Apollo
Vývojář: Michal Pixa & Karel Bouda
Vydavatel: PixBoud Soft
Vydáno 1987 pro Sharp MZ-800
Žánr: Simulátor
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno
Dohrát tuhle hru byla pěkná fuška a jsem rád, že si jí můžu konečně odškrtnout. Jedná se o první trochu propracovanější simulátor, na který narážím. Jak už jste si asi odvodili z názvu, naším cílem je přistát s raketou na Měsíci, přičemž začínáme startem ze Země.
UPDATE
Díky mým čtenářům jsem zjistil, že autor hry - Michal Pixa je opravdu kytarista známé punkové kapely Visací zámek. Sám tento fakt potvrdil na svém FB - Ing. Karel Bouda zmíněný na úvodní obrazovce je jeho tchán a matematický poradce. Hra mu prý vzala asi 1500 hodin programování.
Dříve, než se do toho ale pustíme, tak je nutné v emulátoru zadat příkaz "NEW ON" pro rozšíření paměti a poté nahrát celkem tři soubory (více na stránce "Jak spustit hry?"), během čehož si můžeme přečíst rozsáhlé instrukce.
Jak vidíte ze screenshotů, vžijeme se do role kosmonauta Pirxe a budeme se muset sakra snažit, abychom splnili cíl naší mise! Po přečtení instrukcí už vidíme naší kosmickou loď připravenou ke startu a po zmáčknutí tlačítka "S" přichází první překvapení a sice použitý syntezátor řeči (text-to-speech), který nám start odpočítá a vlastně předčítá i všechny ostatní texty ve hře - dá se říct, že to je takový náš průvodce. Syntézu řeči jsme už u některých her viděli, ale teď je to poprvé v přijatelné kvalitě a její použití dává trochu smysl.
Na téhle hře mám nejradši určitý pocit z progresu - tipuju, že většina hráčů napoprvé ani neodstartuje a bude muset začít znova. S každým dalším pokusem jsem se ale dostával dál a dál. Získával nové zkušenosti a poznatky, jak něco udělat lépe či rychleji.
Z první obrazovky se tedy po úspěšném startu dostaneme do další - tu jen proletíme a dostaneme se na obrazovku, kde konečně vidíme Měsíc. Tady začíná ta sranda. Raketa se neovládá tím, že mačkáte šipky a ona tam letí. Jako v realitě musíte brát do úvahy řadu proměnných. Loď má určitou rychlost a setrvačnost, dále tu je gravitace Země a Měsíce. Na levém budíku vidíte směr natočení lodi, který může být jiný než vlastní směr pohybu lodi (pravý budík) - změnit směr pohybu chvíli trvá, protože musíte loď nejprve správně natočit a pak zapnout motory.
Podle instrukcí je nutné udělat půlobrat kolem Země a pak se vydat vstříc Měsíci. Nemůžu ani vyčíslit, kolikrát jsem buď spadl zpátky na Zem, nebo odletěl do nekonečného vesmíru, než mi ovládání přešlo do krve a byl jsem schopný se na první pokus dostat k Měsíci.
Když už se dostanete k Měsíci, nastává další problém - musíte dostatečně zpomalit a připravit se na přistání na jeho vrchlíku (v horní části). Zde je další prostor pro selhání, kdy jsem to často neuřídil a gravitace mě stáhla dolů. Vzdálenost musí být menší jak 5000, což už je hodně blízko, a pak je třeba zapnout počítač, načež se dostaneme do další obrazovky s oběžnou dráhou Měsíce.
Zde je opravdu důležité dostat se do vrchní části, kde je vidět malá tečka - to je naše přistávací plocha. Loď se tady musí dostat do vzdálenosti pod 500, mít správnou polohu, mít nízkou rychlost a ještě být natočená čumákem od povrchu. Na tomhle místě jsem tolikrát selhal, že jsem ze hry začal být frustrovaný. Není zde totiž možné ukládat a člověk si musí celý let dát vždy od začátku.
Popravdě jsem vyměknul a pořídil si licenci na druhý, placený emulátor pro Sharp, kde se dají ukládat snapshoty. Byly zde problémy s nahráváním kvůli bugu se zvukem, ale menším trikem jsem to obešel - stačí ještě před nahráním hry v BASICu vyloudit nějaký zvuk (díky Mopovi za tip). Pak jsem byl konečně schopný dostat se na poslední obrazovku, kde už není možné loď otáčet a přistání musí proběhnout za minimální rychlosti. Nechci ani pomyslet kolik úsilí bych musel vyvinout, abych hru dohrál, kdybych neměl na vhodném místě pozici uloženou. Fuj!
Musím se přiznat, že po úspěšném přistání jsem vyskočil ze židle a začal řvát a skákat radostí po pokoji, jako kdyby se to stalo ve skutečnosti - tuhle hru bylo těžké jak spustit, tak naučit se jí ovládat a dohrát jí. Ten pocit zadostiučinění byl ale veliký. Hra je na svojí dobu opravdu slušně zpracovaná a od Přistání (1986) je vidět obrovský posun dopředu. Vyhlídky jsou takové, že na Sharpu ještě na pár "vesmírných simulátorů" narazíme, takže jsem zvědavý, s čím přijdou další hry.
Verdikt: První trochu propracovanější Československý simulátor, kde je poprvé rozumně použit syntezátor řeči. Vážně by se hodil nějaký checkpoint třeba na oběžné dráze Měsíce - bez něho dokáže být hra pořádně frustrující. Ale stojí to za to.
Hodnocení: ****/10
UPDATE
Díky mým čtenářům jsem zjistil, že autor hry - Michal Pixa je opravdu kytarista známé punkové kapely Visací zámek. Sám tento fakt potvrdil na svém FB - Ing. Karel Bouda zmíněný na úvodní obrazovce je jeho tchán a matematický poradce. Hra mu prý vzala asi 1500 hodin programování.
Dříve, než se do toho ale pustíme, tak je nutné v emulátoru zadat příkaz "NEW ON" pro rozšíření paměti a poté nahrát celkem tři soubory (více na stránce "Jak spustit hry?"), během čehož si můžeme přečíst rozsáhlé instrukce.
Jak vidíte ze screenshotů, vžijeme se do role kosmonauta Pirxe a budeme se muset sakra snažit, abychom splnili cíl naší mise! Po přečtení instrukcí už vidíme naší kosmickou loď připravenou ke startu a po zmáčknutí tlačítka "S" přichází první překvapení a sice použitý syntezátor řeči (text-to-speech), který nám start odpočítá a vlastně předčítá i všechny ostatní texty ve hře - dá se říct, že to je takový náš průvodce. Syntézu řeči jsme už u některých her viděli, ale teď je to poprvé v přijatelné kvalitě a její použití dává trochu smysl.
Začátek hry |
Oběžná dráha Země |
Houstone, máme problém |
Na téhle hře mám nejradši určitý pocit z progresu - tipuju, že většina hráčů napoprvé ani neodstartuje a bude muset začít znova. S každým dalším pokusem jsem se ale dostával dál a dál. Získával nové zkušenosti a poznatky, jak něco udělat lépe či rychleji.
Z první obrazovky se tedy po úspěšném startu dostaneme do další - tu jen proletíme a dostaneme se na obrazovku, kde konečně vidíme Měsíc. Tady začíná ta sranda. Raketa se neovládá tím, že mačkáte šipky a ona tam letí. Jako v realitě musíte brát do úvahy řadu proměnných. Loď má určitou rychlost a setrvačnost, dále tu je gravitace Země a Měsíce. Na levém budíku vidíte směr natočení lodi, který může být jiný než vlastní směr pohybu lodi (pravý budík) - změnit směr pohybu chvíli trvá, protože musíte loď nejprve správně natočit a pak zapnout motory.
Podle instrukcí je nutné udělat půlobrat kolem Země a pak se vydat vstříc Měsíci. Nemůžu ani vyčíslit, kolikrát jsem buď spadl zpátky na Zem, nebo odletěl do nekonečného vesmíru, než mi ovládání přešlo do krve a byl jsem schopný se na první pokus dostat k Měsíci.
Dostat se sem je jednoduché, ale dál už to bude těžší |
Špatně provedené otočení a loď se zřítila zpátky na povrch Země |
Konečně úspěch, tohle vypadá nadějně |
Když už se dostanete k Měsíci, nastává další problém - musíte dostatečně zpomalit a připravit se na přistání na jeho vrchlíku (v horní části). Zde je další prostor pro selhání, kdy jsem to často neuřídil a gravitace mě stáhla dolů. Vzdálenost musí být menší jak 5000, což už je hodně blízko, a pak je třeba zapnout počítač, načež se dostaneme do další obrazovky s oběžnou dráhou Měsíce.
Zde je opravdu důležité dostat se do vrchní části, kde je vidět malá tečka - to je naše přistávací plocha. Loď se tady musí dostat do vzdálenosti pod 500, mít správnou polohu, mít nízkou rychlost a ještě být natočená čumákem od povrchu. Na tomhle místě jsem tolikrát selhal, že jsem ze hry začal být frustrovaný. Není zde totiž možné ukládat a člověk si musí celý let dát vždy od začátku.
Přibližuju se ze správné strany, snad to dopadne! |
Ale ne, zase vedle! |
Aaaaa! Tak jsem aspoň národní hrdina |
Popravdě jsem vyměknul a pořídil si licenci na druhý, placený emulátor pro Sharp, kde se dají ukládat snapshoty. Byly zde problémy s nahráváním kvůli bugu se zvukem, ale menším trikem jsem to obešel - stačí ještě před nahráním hry v BASICu vyloudit nějaký zvuk (díky Mopovi za tip). Pak jsem byl konečně schopný dostat se na poslední obrazovku, kde už není možné loď otáčet a přistání musí proběhnout za minimální rychlosti. Nechci ani pomyslet kolik úsilí bych musel vyvinout, abych hru dohrál, kdybych neměl na vhodném místě pozici uloženou. Fuj!
Jak se ukázalo, tohle nebyla nejlepší výchozí pozice - skončil jsem mimo přistávací plochu |
JE TO TAM !!! |
Musím se přiznat, že po úspěšném přistání jsem vyskočil ze židle a začal řvát a skákat radostí po pokoji, jako kdyby se to stalo ve skutečnosti - tuhle hru bylo těžké jak spustit, tak naučit se jí ovládat a dohrát jí. Ten pocit zadostiučinění byl ale veliký. Hra je na svojí dobu opravdu slušně zpracovaná a od Přistání (1986) je vidět obrovský posun dopředu. Vyhlídky jsou takové, že na Sharpu ještě na pár "vesmírných simulátorů" narazíme, takže jsem zvědavý, s čím přijdou další hry.
Zhodnocení letu |
Verdikt: První trochu propracovanější Československý simulátor, kde je poprvé rozumně použit syntezátor řeči. Vážně by se hodil nějaký checkpoint třeba na oběžné dráze Měsíce - bez něho dokáže být hra pořádně frustrující. Ale stojí to za to.
Hodnocení: ****/10
Dodnes nevím jistě, jestli v téhle hře má opravdu prsty TEN Ing. Michal Pixa, kytarista Visacího zámku, v roce 1987 27letý a na úvodní obrazovce Apolla zpodobněný pankáč, dnes podle wikipedie vedoucí IT oddělení v jakési firmě. Všechno nasvědčuje tomu, že ano.
OdpovědětVymazatVypadá to, že ano - aspon tedy když si člověk najde jeho fotky z 80. let, tak vypadá přesně jako pankáč ve hře :)
VymazatSedí vše, ne jen podoba a jméno, ale i ty Č. Budějovice :) Zkusil jsem napsat na jeho e-mail, co visí na webu visáčů, bohužel nefunguje. Tak jsem vznesl dotaz přes FB stránku, zatím bez odpovědi. Každopádně zajímavý střípek historie! :)
OdpovědětVymazatUž to komentoval na svém FB: https://www.facebook.com/michal.pixa :)
VymazatDíky za info, doplnil jsem krátký odstavec do článku. :)
Vymazat