úterý 26. června 2018

Hra 219: Kewin: Tibet Temple (1988)


Kewin: Tibet Temple
Vývojář: Ladislav Karrach & R. Rausz
Vydavatel: KamaSoft
Vydáno 1988 pro ZX Spectrum
Žánr: Textová adventura
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Předpokládám, že hlavní hrdina téhle hry se jmenuje Kewin a podtitul je "Tibet Temple", zatímco druhý díl "Kewin: Hladač Pokladov", vyšel o rok později. Kewin se tedy ocitá kdesi v Tibetu, v "jedné osadě uprostřed vrchů", kde tráví čas na horské chatě se svojí krásnou přítelkyní Catherine. Sotva z ní ale spustí oči, tak jeho milá zmizí neznámo kam. A právě v tento moment hra začíná - na nás je v kůži Kewina zjistit, co se s Catherine stalo a zachránit ji.

Úvodní obrazovka
Nastínění příběhu a popis ovládání
Začátek hry

V průběhu celé hry hraje hudba, která není marná, ale už po chvíli mi z ní začalo hrabat. Naštěstí se dá jednoduše vypnout pomocí klávesy "S". Jinak se hra ovládá už jen třemi tlačítky - dvěma se pohybujete po kontextových menu a třetím potvrzujete. Volbu směru, kam chcete jít, provádíte na kompasu v pravém dolním rohu obrazovky. Dále vidíte svůj inventář (sekce "Máš"), jaké předměty se nachází v aktuální lokaci (sekce "Vidíš") a krátký popis lokace.

Kromě klasických příkazů "Choď", "Vezmi", "Polož", "Preskumaj" a "Použi", je zde také "Score", které ale ukazuje vždy náhodnou hodnotu, což je sice zmíněné i ve hře, ale moc jsem nepochopil proč tomu tak je. Pokud chceme použít nějaký předmět na jiný předmět, tak jeden z nich musíme nejdříve položit na zem, načež zvolíme příkaz "Použi" na ten první. Celkově se mi uživatelské rozhraní a ovládání líbilo, jen bych si přál, aby to bylo o něco svižnější.

Pomocí knihy jsem přeložil vzkaz na papíru
Vybírání sekery z inventáře
Vybírání směru chůze na kompasu

Ve hře se nachází několik předmětů, které k dohrání nepotřebujete, ale můžete s nimi vykonat nějakou činnost. Třeba dýku lze použít v místnosti s hady, čímž útočící kobru zabijete a můžete uniknout. Lepší je ale vůbec do té místnosti nelézt. Baterku zase můžete použít v podzemí, abyste odhalili propast, ale opět tam vůbec nemusíte chodit. Pokud použijete "truby", tak se na vás sesypou mniši a je konec - je to tedy pouze past.

Líbila se mi dobře trefená obtížnost, která není úplně primitivní a zároveň jsou hádanky logické a dávají smysl, takže se hráč nemá moc kde zaseknout. Zasazení hry do prostředí tibetského kláštera také kvituji s povděkem. Škoda jen, že hra není o něco málo delší.

Elixír neviditelnosti
Mnich prozradil i to, že Score ve hře je náhodné
Mapa

POSTUP HROU
V chatě jsem prozkoumal skříň, vzal čutoru, sekeru a knihu, kterou jsem použil a přeložil díky ní text na papíru. Vydal jsem se ven a došel až ke spadlému stromu, na nějž jsem použil sekeru a odstranil ho z cesty. Sekeru jsem tam nechal a pokračoval na jih, kde jsem prozkoumal balvan a sebral B. K. prsten. Ještě o kousek více na jihu jsem prozkoumal stěnu a sebral lano, jež jsem hned použil a vydrápal se nahoru. Lano jsem opět položil. 

Na východě jsem použil čutoru na pramen horské říčky a vydal se ke vstupu do kláštera, kde jsem mnichům ukázal svůj B. K. prsten, díky čemuž mě pustili dál. V klášteře jsem šel do východního křídla, do svatyně, kde jsem prozkoumal koš a sebral flaštičku. Šel jsem zpět na nádvoří a flaštičku použil (a pak položil), čímž jsem se stal neviditelným. Vydal jsem se do západního křídla, do budhovy svatyně, kde jsem u B. Z. knihy použil knihu a získal heslo, které jsem sebral. 

I zde lze na mnoha místech zemřít
Kyselina sírová
Místnost s pokladem

Zpátky na nádvoří jsem se vydal tentokráte na jih a dolů tunelem, kde jsem v malé jeskyni sebral svitky, jež jsem položil před mnicha a ten mi za oplátku prozradil pár tipů ohledně jezírka a živé vody. Na severu jsem tedy sebral gumový člun a vydal se k jezírku, kde jsem člun použil a úspěšně se přeplavil na druhou stranu. Pokračoval jsem dlouhou chodbou na jih, až do místnosti s pokladem, na který jsem ale raději nesahal. 

Místo toho jsem použil heslo, čímž se otevřely dveře v západní stěně a já se tak dostal do podzemního vězení, v němž jsem našel svoji milovanou Catherine. Byla v bezvědomí, a tak jsem na ní použil živou vodu ze své čutory, čímž jsem ji probudil a byl odměněn sladkým polibkem.
KONEC POSTUPU HROU

Moje milovaná Catherine !
Sladký polibek
Vítězství ! A svoje postupy jsem zveřejnil, sorry

Verdikt: Příjemná kratší textovka s dobře trefenou obtížností a slušným uživatelským rozhraním.
Hodnocení: 3/10

Žádné komentáře:

Okomentovat