Archeo
Vývojář: Pavel Macek & Ladislav Schön (Hit Soft)
Vydavatel: Proxima Software
Vydáno 1993 pro ZX Spectrum
Žánr: Textová adventura
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno
"Archeo" je přezdívka profesora dějepisu nejmenovaného gymnázia, který se jednoho dne rozhodne, že se vydá na Yucatánský poloostrov hledat údajně zničenou knihovnu vzácných rukopisů Mayů. Zaoceánskou lodí Bartolomeo se dostáváme do Mexika a dále putujeme náklaďákem a následně pěšky hustým pralesem, směrem k troskám měst Mayů jménem Palenque a Piedras Negras, kde narazíme na vchod do podzemí.
Hra se prodávala v kompilaci "Heroes" za 150 Kč spolu s Heroes '92 (1992), Jet Man Silly (1993), Orion (1993) a Útok Bílé Myšky (1993).
Úvod |
Všichni jsou už v Mexiku, buenos dias, já taky jdu |
Malá animace náklaďáčku |
Skoro na místě... |
Začátek s podnikavým domorodcem |
Na začátku se dočkáme syntezátoru řeči, který tu je použit na několika místech (např. vysloví název hry) a poté si vybereme vlastní ovládací klávesy a to pouze tři pro pohyb kurzoru vpravo, vlevo a výběr. Kurzorem tedy můžeme hýbat pouze horizontálně a vybírat v menu příkazů z VLEVO, VPRAVO, NAHORU, DOLŮ, POLOŽ, VEZMI, ZMĚŇ PŘEDMĚT a POUŽIJ PŘEDMĚT.
Inventář je omezen pouze na čtyři předměty a jeho obsah vidíme uprostřed obrazovky. Nahoře se zobrazuje text, vpravo malý obrázek současné lokace, vlevo může být portrét jedné z mnoha postav, na které narazíme (bohužel se často opakují). Vlevo dole je ukazatel zbývající baterie v naší svítilně a vpravo dole ukazatel zbývajících snímků ve fotoaparátu, kdy máme přesně čtyři.
Špatný směr |
Had ze mě má radost |
Takovýchto setkání se dočkáme hned několik |
Převážná část hry se odehrává v podzemí a většina obrazovek jsou chodby, jež můžou vést do čtyř směrů. Z postav lze narazit na domorodé kouzelníky, od kterých získáme nějakou tu méně či více užitečnou nápovědu, obchodníky, s nimiž lze vyměňovat předměty či na bojechtivé agresory, kterým budeme muset předvést svoji sílu.
K úspěšnému dohrání je potřeba najít knihovnu, vyfotit ji a vrátit se zpět na povrch. Je zajímavé, že můžeme vyfotit libovolnou lokaci a všechny čtyři snímky se zobrazí na závěrečné obrazovce. Lze také dosáhnout neúspěšného konce, kdy se na povrch vrátíme bez snímku knihovny.
Problém je zmíněný omezený inventář, kdy u sebe vždy musíme nést svítilnu, jinak ve tmě zakopneme a zabijeme se, takže ve skutečnosti můžeme nést pouze tři předměty. Velkou část hratelnosti tedy představuje logistika předmětů, kdy na jednu obrazovku lze položit pouze jeden předmět a navíc tam nesmí být žádná postava ani průchod dolů.
Možná ještě větší problém je kapacita baterie svítilny - není příliš prostoru na bloudění a chyby (nepočítá se tu čas, pouze provedené akce) a je velmi pravděpodobné, že bude potřeba více pokusů na dohrání. Od obchodníka přitom můžeme získat náhradní baterii, která by problém vyřešila, ta se ovšem nedá pronést dál, protože se na jednom místě zavře cesta zpět. Díky tomu se dá i přeskočit počáteční sekvence úkolů, pravděpodobně se tak jedná o nedostatek v designu.
Že by Indiana Jones, který ve skutečnosti kupuje artefakty od Archea a pak je vydává za své? |
Nápověda ohledně tří obětí pro boha Chaca |
Mapa |
POSTUP HROU
NEPOVINNÁ ČÁST
Koupil jsem od domorodce dýmku za desetidolarovku, zapnul svítilnu a sestoupil do podzemního labyrintu. Vydal jsem se směrem na východ a nahoru, kde jsem našel Američana, kterému jsem dýmku prodal a dostal zpět svoji desetidolarovku. Sestoupil jsem opět dolů a šel ještě více na východ a nahoru až ke starcovi. Tomu jsem nabídl desetidolarovku a získal informace ohledně třech darů pro Chaca. Vrátil jsem se úplně na západ, kde jsem hlídačovi dal desetidolarovku, vešel do místnosti s poklady a sebral sošku. Tu jsem opět donesl Američanovi a obdržel baterii. Vrátil jsem se ke kukuřici a před jejím sebráním jsem použil baterii pro uvolnění místa v inventáři.
KONEC NEPOVINNÉ ČÁSTI
Na některých místech se dá prokopat dál |
Domorodec dostal lopatkou po hlavě |
Pomocí náhrdelníku jsme otevřeli tajný průchod |
(Při přeskočení nepovinné části je třeba pouze zapnout svítilnu, zahodit desetidolarovku a sebrat kukuřici). Poblíž kostry jsem lopatkou prokopal průchod dál na východ. Pokračoval jsem jiho-západním směrem až k tajnému průchodu a někde v jeho blízkosti jsem si odložil fotoaparát a našel náhrdelník. Nedaleko jsem našel domorodce a bacil ho lopatkou po hlavě. Čelenku jsem nechal ležet a navíc jsem poblíž odložil lopatku. Vrátil jsem se na východ, kde jsem sebral druhou kukuřici. Pokračoval jsem kolem nádoby k domorodci a díky náhrdelníku jsme otevřeli zmíněný tajný průchod. Zahodil jsem náhrdelník a cestou zpátky vzal nádobu, kterou jsem si opět někde odložil a vzal zpátky lopatku.
Obětování kukuřice pro ptáka Quetzala |
Socha boha Chaca vydala po donesení tří obětí pozlacenou dýku |
Nápověda ohledně ptáka Quetzala |
Konečně jsem prošel tajným průchodem a po chvíli se opět prokopal do další tajné místnosti. Odložil jsem lopatku a sebral třetí kukuřici. Všechny tři jsem pak obětoval u sochy ptáka Quetzala, čímž se otevřel průchod do knihovny a východ zpět na povrch. Vrátil jsem se ke svým předchozím odkladištím a znovu sebral nádobu, u poraženého domorodce čelenku a kakaové boby. Tyto věci jsem obětoval u sochy Chaca a získal pozlacenou dýku. Cestou zpět jsem opět sebral lopatku a vrátil jsem se pro odložený fotoaparát.
Nově přístupnou knihovnu jsem vyfotil a domorodce poblíž zapíchl dýkou. Nezbývalo než se vrátit zpět na začátek, kde jsem domorodci lopatkou pomohl se zapadlým autem a nechal se odvést zpět do Champeche.
KONEC POSTUPU HROU
Knihovnu je třeba pořádně vyfotit |
Na závěr je nutné domorodcovi pomoct vyhrabat auto |
Špatný konec bez jakýchkoliv fotek |
Vítězství! |
Verdikt: Zajímavá variace na Indiana Jonese s originálním zpracováním. Škoda jen nedomyšleného mechanismu s baterií svítilny, kdy není prostor pro klidný průzkum a otravný je i přílišný důraz na logistiku předmětů.
Hodnocení: 4/10
Žádné komentáře:
Okomentovat