Kdo to Ví, Odpoví
Vývojář: František Fuka
Vydavatel: Fuxoft
Vydáno 1988 pro ZX Spectrum
Žánr: Vzdělávací hra
Počet hráčů: 1 - 9
Stav: Dokončeno
Tenhle vědomostní kvíz od Fuxoftu vychází ze hry Trivial Pursuit (1986) (původně desková hra), což je uvedeno i na úvodní obrazovce. Název hry zase vychází ze slov známé písně Amfora od Suchého a Šlitra, kterou nazpívaly Eva Pilarová a Naďa Urbánková.
Na začátku vložíte jména hráčů, kterých může být až devět, ale můžete hrát i sami. Poté si zvolíte, do kolika správných odpovědí budete hrát (10 až 100). Následně už začíná hra, kdy je prvnímu hráči položena otázka. Svůj tip nemusí nikam psát, ale stačí si to myslet (nebo v případě, že hraje s kamarády, tak to řekne nahlas) a po zmáčknutí klávesy se zobrazí správná odpověď, načež hráč musí zadat, jestli uhádl, nebo ne.
Pokud hráč uhádne, tak dostane další otázku. Pokud neuhádne, tak je na řadě další hráč. První hráč, který dosáhne na zvolený počet správných odpovědí (viz volba na začátku hry), vyhrává. Teoreticky tedy kdyby první hráč odpověděl na všechny otázky správně, tak se ostatní hráči ani nedostanou do hry.
Co se týče otázek, tak ty se většinou točí okolo filmu, literatury a státních vlajek, takže pokud toto není vaše parketa, tak tady tvrdě pohoříte. V menu je i možnost "Nahrát jinou sadu otázek", ale i když jsem to udělal, tak mi okruh otázek přišel hodně podobný. Zajímalo by mě, jestli Fuka chtěl, aby si hráči vytvářeli vlastní sady otázek a pak je tímto způsobem do programu nahrávali. Možná někdo ze čtenářů dokáže říct, jestli je to vůbec možné.
Verdikt: Tuhle hru si dokážu představit na nějaké párty s kamarády, otázky jsou ale hodně zaměřené na film a literaturu a kdo tomuto neholduje, tak se asi bude ukrutně trápit.
Hodnocení: 2/10
Na začátku vložíte jména hráčů, kterých může být až devět, ale můžete hrát i sami. Poté si zvolíte, do kolika správných odpovědí budete hrát (10 až 100). Následně už začíná hra, kdy je prvnímu hráči položena otázka. Svůj tip nemusí nikam psát, ale stačí si to myslet (nebo v případě, že hraje s kamarády, tak to řekne nahlas) a po zmáčknutí klávesy se zobrazí správná odpověď, načež hráč musí zadat, jestli uhádl, nebo ne.
 |
| Zadávání jmen hráčů |
 |
| Začátek hry |
 |
| První otázka dává tušit, že tohle nebude lehký kvíz |
Pokud hráč uhádne, tak dostane další otázku. Pokud neuhádne, tak je na řadě další hráč. První hráč, který dosáhne na zvolený počet správných odpovědí (viz volba na začátku hry), vyhrává. Teoreticky tedy kdyby první hráč odpověděl na všechny otázky správně, tak se ostatní hráči ani nedostanou do hry.
Co se týče otázek, tak ty se většinou točí okolo filmu, literatury a státních vlajek, takže pokud toto není vaše parketa, tak tady tvrdě pohoříte. V menu je i možnost "Nahrát jinou sadu otázek", ale i když jsem to udělal, tak mi okruh otázek přišel hodně podobný. Zajímalo by mě, jestli Fuka chtěl, aby si hráči vytvářeli vlastní sady otázek a pak je tímto způsobem do programu nahrávali. Možná někdo ze čtenářů dokáže říct, jestli je to vůbec možné.
 |
| Nahrávání jiné sady otázek |
 |
| Nechytám se |
 |
| Vyhodnocení hry |
Verdikt: Tuhle hru si dokážu představit na nějaké párty s kamarády, otázky jsou ale hodně zaměřené na film a literaturu a kdo tomuto neholduje, tak se asi bude ukrutně trápit.
Hodnocení: 2/10
Žádné komentáře:
Okomentovat