Hra 880: Světák Bob (1993)

Světák Bob

Vývojář: DuelSoft (Jan Strejček (John) & Pavel Strejček (Paul)) & Charon Software (Josef Doležal) & Petr Vochozka & Lenka Mitášová & Jan Kulhánek & Petr Valach & Viktor Novotný & Filip Procházka & David Němec & Lubomír Němec & Stanislav Roušar & Ilona Nohelová & Marek Mitáš & tým testerů

Vydavatel: Bohewia Software & Vochozka Trading

Vydáno 1993 pro Amiga

Žánr: Textová adventura

Počet hráčů: 1

Stav: Dokončeno

Světák Bob je po hrách Poklad Zlatých Sluncí (1992), Asterix & Obelix (1993) a Drsná Cesta (1993) další textovkou na počítače Amiga, kterou začal distribuovat Petr Vochozka alias Vochozka Trading, později Illusion Softworks a 2K Czech. 

Po internetu se šíří mýtus, že se jedná o "první českou oficiálně distribuovanou počítačovou hru", "první českou komerční videohru" či "první českou počítačovou hru vůbec", což samozřejmě není pravda. Hry na osmibitové počítače od společností Proxima a Ultrasoft se prodávaly ještě o něco dříve, stejně tak na DOS se objevily shareware tituly jako Flek (1991), na Amize byl pravděpodobně o něco dříve zmíněný Poklad z roku 1992. 

Každopádně se jedná o hru, na které se podílel zatím největší tým autorů. Kromě DuelSoftu (zmíněná textovka Asterix) a CharonSoftu (zmíněný Poklad) ke hře nakreslila obrázky L. Mitášová, kdy jich bylo zdigitalizováno kolem 120 a hned několik hudebníků se zapojilo do tvorby šesti originálních skladeb. Sám Vochozka je uvedený jako autor příběhu, který je poměrně zajímavý.

Bob je schopný programátor, který vytvořil výbornou hru. Na rady ostatních se vydává do Liverpoolu do společnosti Psygnosis, kde ji chce udat a prodat. Nicméně cestou začne letadlo za záhadných okolností hořet a zřítí se do moře. Bob se jakožto jediný přeživší probouzí na břehu neznámého ostrova a naším cílem bude dostat se zpět do civilizace a zjistit, co se stalo s naší hrou. 

První zmínku v médiích najdeme v časopisu Excalibur č. 21, kde se hra nabízela za 129 Kč. V úvodních textech si pak kromě jmen autorů a příběhu můžeme přečíst i pozdravy. 

Dlouhý seznam autorů

Začátek na ostrově

V chatrči se nachází pár zajímavých předmětů

V jámě zase "nepovedený" počítač od IBM

Na ovládání se používá výhradně myš, kdy ve spodní části klikáním na příslušné ikonky vybíráme z příkazů SEBER, POUŽIJ, DEJ, MLUV, PROZKOUMEJ, HUDBA, ULOŽ/NAHRAJ a AUTOŘI. Pokud chceme svoji volbu zrušit, klikneme pravým tlačítkem myši. V pravém dolním rohu je pak směrová růžice, kdy dostupné východy z aktuální obrazovky jsou vždy zvýrazněny červeným okrajem tlačítka, prostřední čtverec pak slouží pro pohyb nahoru či dolů. 

V horní části pak vidíme obrázek lokace či během dialogů portréty postav, vpravo nahoře je pak obsah našeho (neomezeného) inventáře a v proužku uprostřed se pak nachází předměty v dané lokaci. Nutno říci, že obrázky nejsou ani příliš dobře nakreslené a ani kvalitně zdigitalizované. 

Hra je rozdělena na čtyři oblasti. Svoje putování začneme na opuštěném ostrově, poté se dostaneme na pevninu, kde se nachází mimo jiné pouť, do pyramidy v Egyptě a nakonec zavítáme i do vesničky v Zambii. Příjemné je, že se mezi lokacemi automaticky zahodí nepotřebné předměty, které poté nematou a nepřekážejí v inventáři. 

Boba ani na ostrově neopouštějí myšlenky na ženské

Opičák přezdívaný Oleg nechce půjčit loďku

Protipirátská ochrana...

...aneb určování barvy políčka podle obrázku v manuálu

Zajímavá je protipirátská ochrana, kdy musíme po opuštění ostrova správně zvolit barvu náhodně vybraného políčka. Odpověď se nacházela pouze v (bohužel nedochovaném) barevném manuálu ke hře. Řešení to bylo chytré vzhledem k tomu, že barevné tiskárny či kopírky nebyly v té době příliš rozšířené, takže vytvoření kopie bylo komplikované. Druhá ochrana se nacházela na konci hry. V manuálu byl česko-zambijský slovník a při rozhovoru s náčelníkem (který samozřejmě nemluvil česky) bylo třeba napsat správnou odpověď.

Hádanky jsou naštěstí veskrze logické, i když najdou se výjimky. Např. po pádu do jámy najdeme počítač IBM (ani zde nechybí kritika a vysmívání se nekvalitním "PCčkům"), jemuž musíme hodit provaz, který se potom "rozpakuje" a prodlouží. Hra není příliš dlouhá a možná proto zde jako "vata" slouží až zbytečně dlouhé bludiště v pyramidě, kde jsou vlastně jen prázdné obrazovky. 

Nepříjemné je, že se hra prodávala na dvou disketách, přičemž do paměti počítače se vejde jen omezený počet obrazovek, takže je nutné je neustále přehazovat, což je velice otravné zvlášť ve druhé oblasti na pevnině.

Někdo již začal prodávat naši hru!

Zápasníci zápasí mezi sebou, autoři zase s překlepy

Bob se neštítí sprostě lhát

Už i fakír se doslechl o mé potupě

Najdeme tu nepovedenou minihru připomínající Videostop, ale s trochu jiným principem. V podstatě je nutné postupně zastavit měnící se barvy podle vzoru v levém dolním rohu. Problém je, že se točí třemi různými rychlostmi a ta nejrychlejší je až příliš rychlá, takže jde spíš o náhodu. Celkem tak musíme zastavit devět barev za sebou a pokud uděláme chybu, tak je nutné začít od znovu. Máme 10 pokusů a je velmi snadné prohrát, načež nezbývá než nahrát předchozí pozici. Měl by existovat cheat, kdy se po napsání slova "glum" tato minihra přeskočí, v mojí verzi ovšem toto nefungovalo. 

Najdeme tu i řadu slepých konců. Stačí předat či použít předmět na špatném místě a hra se nedá dokončit. Např. lze opičákovi dát brožuru KSČ před slabikářem, siloměr zkusit bez konzumace posilujícího jmelí či se dostat do pyramidy bez nákupu louče v obchodě, čímž uvízneme v pyramidě po tmě. 

Podivný je i závěr, kdy hrdina pronásledování padoucha najednou zničehonic vzdá a vrátí se domů. Tento useknutý konec si lze vysvětlit tak, že se nestíhalo a tlačilo se na vydání pro vánoční sezonu 1993, takže se nedočkáme pořádného vyústění zápletky ani pořádné závěrečné obrazovky.

Na Světáka vyšla recenze v časopisu Excalibur č. 23, kde autor raději odmítl udělit procentuální hodnocení se slovy "...nehledejte nikde počet procent, rozhodli jsme se totiž, že českým hrám nebudeme zatím dávat procentuální ohodnocení, protože by přece jenom ve srovnání s cizími hrami nedopadly nijak zvlášť dobře a zatím jich není tolik, abychom je mohli srovnávat mezi sebou. Ale dvě opravdu velké výhody českých originálních her jsou - všechno je v češtině a jejich cena je přijatelná pro každého. A pobavíte se suprově!". V recenzi na textovku Drsná Cesta (1993) z čísla 34 se dá ale dohledat, že hře bylo dodatečně uděleno hodnocení 20 %. V čísle 24 vyšel i návod. 

Hráč s přezdívkou Londo Mollari pak na serveru databaze-her.cz svoji recenzi ukončil slovy "Hra je ale hlavně skvělým artefaktem nálady 90. let. Vrací zpět ty průkopnické časy, kdy český kutil mohl snít o tom, že naprogramuje převratnou hru, kterou přiveze někam do západního korporátu a ti kravaťáci se z něj posadí na zadek. Ano, tehdy tomu lidé věřili. Krásná to doba, než polistopadovou euforii vyléčily hořké pilulky reality."

Mapa

POSTUP HROU

U chatrče jsem sebral nůž a otevřel jím dveře dovnitř, kde jsem našel provaz, "sjezd" alias brožuru KSČ a slabikář. V pralese jsem sebral jmelí dodávající sílu a poté spadl do jámy. Sebral jsem počítač, zapnul ho a jakmile začal skákat, tak jsem mu hodil provaz, který "rozpakoval" a tedy prodloužil. Poté jsem se pomocí provazu dostal ven a promluvil si s opičákem. Zjistil jsem ovšem, že neumí mluvit, a tak jsem mu věnoval slabikář a promluvil s ním znovu. Odvedl mě k loďce, kterou jsem sebral a použil, ale opičák byl proti. Věnoval jsem mu tedy "sjezd", načež zemřel smíchy a já mohl odjet na pevninu. 

Jasně, že jo!

Nepovedená minihra

Kde sehnat pas?

Padělatel alias ripper

Tam jsem v obchodě zjistil, že už někdo začal prodávat moji hru. U zápasníků jsem si chtěl vydělat dolar, ale dostal jsem za vyučenou. Dědek-bezdomovec mi poradil, že Fred z maringotek mě může naučit jak se rvát. Pokračoval jsem zatím na východ a v parku sebral flašku rumu, kost a v prodejně si vyprosil boxovací rukavice. Vrátil jsem se zpátky, psovi hodil kost, promluvil s Fredem, předal mu flašku a naučil se prát. Teď už nebyl problém si vydělat u zápasníků peníze. U siloměru jsem požil jmelí a díky získané síle zvýšil svůj kapitál na 10 dolarů. 

Promluvil jsem si s fakírem a dostal radu, že si mám koupit časopis. Vydal jsem se tedy ke stánku, kde jsem si koupil a přečetl Amiga Joker, poblíž sebral ještě brýle a vydal se od křižovatky na jih, kde jsem našel holčičku. Tu jsem uplatil cukrovou vatou, kterou jsem koupil nedaleko psa a zjistil, že tatínek odjel do Egypta. Na letišti jsem zjistil, že letenka stojí 80 dolarů. Vrátil jsem se tedy do herny a do automatu naházel mince. Bylo nutné postupně zastavovat barvy podle vzoru v levém dolním rohu, tzn. devět barev za sebou a bez chyby. Jakmile jsem vyhrál 100 dolarů, tak jsem se vrátil na letiště a koupil letenku. Celníci mě ale bez pasu nepustili. Na východě jsem našel padělatele a nechal si za 20 dolarů udělat pas. Ani ten mi ale na letišti nepomohl, protože se poznalo, že je falešný. Vynadal jsem tedy padělateli, předal mu brýle a nechal si udělat pravý pas. S tím jsem konečně odletěl do Egypta. 

Doplňující obrázky jsou velmi kolísavé kvality

Únos

Nekonečné bloudění v pyramidě

Další poklad

Vlezl jsem do obchodu, promluvil s prodavačem a vyměnil PC za vodu a louč. Když jsem odešel, tak mě přepadli neznámí únosci a převezli mě do pyramidy, kde byla ukrutná tma. Zapálil jsem tedy louč a snažil se dostat ven z labyrintu. V 1. patře jsem objevil zprávu od únosců, z níž vyplynulo, že moje další cesta povede do Zambie. V přízemí jsem zase objevil poklad. Když jsem konečně našel východ z pyramidy, tak jsem došel do oázy a poklad vyměnil za velblouda. 

Ve vesnici v Zambii jsem našel náčelníka a promluvil s ním. Poté jsem podle zobrazeného slova odpověděl: pes=imbwa, opice=kolwe, voda=manzi, kuře=nkuku, slunce=zuba, maso=nyama, oko=linso, bota=nsapato. Po dalším přepadení jsem se probudil, opět promluvil s náčelníkem, nasedl do šlapacího samoletu a odletěl domů. 

KONEC POSTUPU HROU

Království za velblouda!

Vesnice v Zambii je plná chatrčí

Náčelníkovi je třeba správně odpovědět aneb další protipirátská ochrana

Šlapací letadlo

Zvláštní závěr

Verdikt: Zřejmě nejznámější tuzemská textovka na Amigu, kterou Petr Vochozka propagoval jako svůj vlajkový titul předtím, než se rozhodl vzhledem k velkému úspěchu Tajemství Oslího Ostrova soustředit na platformu PC. Digitalizované obrázky nejsou příliš povedené a hra je ve skutečnosti poměrně krátká, s mnoha "vyplňujícími" obrazovkami, nicméně možná právě proto se vyplatí ji věnovat čas a okusit počátky profesionální tuzemské tvorby. 

Hodnocení: 4/10