Dobrodružství Malého Caparta 2 aneb Poplach v Caparticích
Vývojář: Radek Hrdlička & Petr Matrtaj
Vydavatel: Adventronic System
Vydáno 1993 pro Atari 8-bit
Žánr: Textová adventura
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno
Další textovka, u níž lze vypozorovat, že se autoři shlédli v Pomstě Šíleného Ataristy (1989). Zdá se, že vyšla celá trilogie, ale zatím se bohužel dochoval jen tento druhý díl. Ocitáme se ve městě Srandíně, kam jsme se vydali na nákupy a kde obdržíme varování, že nás někdo vykradl. Když se snažíme dostat se zpět domů, do Capartic, tak zjišťujeme, že jsme přišli i o naší peněženku a nemáme tedy peníze na jízdenku. Cílem tedy bude získat 5 Kč na autobus.
Příběh |
Pár rad pro začátek |
Neúplný slovník příkazů |
Začátek hry |
Ovládání je řešeno přes klasické psaní příkazů, kdy slova musíme zkracovat na první tři písmena s diakritikou. Na úvodních obrazovkách najdeme slovník příkazů, některé ale nejsou zmíněny. K dispozici jsou PROZKOUMEJ, VEZMI, POLOŽ, ZABIJ, NAPLŇ, SITUACE, INVENTURA, SKORE, BARVA (změní pozadí na černé), MAZAT (smaže text a vypíše jen popisek aktuální obrazovky) a nezvyklý MOTOREK (zapne/vypne motorek magnetofonu). Příkazy o dvou slovech (resp. sedmi znacích) ani netřeba odeslat klávesou Enter, děje se to automaticky.
Pan Marihuan |
Hrozná to představa, být umlácen sunarem |
Už zase ten Juraj!!! |
Celou dobu se budeme pohybovat po městě a hledat peníze. Celkem potřebujeme 5 Kč a samozřejmě je nenajdeme najednou, ale hezky po jednotlivých korunách. Většinu z nich získáme vyřešením jednoduché hádanky, obtížnost není příliš vysoko a v textech se dá ke všemu najít dostatek vodítek.
Největším záporem je postava neuvěřitelně otravného strážce zákona Juraje Rošťáka, který hráče neustále přemisťuje na policejní stanici. Kdyby frekvence nebyla tak vysoká, tak by se jednalo o dobrý vtípek, takto musí mít hráč i trochu štěstí, aby se vůbec dostal na druhý konec města.
Tenhle hostinský toho asi moc nevydělá |
Mapa |
POSTUP HROU
Prohledal jsem kaluž (PRO KAL), sebral heroin (VEZ HER), předal ho chlápkovi na severu (POL HER) a sebral první korunu (VEZ KOR). Vlezl jsem do nedalekého kanálu a sebral druhou korunu (VEZ KOR). Našel jsem hračkářství, uvnitř sebral chrastítko (VEZ CHR) a rychle odešel. Od hostinského v hospodě jsem dostal tip, že chrastítko někdo hledá, a tak jsem ho prohlédl (PRO CHR) a našel nápis "30917/F". Zašel jsem do blázince, nechal si předvolat pacienta s tímto kódem a dostal žvýkačku, kterou jsem daroval babce před hospodou (POL ŽVÝ), což ji zabilo. U mrtvoly (PRO MRT) jsem našel třetí korunu (VEZ KOR).
Pacient číslo 30917/F |
Nezkušená babka |
Dostala, co zasloužila, zlodějka! |
Mezitím mě strážce zákona soustavně odváděl na policejní stanici, kde jsem sebral revolver (VEZ REV) a vydal se s ním ke smrku na východě. Vyšplhal jsem nahoru, zastřelil zlodějskou straku (ZAB STR), prohledal hnízdo (PRO HNÍ) a sebral píšťalku (VEZ PÍŠ), kterou jsem dal vedoucímu v nedalekém táboru skautů (POL PÍŠ), za což jsem obdržel čtvrtou korunu. Jižněji jsem prohledal popelnici (PRO POP) a nalezenou shnilou rybu (VEZ RYB) předal potápěči u jezera (POL RYB), takže jsem mohl sebrat kyslíkovou bombu (VEZ BOM). Ta byla sice prázdná, ale mohl jsem ji naplnit u benzínky na jihovýchodě (NAP BOM). Vrátil jsem se k jezeru, potopil se a na dně našel pátou korunu (VEZ KOR).
Se získaným obnosem jsem se vydal do krámku a koupil si (POL KOR) jízdenku (VEZ JÍZ). S tou se stačilo vydat na autobusovou zastávku a nastoupit.
KONEC POSTUPU HROU
Vzduch zdarma, berte dokud je! |
Pohledná prodavačka mi prodala jízdenku |
Vítězství! |
Verdikt: Příjemná textovka s podařeným parserem, kterou hyzdí jen neustálé přesouvání hráče na policejní stanici.
Hodnocení: 4/10
Tak minulý týden dohráno taky.Za mě můžu říct že mě to moc nebavilo.Hra mi přišla příliš jednoduchá a nezábavná.Možná byl problém v tom že jsem pár dní před tím dohrál Ataristův protiútok.Po tom se těžko hledá textovka na stejné úrovni.S tím policistou mě to taky hrozně štvalo,neustále mě tahal na stanici a přitom si klidně nechal sebrat bouchačku??..apropo, nečeká nás ještě nějaká textovka na úrovni protiútoku?
OdpovědětVymazatTo máš pravdu, porovnávat s Protiútokem je ošidné, protože to byla velmi propracovaná hra a málokterá textovka ve srovnání obstojí. Nicméně jak je Capart až moc lehký, tak tohle bylo zase moc těžké. Jestli se objeví něco podobně kvalitního nevím, na to by možná znal odpověd odborník na Atari textovky Holyna :)
VymazatNo těch dobrejch a funkčních je pramálo - moc hezký je Emgeton Story - taky hodně inspirovaný Protiútokem, ale je tu jedno ale - původní hry jsou plné chyb.
VymazatTak to je bomba! Najít po třiceti letech recenzi na svou hru, kterou jsem udělal víceméně pro kamarády a jako zkoušku, zda zvládnu udělat textovku sám, to jsem nečekal. Už si ji ani nepamatuju a vlastně ani nevím, jestli jsem udělal trojku, pokud ano, myslím, že se jmenovala “Malý capart se vrací”, nicméně to už je fuk. Data skončila kdesi u kamaráda a už ani nevím u jakého. Bylo mi patnáct let a začínal s osmibity. To byly časy… děkuji autorovi recenze za příjemné ohlédnutí do dob dávno minulých a připomenutí mého dětství. Jardovi Bubeníkovi díky moc za info, že existuje někdo, kdo zná moje hry :).
OdpovědětVymazatAtari zdar, Amize zvlášť ;).
Radek Hrdlička (Adventronic System), toho času herec a principál Divadla bez debat (www.divadlobezdebat.cz)
PS: Sorry za toho fízla, moc jsem to netestoval (jen na mamce) a přišlo mi to vtipný ;).
VymazatTak na 15 let je to myslím solidní výkon. Snad se někdy najdou i ostatní díly. A mamka testerka pobavila :)
VymazatPamatuju si, že mi máma objevila chybu: když se textovka hrála moc dlouho, z nějakého záhadného důvodu začaly mizet písmena, nejprve ta s diakritikou. Asi se mi někde přepisovala paměť, která byla potřeba na znakovou sadu. No, žádný programátor jsem nikdy nebyl, no... ale jako vzpomínka je to milý. :)
VymazatMizející písmenka, tipnul bych si, že tam skáčeš ven ze smyček a plní se ti neutěšitelně stack a pak to celý začne přepisovat paměť, nakonec by to stejně spadlo.
VymazatA font leží jen tak někde v nepoužité paměti, nemá ji zarezervovanou... Každý z nás zpočátku dělal takové chybičky, kolikrát ani nebyly k dispozici informace, jak to udělat pořádně, takže nastupoval systém pokus-omyl. Dnes už jsou důležitější ty vzpomínky kolem...
Vymazat