Krpat
Vývojář: Peter Mačej
Vydavatel: Bizard
Vydáno 1995 pro ZX Spectrum
Žánr: Plošinovka
Počet hráčů: 1
Ocitáme se v pekle, kterému vládne Lucifer, syn samotného Belzebuba. Jakožto čert Krpat se zamilujeme do ježibaby Frndolíny, jenže na tu si dělá zálusk i samotný šéf Lucifer a zamyká ji do pověstné "pekelné spirály" a to rovnou na sedm zámků. Abychom zabránili chystané svatbě, tak nám nezbývá nic jiného, než se postavit celému peklu, najít sedm klíčů a vysvobodit svoji lásku ze spárů rohatého.
 |
| Příběh |
 |
| Menu |
 |
| Začátek hry |
 |
| Lucifer se mstí |
V menu si můžeme zvolit ovládání na joysticku či klávesnici, kdy si lze vybrat vlastní ovládací klávesy pro pohyb do stran, skok, pokrčení, střelu, pauzu a konec. Čert neumí vyskočit moc vysoko, na druhou stranu nás pád z velké výšky nezraní a máme neomezené střely. Předměty sbíráme šipkou dolů.
Ve spodní polovině obrazovky vidíme barevný sloupec znázorňující naše životy. Někteří nepřátelé po nás střílí, většinou se ale do nás jednoduše snaží narazit, čímž o část životů přijdeme. Doplnit si je můžeme sebráním srdíčka. Po levé straně vidíme přehled sebraných klíčů, napravo zase získané skóre (body se přičítají za likvidaci pekelníků) a hloubku, což slouží pro lepší orientaci v bludišti - nejvýše je hloubka 0, nejnižší zase 9.
 |
| Srdíčkem se lze vyléčit |
 |
| Ke klíči se z této strany nedá dostat |
 |
| Občas je lepší se před nepřítelem schovat |
 |
| Co má být tohle?! |
Předností hry je barevná
grafika vytvořená v Art studiu s mnoha druhy zajímavě vypadajících
nepřátel. Najdeme tu klasické čertíky, ale i chodidla, oči, pusu, kmeny stromů, balonky, kříž, ostnaté zdi a koule, bombardující ptáky, ale i draka a další obtížně pojmenovatelné stvůry. Řada z nich má svůj unikátní vzorec pohybu, který se musíme naučit.
Celá hra je kompletně naprogramovaná v assembleru, takže i plynulost je na slušné úrovni, i když s více objekty na obrazovce se i tak začíná zpomalovat.
Hudby se nedočkáme, zazní pouze pár zvukových efektů.
 |
| První klíč! |
 |
| Nepřátelé se občas zjevují během skoku, kdy již nelze reagovat |
 |
| Zajímavá kreatura... |
 |
| U ostnatých stěn je třeba být trpělivý a nechat je zmizet |
Zatímco některé potvory se zřejmě neobnovují a po jejich likvidaci od nich máme pokoj, tak bohužel čertíky na nás hra chrlí každé dva metry, což je neuvěřitelně otravné. Objevují se třeba i během skoku nahoru, s čímž nelze nic dělat, protože je nestihneme sestřelit a narazíme do nich.
Jelikož tedy o životy postupně přijdeme i při opatrném postupu, tak není možné jen tak bludištěm bloudit, ale klíčové je najít cestu ke všem klíčům a poté vymyslet optimální průchod, který zabere co nejméně času. Zajímavé je, že závěrečnou přestřelku s Luciferem lze přeskočit a rovnou běžet k Frndolíně, čímž se spustí závěrečný text.
 |
| To je drak! |
 |
| Brána pekelné spirály |
 |
| Lucifera jsem si představoval trochu jinak... |
 |
| Moje milá Frndolína |
 |
| To je vděku... |
Verdikt: Hlavní předností Krpata je barevná grafika a zajímavě vypadající nepřátelé. Zbytek je trochu horší - obnovující se čertíci jsou neskutečně otravní a nenechají nás bludiště v klidu zmapovat. Také chybí hudba.
Hodnocení: 3/10
3/10?! No tak, kámo, tohle je klasika!
OdpovědětVymazatMěl bys vzít v úvahu kontext a dobu vydání a omezení produkce. I když to všechno odhlédneme a navíc řekneme „ne“ nostalgii, je to hra s přehledem 7/10 (což je hodnocení všech recenzí, tehdy i teď).
Viděl jsem, že jsi hodnotil hry hodné 9 nebo 10/10 hodnocením 6/10. 90 % tvých hodnocení je 5/10, z nichž většina jsou dobré hry (proč vůbec používat stupnici 10 - už jsi někdy hodnotil hru nad 6/10?). Nedává to smysl.
Doufám, že tento příspěvek chápeš jako konstruktivní kritiku. Líbí se mi tvůj web a historické prvky, které přidáváš do recenzí, ale ve svém hodnocení jsi až příliš přísný. Jen názor.
(A prosím, omluv mě za mou špatnou češtinu, je to strojově přeložené)
Je to tím, že tenhle blog není jen o osmibitových hrách (i když zatím tu mají drtivou většinu) a můj názor je, že žádná osmibitová hra není 10/10, protože tu jsou značné limitace definované danou platformou a mě budou vždy bavit novější tituly, které běží plynuleji, mají lepší uživatelské rozhraní, atd.
VymazatKrpat dostal 3/10 protože mě to prostě moc nebavilo. Vždy přemýšlím hlavně nad tím jestli bych si někdy danou hru chtěl zahrát znovu a ke Krpatovi se určitě už nikdy nevrátím.
Zapojim sa, lebo ani mne nie je zrejme, ako prebieha hodnotenie.
VymazatMat rovnake hodnotenie napriec viccaerymi platformami nedava zmysel, lebo ved potom nieco z roku 1922 vs 2010+ musi byt vzdy typu 1/10 vs 7+/10, uz len kvoli grafike, zvukom, hudbe (a tiez hratelnosti, kedze UX sa rozvijala casom).
Tiez nerozumiem tym opakovanym 5/10, co je pre (nielen mna) nezrozumitelne. Samozrejme, je to tvoj blog, cize si mozes hodnotit hoc aj zapornymi cislami, ale ak to pises pre ostatnych, tak aj hodnotenie by malo byt univerzalne odargumentovatelne.
preklep, z roku "1922" -> ma byt "1982"
VymazatDávat všemu 1/10 bych mohl, ale tobě to dává větší smysl? Jakkoliv je to nedokonalé, jelikož musím míchat jablka a hrušky, tzn. různé platformy dohromady, tak pořád chci nějak označit, které hry jsou dobré a které nestojí za nic. Když si to v mé excel tabulce seřadíš od nejlepšího hodnocení, tak ti nahoře vyplavou ty, co stojí za vyzkoušení. Kdybych dal všemu 1/10, tak nerozeznáš nic.
VymazatTeď nechápu co myslíte tím "opakované 5/10", těch pětek tady snad zase tolik nepadá, ne?
Uznavam, asi je to pocitove, cital som za sebou par recenzii, ktore mali 5/10. Nie, 1/10 nedava vacsi zmysel, ja som hovoril o tom, ze hodnotit hru z roku napr. 1985 pohladom, ako keby vysla v roku 2025, nedava zmysel.
VymazatVždy záleží kdo to hodnotí. Kdyby to hodnotil mlaďoch, jehož první hra byla Minecraft, tak dá všemu 1/10. Kdyby to hodnotil člověk, co začal na osmibitu v 85, tak dává 9ky a 10ky. Já jsem tak někde mezi, takže ta hodnocení kolem 5ky docela odpovídají si myslím :) U hodnocení částečně (to slovo částečně je důležité) beru v úvahu rok vydání. Kdyby Krpat vyšel o 10 let dříve, tak bych asi byl shovívavější. Ale od titulu z roku 95 mám už trochu vyšší očekávání. Zároveň platí, že jsou i hry z letošního roku, kterým bych dal 2/10 a je jedno že mají lepší technické zpracování, prostě když je to nuda, tak je to nuda.
VymazatOK, rozumiem. V kazdom pripade dakujem za recenzie a ze sa tomu venujes.
VymazatS přístupem k hodnocení, který razí UgraUgra, souzním, osobně pokud hodnotím starší hru, postupuju podobně. Jaká byla hodnocení v kontextu doby, to si člověk může dohledat, mně ale záleží na tom, jak hratelná je daná věc dnes. A tam skutečně většina osmibitových her naráží na technická omezení daných platforem. Jsou samozřejmě výjimky, kdy hry ona omezení buďto extrémně zdatně obešly, nebo jim vlastně nijak nevadily. Na ZX Spectru mě napadá třeba Nether Earth, výborný koncept a odhlédne-li člověk od jednoduché grafiky, skvěle hratelné dodnes. Což ale třeba o Manic Minerovi říct nemůžu :) Nebo třeba na Atari 2600 střílečka River Raid - jednoduchá, ale vybroušená záležitost, u které se hráč bez problémů (na nižší desítky minut) zabaví i dnes :) Naopak na PC jsou z tohoto pohledu problematické první FPS - i ty, které dobově sbíraly vysoká hodnocení, jsou dnes hratelné jen se sebezapřením, viz např. Rise of the Triad, a vlastně i samotný Wolfenstein 3D.
OdpovědětVymazatSamozřejmě ve výsledku je to všechno strašně subjektivní :)