Herní Archeolog: Hra 916: Boovie (1994)

Boovie

Vývojář: KVL (Karel Vlček & Lukáš Vlček)

Vydavatel: L. S. O. (Luxus Software Ostrava)

Vydáno 1994 pro ZX Spectrum

Žánr: Logická hra

Počet hráčů: 1

Stav: Dokončeno

Po hře Orion (1993) se bratři Vlčkové rozhodli vrátit se do žánru logických her, který si vyzkoušeli již ve své prvotině Flappy (1990). Právě tato původně japonská hra se stala předlohou i pro Boovieho, což je jméno postavy, kterou budeme ovládat. Na rozdíl od známějšího remaku pro DOS z roku 1998 tato verze neobsahuje žádné intro, ale program je rozdělen na tři části.

V "Boovie Info" se dočkáme jen běžícího textu, v němž se dočteme základní informace a zmínky o dalších programech autorů. "Boovie Help" není návod na řešení úrovní, ale instruktážní program s vysvětlením mechanismů hry a jednotlivých prvků, na něž v úrovních narazíme. Třetí část "Boovie" je pak samotná hra.

Distribuce se neujala Proxima Software, ale L. S. O., přičemž hra se prodávala zřejmě za 105 Kč.

Jedna ze tří částí - Boovie Help

Menu s popisem ovládání

Začátek hry

Nepřítel čeká na můj pohyb

V textech najdeme i zmínku, že naším cílem je "dotlačit biologickoatomizační jednotku na terciální anihilátor, jinak dojde k časové odchylce kontinuálně virtuálního čehosi", nicméně to je jen vtip a reálně se stejně jako ve Flappym budeme snažit dotlačit bílou kostku (kámen) na místo označené šipkou nahoru. Mimochodem v instrukcích se v jedné chvíli o kostkách mluví jako o "vejcích", což vychází z verze Flappyho pro PMD 85 (1987), kde se z postavy udělalo kuřátko.

Ovládat se dá hra pouze na klávesnici, přičemž si bohužel nelze navolit vlastní klávesy. V menu jsou vidět tři předvolená schémata, kdy potřebujeme čtyři klávesy pro pohyb do stran a jednu pro střelbu. Vybrat si můžeme z "7", "6", "5", "8", "0", nebo "Q", "A", "O", "P", "M", nebo "W", "S", "K", "L", "N", respektive mezerník.

Občas je nutné protivníky využít např. pro bourání skleněných kostek

Tohle bude vyloženě honička

Už po pár úrovních začíná obtížnost strmě stoupat

Skleněné zdi a dole plamenomet

Základní mechanismy zůstaly stejné jako u Flappyho. Zatímco postava se může pohybovat libovolně, na kostky působí gravitace a padají dolů. Kromě té bílé tu najdeme i plné a "skleněné" kostky, jimiž budeme tvořit cestu k cíli. Rozdíl mezi nimi je, že skleněnou kostku můžeme přitlačením rozbít. Důležité také je, že je můžeme pouze tlačit, nikoliv tahat k sobě.

Překážet nám budou i nepřátelé, kdy tu najdeme tři druhy - "Valimnus Trepanga" se pohybuje pouze do stran a není tedy tak nebezpečný, zatímco "Vapotron Usualis" a "Vapotron Fixualis" se snaží dostat k hráči nejkratší cestou, přičemž mezi těmito není velký rozdíl. Dá se říci, že v tomto je Boovie identický jako Flappy, kde byli stejně se chovající "píďalky" a "žáby". Protivníků se můžeme zbavit tím, že jim hodíme na hlavu kostku, případně po nich vystřelíme kuličky, jež se dají najít v úrovních - první zásah na chvíli omráčí, druhý potvoru zabije.

Boovie ovšem přináší i novinky - najdeme tu nově teleport, jenž přenáší postavu, nepřátele i kameny na druhou stranu, skleněnou zeď, kterou lze rozstřelit kuličkami, výtah jezdící po fixní trase - ten budeme využívat pro transport kamenů. Plamenomet jednou za čas vychrlí smrtící oheň, takže se musíme mít na pozoru a nechybí ani "přítel Harry", což je jakási postava, z které po zásahu vypadnou dvě kuličky. Jsou tu i tajné skrýše, falešné kostky, políčka s vykřičníkem generující další kostky, políčka se šipkami, která propustí nepřátele pouze jedním směrem a další.

Nejprve musíme nepřátele nalákat nahoře do teleportu a pak dole k plamenometu

Za pikosekundu se vše sesype a všichni zemřou (kromě Boovieho, který je na útěku)

A zase budeme jen utíkat

Past, aneb rozstřelit skleněnou kostičku je chyba

Hra obsahuje 40 úrovní, v nichž nenajdeme časový limit ani počítadlo skóre, pouze po dokončení každé z nich získáme heslo. To lze pak zadat z hlavního menu a vrátit se tam, kde jsme skončili. Bohužel při smrti se úroveň automaticky nerestartuje, ale musíme pokaždé zadávat heslo, což je nepříjemné. Kromě vyloženě logických levelů tu najdeme i pár "akčních" či "utíkacích", kdy je hlavním cílem vyhnout se nepřátelům.

Obtížnost je v prvních úrovních nízko, velmi rychle ovšem stoupne a některé levely dokáží potrápit, ve finále se ale na vše dá s dostatečnou dávkou trpělivosti přijít. Oproti původnímu Flappymu tu nejsou žádné extrémně těžké úrovně. Potěšující je, že lze najít více řešení - po dohrání každé úrovně jsem shlédnul video návod na Youtube a tam byl postup většinou trochu jiný, i když najdou se zde samozřejmě i lineární levely, kde se nic dalšího vymyslet nedá.

Technické zpracování je na velmi dobré úrovni, i když v některých úrovních se plynulost trochu snižuje pokud je na obrazovce více nepřátel. Grafika je jednoduchá, barevná a přehledná a hru doprovází i povedená hudba.

Boovie bohužel vyšel trochu pozdě a nezaznamenal příliš velký ohlas či komerční úspěch. Jediná recenze bez číselného hodnocení vyšla v časopise ZX Magazín 1/95 se slovy "hra rozhodně stojí při své nápaditosti za to" a "výborná zábava pro dlouhé zimní večery".

V roce 1998 vyšlo i pokračování Boovie 2 (1998) a hlavně zmíněný DOS remake Boovie (1998).

Hesla do úrovní:

DFNELD, BIPHOI, DLCMFA, GAJENH, NIBLDF, FPHJBH, LNFLCC, JPGGKB, KKOFKD, CJOHPL, CLDPPM, HDDAHJ, HELNOH, PBCLHP, GPLDCM, PHGAPB, KEDFDE, HJHIBG, LMFKPC, JODGND, HKBHLD, FLPHGK, DLKOOC, OCCGPJ, GKDNNN, HBBBLH, FFPLJD, DPNHHM, BLLAIF, PEMJGK, ANKOOC, OCCGPP, GKDDGH, HHKLHJ, OPLNKL, PBOPNI, CDBMKF, FAOJIJ, CNMNKK, ABOONI