Hra 672: Komando 2 (1992)

Komando 2

Vývojář: Radoslav Maruša (Microtech Systems) & Dušan Balara (DSA Computer Graphics)

Vydavatel: UltraSoft

Vydáno 1992 pro ZX Spectrum

Žánr: Shoot 'em up

Počet hráčů: 1

Stav: Dokončeno

Neoficiální pokračování známé zahraniční hry Commando (1985) bylo vytvořeno v roce 1992 a od roku 1993 distribuováno společností UltraSoft za poměrně vysokých 199 Kčs. Zajímavostí je, že v roce 2016 vyšel re-release, kdy byla hra přeložena do angličtiny a prodávána v zahraničí za 10 liber.

Přebal kazety zdobí zdařilý obrázek Arnolda Schwarzeneggera z filmu "Commando", z něhož první díl s největší pravděpodobností vycházel. Na úvodních obrazovkách najdeme i upoutávku na další hru autorů jménem "Kliatba Noci" z roku 1993. 

Kazetová obálka; Zdroj: spectrumcomputing.co.uk

Na začátek trocha marketingu

Obrázek pro hru "Kliatba Noci"

A teď zpátky ke hře

Před startem hry si musíme vybrat způsob ovládání, kdy si lze vybrat joystick či dokonce "Kempston Mouse", specifikovat lze i vlastní ovládací klávesy. Kromě pohybu do čtyř směrů definujeme ještě klávesu pro normální (neomezenou) střelbu a speciální zbraň - začínáme se čtyřmi granáty, ale během hry můžeme také osvobodit připoutaného zajatce, který nám z vděku může poskytnout i plamenomet či pancéřovou pěst. Nutno dodat, že poslední klávesa ani není potřeba, protože speciální zbraň lze použít i krátkým podržením normální střelby. 

Volba ovládání

Přehled před startem úrovně

Začátek hry

Hratelnost a mechanismy jsou velice podobné prvnímu dílu - s naším vojákem tedy běžíme směrem nahoru a střílíme po nepřátelích. Kromě řadových vojáků můžeme také potkat vojáky s těžkými zbraněmi či různé zákopy, bunkry, domy, strážní věže a dokonce i kadibudky, ze kterých může někdo vyběhnout. Rozdíl je zde v tom, že kontakt s nepřítelem je akceptovatelný, můžeme tedy naběhnout do hloučku nepřátel a pokud nikdo nevystřelí, tak přežijeme. V opačném případě přijdeme o jeden z pěti životů a pokračujeme dál ze stejného místa. 

Manuál obsahuje popis příběhu - jako člen speciálního komanda jsme splnili náš úkol, což bylo poškození jaderného reaktoru na území nepřítele, čímž jsme eliminovali jeho schopnost vyrábět plutonium pro atomové hlavice raket. Zbývá ale ještě utéct, to znamená dostat se přes osm úrovní až k helikoptéře, která nás vezme domů, na Slovensko. Naší starostí bude i zvyšující se radioaktivita, jež slouží jako časový limit. Její ukazatel vidíme v pravém horním rohu a jakmile dosáhne 100 %, tak končíme. I když je tedy možné zpomalit tempo či se dokonce na chvíli někde úplně zastavit, tak to ve skutečnosti kvůli radioaktivitě a do nekonečna se objevujícím nepřátelům není dobrý nápad.

Na pravé straně se také nachází ukazatel skóre, kdy za zabitého vojáka dostaneme 5 bodů, za vojáka schovaného v zákopu, bunkru, apod. získáme 20 bodů a za dokončenou úroveň 120 bodů. Zvláštní je, že hned po startu získáme 120 bodů, což je asi bug. Skóre nicméně nemá moc velký význam a chybí tu tabulka nejlepších výsledků. 

Těžká palba z bunkru

Komando: Dvě věže

Osvobození zajatce

Plakát ke hře z časopisu BiT 02/93; Zdroj: spectrumcomputing.co.uk

Grafické zpracování je oproti prvnímu dílu lepší a může se srovnávat se zahraniční produkcí. Trochu kontroverzní je jen volba pozadí, které není čistě žluté, ale žluto-černé, což snižuje přehlednost. Hudbu tu bohužel nenajdeme žádnou, na druhou stranu hra nešetří zvukovými efekty. Plynulost je velmi dobrá a není problém vystřelit hned několik projektilů najednou, přičemž se nic nezpomalí. 

V čem hra ztrácí nejvíce je chování nepřátel, kteří jednají náhodně a je těžké cokoliv předvídat, což vlastně zvyšuje obtížnost. Občas střílejí hodně, někdy vůbec, není výjimkou, že hodí granát do hloučku svých spolubojovníků či se střelbou do blízké překážky zabijí sami. Nic se nedá dělat se situacemi, kdy se "narodí" na kraji obrazovky a okamžitě vystřelí po nedaleké hráčově postavě. Trochu předvídat se dají jen zmínění "statičtí" nepřátelé typu strážní věž. K dohrání hry je tedy třeba nejenom tréning, ale i kupa štěstí. 

Preview ke hře bylo publikováno v časopisu BiT 12/92, o pár týdnů později se v čísle 02/93 objevil i velmi nepodařený až úchylně vypadající plakát a hlavně recenze, v níž autor udělil 91 % se slovy "kdybych měl porovnat celkový dojem z her Commando a Komando 2, řekl bych, že obě hry jsou vynikající a že Komando 2 je ještě o něco lepší. Má lepší grafiku, zvuky a větší množství zbraní". Uvedl ale i chybnou informaci, že hra má 9 levelů. 

Tank vypadá hrozivě, ale nic nedělá

Překvapení letící z okénka domu

Rychle do helikoptéry!

Vítězství! Počkat, na Slovensko nee!

Verdikt: V podstatě kopie zahraniční hry Commando. Obtížnost je možná trochu nižší, jelikož kontakt s nepřáteli neznamená ztrátu života, stále však není jednoduché hru dohrát hlavně kvůli nevyzpytatelným a náhodně se chovajícím protivníkům. Najdeme tu také více zbraní a časový limit ve formě radioaktivity. 

Hodnocení: 5/10