neděle 19. srpna 2018

Hra 236: Penetrator (1988)


Penetrator
Vývojář: Vlastimil Veselý & Libor Bedrlík & Ladislav Gavar
Vydavatel: VBG Software
Vydáno 1988 pro PMD 85
Žánr: Shoot 'em up
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Skupina VBG Software vytvořila několik podařených her (Flappy (1987), Manic Miner (1987), či Fred (1988)), přičemž u hry Penetrator opět čerpali inspiraci v zahraniční předloze, konkrétně ve stejnojmenné Spectrum hře z roku 1982

Jak se píše na úvodní obrazovce, úkolem je ovládat letoun s názvem Penetrator a proletět devět sektorů. Na začátku každého sektoru dostaneme k dispozici 100 střel a šest životů. Kromě toho máme k dispozici neomezeně bomb. S těmito prostředky se musíme prostřílet přes nepřátele, kteří nám ztěžují život. Najdeme tu ovšem jen dva druhy protivníků - rakety vystřelující nahoru a pasivní satelity, jež pouze překážejí a čekají, až do nich narazíte. 


Menu
Začátek hry
Doplňování energie

Nutné je taktéž hlídat energii lodi, která postupně ubývá. V instrukcích je sice napsáno, že je "během jednoho sektoru nutné minimálně jednou přistát", to ale není pravda, protože první sektor můžete proletět bez přistání. V těch dalších se ovšem doplňování energie nevyhnete. Chvíli mi trvalo, než jsem přišel na to, jak se to dělá. Je samozřejmě nutné vyhlídnout si rovnou plochu bez nepřátel a poté stisknout a držet tlačítko pro přistání. Je potřeba tento manévr započít v dostatečné výšce, jinak loď vybuchne (asi kvůli příliš vysoké přistávací rychlosti).

Ovládání je trochu krkolomné - máme tu klávesy pro pohyb nahoru a dolu, dále pro obyčejnou střelbu, pro shazování bomby, speciální tlačítko pro přistávání a pro brzdění, které je často potřeba, protože Penetrator letí rychle a není dostatek času reagovat. Takže jsem ho častěji držel než nedržel. Uvítal bych tedy, kdyby loď letěla pomalu a bylo zde tlačítko pro zrychlení. Stejně tak bych chtěl možnost nadefinovat si vlastní klávesy.

Graficky asi nejzajímavější sektor
Bombu jsem skoro vůbec nepoužíval

Grafika hry je velice jednoduchá a úrovně jsou v podstatě zobrazené pomocí jedné čáry. Najdeme tu i základní zvukové efekty a hudbu. Z menu si lze spustit trénink, ve kterém si můžete do zblbnutí nacvičovat jednotlivé sektory. Cílem hry je získat co nejvíce bodů, kdy za zničení protivníka dostanete 10 bodů a za dokončení úrovně 2000 bodů. Jakmile doletíte na konec deváté úrovně, tak nenásleduje žádná závěrečná obrazovka, ale hra začne zase od prvního sektoru a můžete si dále vylepšovat skóre. Svůj výkon si po vyčerpání všech životů můžete zapsat do tabulky nejlepších.

Doletěl jsem na konec posledního sektoru
Tabulka nejlepších

Verdikt: Podprůměrná střílečka, která je vlastně horší jak svoje předloha z roku 1982, což hovoří za vše. 
Hodnocení: 3/10

Žádné komentáře:

Okomentovat