafickými prvky

Estetika je často chrámová

Páčkové peklo

Obtížnost je nastavena poměrně rozumně, najdeme tu vyloženě jednoduché úrovně, které se dají vyřešit na první pokus a tyto jsou střídány obtížnějšími, na nichž je možné se zaseknout, ale ve finále tu nenajdeme nic vyloženě zákeřného. Resp. autoři se přímo vyžívali v matení hráče - zatímco v jiných logických hrách většinou najdeme jen prvky potřebné pro dokončení úrovně a lze postupovat "vylučovací metodou", zde jsou běžně části, které jsou navíc a pouze se nás snaží dovést do slepé uličky, přičemž řešení je něco méně zjevného. Najdeme tu i vyložené pasti, kdy se lze např. teleportovat do kostky a zemřít, pákou si shodíme kostku na hlavu či si zablokujeme východ. 

Úrovně jsou dostatečně komplexní, rozmanité a hezky zpracované se sympatickými grafickými detaily. Malou výtkou může být snad jen občasná nepřehlednost, kdy by snad pomohlo prvky více barevně odlišit. Potěšující je i fakt, že některé úrovně mají více možných řešení. Ve 46. úrovni je začátek o rychlosti, kdy nám padá kostka na hlavu a musíme rychle přepnout páku a utéci, což je při hře jednoho hráče trochu složitější. Po každé dohrané obrazovce získáme heslo, jež pak můžeme zadat v menu hry a dostaneme se zpět do dané úrovně. 

Bohužel tu není žádná hudba a kromě pár zvukových efektů během hraní neuslyšíme nic. Menším negativem je, že vertikální průlezy a cílová plošinka občas z nějakého důvodu nezafungují a je nutné pohnout s panáčky, i když jsou zdánlivě na správné pozici. Zvláštní také je, že postavy neumí slézt o jedno "políčko" dolů pokud je v úrovni jejich hlavy překážka. Přitom druhým směrem prolézt jde (viz 49. level v dolní části uprostřed). Video s ukázkou 48. úrovně viz níže. 

Jeden z kratších levelů

Plakát z časopisu BiT 05/94; zdroj: spectrumcomputing.co.uk

Na hru vyšlo preview v časopise BiT 01/94, kde autor správně poznamenal, že tuzemské hry na ZX Spectrum bohužel přišly zhruba o 6 -7 let později, než měly, a že v zahraničí již byla tato platforma víceméně mrtvá. Následuje nepřesné přirovnání ke hrám Humans (1993), Lemmings (1991) a Crux 92 (1992), s nimiž nemá Quadrax téměř nic společného. Zajímavá je zmínka, že první verze hry obsahovala pouze 41 úrovní, nicméně do prodeje se dostala vylepšená s 50. 

Ve stejném časopise BiT 05/94 vyšla i recenze, odkud si hra odnesla 95 % se slovy "... jedna z nejlepších logických her, které byly kdy na počítači vytvořeny a doporučuji ji každému, kdo se nebojí trochu zapojit hlavu." V textu je také uvedeno, že autoři uvažují o vytvoření verze pro DOS, která skutečně v roce 1996 spatřila světlo světa. Nicméně jedná se spíše o remake, jelikož je hra v mnoha směrech pozměněna a počet úrovní vzrostl na 100. 

Quadrax má dodnes aktivní komunitu, kdy vzniklo hned několik neoficiálních pokračování od týmu Alfaline a to konkrétně Quadrax 3: Tajemství Konga (2000), Quadrax 4: Tajemství Pyramid (2008), Quadrax 5: Mayské Záhady (2008),  Quadrax 6: Poklady Atlantidy (2009), Quadrax 7: Hledání Laputy (2010), Quadrax 8: Per Aspera Ad Astra (2012), Quadrax X: A Tribute to Quadrax I (2015), Quadrax Neverending (2016) a Quadrax Definitive (2023). 

Hesla do úrovní:

2-10: CLAUD, MATUS, ATLAS, SPINA, DIODA, ISAAK, HLAVA, CONAN, PEKLO

11-20: ZYXTY, OBRAZ, KOPEC, QUEEN, POHAR, ULTRA, STROM, HOBIT, LAMPA, ROXET

21-30: MBHLR, DAMME, POZOR, KABAT, SLOVO, VYTAH, KOMIN, PARIS, KAMEN, ZOMRI

31-40: FINTA, RIEKA, WORLD, TEHLA, KAKAO, PRSTY, FERDO, QADER, MAKSY, KOCKA

41-50: COMOP, ABBBD, KMRTP, JHCKN, ZYXQW, ALKLA, AMRAK, RAMRA, JURRR, QWYXX

Stavba takovýchto "schodů" dává vzpomenout na hru Flappy (1987)

Začátek 46. úrovně, kdy je nutné utéci před padající kostkou

Poslední úroveň je formalita

Vítězství!

Verdikt: Podařených logických her u nás vzniklo nespočet, ale Quadrax si dovolím označit jako prozatímní vrchol. Kromě dobrého technického zpracování a komplexních úrovní hra vyčnívá nad ostatními hlavně možností hrát s kamarádem ve dvou. 

Hodnocení: 6/10