Vývojář: Jozef Král (Bárny Dickinson) & Peter Maděránek (Baron Semedy)
Vydavatel: Mad Soft
Vydáno 1996 pro Atari 8bit
Žánr: Arkáda
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno
Jakožto robot se vydáme do bludiště najít pět ztracených součástek, které následně musíme donést našemu kamarádovi Robotraxovi, který se rozbil. Autoři hru prodávali za 100 Sk s tištěným manuálem. K ovládání se dá využít jen joystick, přičemž kromě pohybu není potřeba žádná jiná akce.
Začátek hry
První předmět nalezen
Budeme to muset nějak obejít
Bludiště není příliš rozlehlé a je rozdělené na obrazovky, kdy na další se dostaneme pokud dojdeme na okraj. V postupu nám budou bránit nepřátelé, kteří se pohybují po předem daných trasách. Pokud se jich dotkneme, tak ztratíme jeden ze tří životů a vracíme se na start, dosud získané předměty nám naštěstí zůstanou. Součástky vypadají jako malé otazníčky a po sebrání se vypíše jejich název a umístí se do našeho inventáře ve spodní části obrazovky. Jakmile máme všechny, tak stačí dojít k Robotraxovi.
Nepříjemné je, že se naše postava pohybuje horizontálně rychleji než vertikálně. Celou dobu nás doprovází dobrá hudba.
Kamarád Robotrax bude rád
Vítězství!
Verdikt: Krátká a ničím zajímavá "bludišťovka", na rok 1996 je to trochu málo.
Vývojář: Silicon Heads / BBS (Jaroslav Racek & Tomáš Jerie & Dušan Jirásek & Radomír Steinert & Miroslav Zahajský & Jan Moravec & Vladislav Naumovič & Milan Bendl)
Vydavatel: BBS Interactive Multimedia
Vydáno 1996 pro DOS / Windows
Žánr: Logická hra
Počet hráčů: 1 - 4
Stav: Dokončeno
Alchemix je logická hra od BBS (nevydané RPG Tears (1997), Argo Adventure (1998)), kdy grafik T. Jerie pracoval i na adventuře Mavlin: Vesmírný Únik (1994). Hra se prodávala na jednom CD za 649 Kč a kromě Windows šla spustit i na MacOS. Přímo ve hře se dá také přepínat mezi českým a anglickým jazykem.
Autoři se v co nejvyšší míře snažili využívat před-renderovanou grafiku, úvodní pokoj se stolem tedy slouží jako rozcestník, odkud můžeme listovat v knize (nastavení hry), otevřít dveře (konec hry), ladit rádio (viz níže) a přesunem doleva začneme samotnou hru.
V té budeme házet různobarevné kuličky do zkumavek s otočnými plošinkami, přičemž naším cílem je všechny zničit, čehož docílíme tak, že propadnou až na dno s kyselinou. Před každou hrou se vygeneruje náhodný počet modrých, zelených a červených kuliček, načež můžeme libovolnou z nich přetahovat myší z naší zkumavky vlevo nad zkumavky uprostřed. Kuličky se ve skutečnosti nepřesunou, ale pouze zkopírují, takže nám zůstane stejný počet dokud se nám je nepodaří zničit. Barvy je nutné si hlídat - pokud do kyseliny propadne např. modrá kulička a tu ve své zkumavce nemáme, tak tím nic nezískáme.
Pokud kulička spadne na plošinku, tak se jednoduše zastaví. Každá plošinka má páčku v sousední zkumavce. Pokud kulička spadne na tuto páčku, tak danou plošinku obrátí. Pokud kulička spadne na jinou kuličku, tak se odrazí směrem k páčce a druhá kulička propadává dolů, což často vyvolá řetězovou reakci. Hození kuličky na jinou většinou znamená zisk, takže je dobré toto soupeři nedovolit a co nejvíce je skrývat.
Úvodní nahrávací obrazovka
Výběr možností v našem pokoji
Menu
Začátek hry dvou hráčů
Ve zmíněném nastavení si můžeme zvolit počet hráčů (maximálně čtyři), jejich jména a zdali se jedná o živého hráče či počítač. Volba "nová hra" je matoucí, protože nezačne hru, ale pouze resetuje průběžný stav. Dále si lze zvolit obtížnost (snadná, střední, náročná) a typ hry, kdy volíme mezi hazardní a normální.
V hazardní hře má každý hráč na začátku $5000 a pomocí dvou tlačítek musí nejprve vsadit na další hru (maximum je 2250) a případně nastavit budíky v případě, že hráči chtějí přísnější časový limit. Hraje se tedy na několik kol. Vítěz kola vyhrává svojí sázku, poražený přichází o součet obou částek. Hraje se dokud jeden z hráčů nepřijde o všechny peníze, načež následuje "závěrečný souboj". V tom případě je automaticky vsazena částka (10.000 mínus stav účtu vítěze) a vítěz musí potvrdit. V opačném případě se prohrávající vrací do hry. V normální hře absentují jak sázky, tak časový limit.
Při hře dvou hráčů je kuliček devět, zkumavek sedm, ale jen do prostředních pěti se dá vhazovat. Při hře tří nebo čtyř hráčů je kuliček jedenáct, zkumavek devět a vhazovat se dá do prostředních sedmi. Zároveň zde nelze nastavit časový limit a hraje se do vítězství prvního hráče.
Najdeme zde i dabing, kdy komentátor vyhlašuje např. "Zvítězil první hráč" či "Hra pokračuje". V anglické verzi najdeme anglické namluvení. Při neaktivitě na úvodní obrazovce se spustí demo, kde počítač hraje proti sobě.
První hra vyhraná, pokračuje se dál
Vítězství!
Autoři
V časopisu Level 27 z dubna 1997 vyšlo krátké preview, v němž autor chválil hlavně rozhodnutí autorů vytvořit nejprve menší hru a zmínil, že "je u toho docela sranda". V následujícím Levelu 28 z května 1997 se objevila první recenze s hodnocením 43 %. Autor poznamenal, že je těžké zvítězit, podivoval se nad systémem sázek a chválil grafické a zvukové zpracování.
Recenze v časopisu Score se objevila až v čísle 45 z října 1997. Zde si odnesla 60 % a autor se podivoval, že "kolem jednoduché logické hry autoři vybudovali velké prostředí plné renderovaných animací, zvuků a hudby." Poznamenal, že shareware model by titulu slušel více a verdikt zněl: "Originální logická hra, zbytečně oplácaná multimédii".
Technické okénko:
Rádio by podle dobových reklamních materiálů mělo nabídnout 45 minut hudby. Ve všech dostupných verzích, které jsem dokázal najít, ale nic nehraje a i při pohledu na soubory hudba chybí. Je otázka zda to jsou nějaké ořezané verze, nebo se z nějakého důvodu inzerovaná hudba nakonec na CD nedostala.
Hra se dá spustit přímo na moderních Windows, ale čas na budíkách pak při přetahování kuliček plyne příliš rychle a vždy nám dojde, takže je nutné přepnout na "normální" typ hry. Řešením je pouštět hru třeba na virtuálních Windows 98 SE v emulátoru 86Box, kde vše funguje správně, viz stránka "Jak spustit hry".
Vytvořil jsem i video, kde je vidět vítězství při hře dvou hráčů.
Hra čtyř hráčů
Tabulka nejlepších - dá se získat více jak 10000 bodů?
Verdikt: Originální logická hra plná před-renderované grafiky, která ale brzy omrzí.
Rok 1995 sliboval 92 titulů (skoro stejně jako ten předchozí), počet článků se nakonec vyšplhal na číslo 119 jelikož jsem opět doháněl resty, objevilo se i několik nově nalezených her a nechyběly ani bonusové články od J. Bernáška (1, 2, 3). Ohledně restů - nejen že se nedaří je dohnat, ale jejich počet naopak neustále roste a to díky práci našich milých archivářů. Tak tedy děkuji!
Připomenout musím Youtube kanál, který překonal hranici 100 odběratelů a to i díky několika novým (a myslím dost zajímavým) videím, jejichž tvoření mi zabírá další nesmyslná kvanta času. Ale nadávat můžu jen sám sobě, že jsem si něco takového usmyslel... Tak aspoň dejte lajk a odběr, však to znáte.
Až překvapivá je pro mě průměrná návštěvnost, která se vyšvihla na celých 12500 měsíčně, což je meziročně skoro 60% nárůst. Samozřejmě část z toho jsou různí boti, ale i tak opravdových čtenářů výrazně přibylo. Cíl dohrát všechny hry z roku 1995 jsem nesplnil, jelikož jsem vědomě vynechal některé nově zařazené textovky pro DOS, kterým se chci věnovat chronologicky, takže začnu těmi z roku 1991.
Průměrné hodnocení her z roku 1995 se zastavilo na čísle 2.96, čili se stále pohybujeme okolo podobné hodnoty jako v minulých letech. Jako vždy několik kvalitních titulů nemůže vyvážit velkou řadu nepříliš povedených textovek a dalších hříček. Známku 5/10 či lepší si tentokrát odneslo jen 9 titulů, na druhou stranu jsme tu měli několik prvenství, ale o tom níže. Rok 1995 se vyznačoval častějším používáním (pseudo) 3D enginů a zařazováním dabingu.
Magic Island: Secret of Stones (1995)
Dračí Historie (1995)
Gravon: Real Virtuality (1995)
Vybrat hru roku bylo tentokrát složité, jelikož vhodných kandidátů bylo několik, ale nakonec zůstanu u subjektivních pocitů a zvolím Magic Island: Secret of Stones. Konečně RPGčko s pořádným vývojem postavy, navíc solidně propracované a dlouhé. Volím takto i proto, že hru moc hráčů nehrálo, což je škoda, a třeba tímto někoho motivuji.
Na opačném konci spektra se nachází Dračí Historie, kterou naopak zřejmě většina čtenářů zná. Adventura, jež oproti svým předchůdcům udělala bezpochyby krok vpřed hned v několika aspektech, přesto se nikdy nezařadila mezi mé oblíbené.
Hrou roku by mohl být třeba i Gravon: Real Virtuality, další titul, který téměř nikdo pořádně nehrál. Přitom je to první tuzemská opravdu-3D hra, navíc předchůdce oblíbené Operace Flashpoint (2001) a úspěšné série Arma.
Paranoia! (1995)
Rebel: Boj o Moc (1995)
Anatema: Legenda o Prekliatí (1995)
Paranoia! sice není úplně první tuzemská real-time strategie, ale je to první strategie "moderního typu". I přes problémy s ovládáním a inteligencí jednotek se jedná o zábavný titul. Další strategií, tentokráte tahovou, je Rebel: Boj o Moc, kterou můžeme hrát až v pěti hráčích. Anatema: Legenda o Prekliatí je kratší adventura, která mi také díky svému zajímavému pseudo-3D enginu sedla a příjemně překvapila.
Jurassic Park 2 (1995)
Twilight: Krajina Tieňov (1995)
Soumrak: Legenda Kouzelného Medailonu (1995)
Nejlepší osmibitovou hrou se stal Jurassic Park 2 pro Atari, v němž se snažíme přežít mezi dinosaury a proskákat zpět do bezpečí. V těsném závěsu se pak ocitla technicky a vizuálně působivá sci-fi point & click adventura Twilight: Krajina Tieňov pro ZX Spectrum.
Velmi zajímavou hrou jsou Bad Toys aneb první tuzemská FPS (střílečka z pohledu vlastních očí). Potěšila i milá "Dizzyovka" jménem Ovocníci a nezvyklá adventura složená z fotek Ramonovo Kouzlo.
Z dalších povedenějších her lze vypíchnout variaci na Boulder Dash jménem Falling Down, shoot 'em up Denniffia, odrážení koulí v Koules, lyžování ve Whipper-Snapper's Race, impresivní předělávku logické hry Fred na ZX Spectrum zabírající pouhých 5 kB, Amiga hříčku s letadýlky pro více hráčů Flyers a zpracování klasických her Space Invaders a Jay Minesweeper (hledání min).
Denniffia (1995)
Flyers (1995)
Mise Quadam (1995)
Return to Kyrandia (1995)
Mezi méně povedenými, ale výraznými hrami, se objevila sci-fi point & click adventura Mise Quadam, nedodělaný experiment s pokračováním slavné adventury Return to Kyrandiaa podařilo se objevit i původní televizní hru Videostop (1985). To už se ale dostáváme k dohnaným restům, kdy mezi nejlepší se zařadila textovka Das Adlernest (1989) a manažersko-strategická hra Manager Test (1990). Za zmínku stojí ještě prototyp Tajemství Oslího Ostrova 2, který vznikal v průběhu roku 1995 a autor David Spilka, jenž dokázal za 12 měsíců vytvořit neuvěřitelných 20 textovek, i když bohužel nepříliš dobrých.
Videostop (1985)
Manager Test (1990)
Tajemství Oslího Ostrova 2 (nevydáno)
V roce 2026 bude cílem dohrát všechny tuzemské hry vytvořené v roce 1996, což momentálně činí 73 titulů. Je mezi nimi solidní množství textovek pro DOS - jak jsem ale již zmiňoval na začátku, ty chci dohrávat chronologicky, takže začnu hezky od roku 1991 a uvidíme jak to půjde. Přeci jen budou zřejmě komplexnější než ty pro osmibity a na většinu z nich zatím není návod, takže hrozí záseky. A pak jsou tady samozřejmě resty, kterých je dohromady skoro 90, takže už teď je jasné, že ani tentokrát se na všechny nedostane.
Pro ročník 1996 to bude poprvé, kdy většina her bude pro DOS jelikož osmibitové platformy zažily strmý pád. Stále se objeví tituly pro Atari, ZX Spectrum, C64, Amigu a Atari ST, nebude jich ale mnoho. Resp. bude, jelikož stále dominují co se týče restů.
Při pohledu na seznam již netrpělivě vyhlížím další pořádné RPG Rytíři Grálu pro DOSa Ve Stínu Magie pro Amigu, těším se na DOS verzi Quadraxu, strategii Paranoia II, adventury Mutation of J. B., Shadow of the Devil a Swigridova Kletba. Hodně zvědavý jsem i na Amiga střílečku Testament a zvláštní hybrid žánrů Oil Empire. Zajímavá bude i bojovka Unlimited Warriors a možná i závody Turbo Speedway.
Vývojář: CyberAlliance (Zdeněk Pletka & Kamil Kutina & Roman Průcha)
Vydavatel: JRC
Vydáno 1995 pro Amiga
Žánr: Strategická hra
Počet hráčů: 1 - 5
Stav: Dokončeno
Rebel je tahová strategie, kterou sami autoři v manuálu přirovnávají k Battle Isle (1994). Ocitáme se v depresivním světě, kde lidé přestali věřit v dobro a řídili se jediným zákonem a to zákonem síly. Nejmocnějším vládcem se stal Zorgan, pán chaosu, a zbytek světa si rozdělilo pět nejlepších vojevůdců - rytíř Ison, nelidský Gurhan, kouzelník Nithor, odvážný Admon a zákeřný Gall. Ti všichni toužili po spojenectví se Zorganem, aby získali alespoň část jeho síly. Pán chaosu ale oznámil, že se hodlá spojit pouze s tím nejlepším, a tak se rozpoutal krvavý boj o moc.
K dispozici je buď kampaň pro jednoho hráče skládající se z osmi misí, nebo lze zvolit volnou hru, kdy proti sobě může hrát až pět hráčů, případně se některé strany ujme počítač. Zvolit si lze velikost mapy i počet měst. Vše se ovládá myší.
Hru distribuovalo na třech disketách JRC za 490 Kč a prodávána byla i CD32 verze za 790 Kč. Přikládán byl krátký manuál, který byl spojený s protipirátskou ochranou. Ta se objevovala jak při spuštění hry, tak i mezi misemi a bylo vždy nutné najít určený očíslovaný čtverec a správně zadat jeho barvu.
Zorgan, pán chaosu, ve své věži
Tohle neskončí dobře
Démonický pohled
Protipirátská ochrana
Menu
V kampani si na začátku musíme zvolit svého vojevůdce, rozdíly mezi nimi jsou však minimální. Každý má k dispozici 12 jednotek, kdy prvních pět je pro každého stejných, ty zbývající se liší hlavně vzhledem a statistiky mají velmi podobné.
Jednotky můžeme trénovat pouze ve městech, která jsou již buď na mapě, nebo můžeme stavět nová za 120 zlatých. Každé má tři úrovně - vesnice, hrad a město - a za 40 zlatých je můžeme vylepšovat, což má vliv jak na dostupné jednotky, tak na příjem (3 až 5 zlatých/kolo/město - nutno ale započíst i "základní příjem" 6 zlatých, takže např. s jednou vesnicí dostaneme 9 zlatých/kolo). Výcvik lze přerušit stiskem obou tlačítek myši nad městem a vybráním volby "zrušit".
U jednotek rozlišujeme pohyblivost (kolik akčních bodů mají na kolo), útok, životy, dobu potřebnou na tréning a jejich cenu. Dělit je můžeme na normální, magické (mnich, čaroděj) a speciální (zedník, katapult). Zatímco zedník může vytvářet stavby jako jsou zdi (blokují pohyb nepřátel), pevnosti (zvyšují obranu jednotky), zlaté doly (zvyšují příjem, ale lze je stavět jen na předem daných nalezištích zlata) či nová města, katapult je dokáže naopak zničit (ale jen pokud na nich není žádná jednotka, což je poměrně zvláštní).
Mnich se pak může naučit maximálně první tři kouzla, čaroděj jich zvládne všech sedm. Oba mají omezené zásoby many, která se sice doplňuje, ale poměrně pomalu. Z kouzel tu najdeme ohnivou střelu (základní útočné), magickou střelu (silnější verze za více many), otrávený oblak (plošné kouzlo na 2x2 políčka), ohnivý déšť (silnější plošné), rychlost (zvýší pohyblivost dané jednotky), léčení a vyvolání démona, který je velmi silný, nicméně vydrží jen jedno kolo a při vyvolávání může čaroděje zabít.
Ne všechna kouzla jsou ale dostupná od začátku - záleží totiž ještě na hodnosti jednotek, které se zvyšují s každým vyhraným soubojem. Mnich tak má na začátku pouze ohnivou střelu a až po dvojitém povýšení se dostane ke všem třem kouzlům. Pro nemagické jednotky se zvyšuje útok.
Výběr postavy
Každá mise má brífink
Začátek hry
První mise je primitivní
Každá z osmi misí má určitý úkol, např. získat území, zničit pevnost, zastavit postupující vojsko či osvobodit vězněného mudrce, ve finále jde ale stejně vždy o to zničit všechny (většinu) nepřátelských jednotek a obsadit všechna města. To se děje jednoduše tak, že na ně vkročíme se svojí jednotkou a pokud není bráněno, tak ho předěláme na svoje. Ve většině případů se tam ale nachází jedna až čtyři nepřátelské jednotky, které nejprve musíme přemoci, přičemž město poskytuje bonus k obraně, čili útočníci jsou vždy v nevýhodě. Toto se stává jednou ze základních taktik - vždy je lepší krýt se ve městě či v pevnosti a odrážet útoky.
Souboje probíhají automaticky a není tu žádná speciální obrazovka - prostě se spustí jednoduché animace jednotek, porovnají se jejich statistiky a roli hraje i náhoda. Výsledkem může být zničení buď jedné či obou jednotek. Výhodu mají mnich a čaroděj, kteří mohou nejprve z dálky seslat kouzla a po vypotřebování many ještě zaútočit "na blízko". Kouzlení je ale bohužel zdlouhavé, jelikož často je k dispozici pouze první kouzlo, které způsobuje malé poškození a zároveň stojí málo many, takže lze vykouzlit několikrát.
Zedník umí postavit čtyři stavby
Probíhající souboj
Žoldák nabízí své služby
Graf síly armády
Svoje kolo ukončíme kliknutím na obrázek vojevůdce v levém horním rohu. V horní liště jsou pak vedle něho ještě ikonky s ukazatelem hodnosti vybrané jednotky, disketa pro ukládání a nahrávání pozic, informace s grafy (stavy vojsk, peněz a smluv), tlačítko pro vybrání další jednotky a vlaječka pro otevření okna s diplomacií, což je další klíčová možnost. Lze totiž uzavřít dočasné příměří, ale vždy jen s jedním protivníkem. Musíme navrhnout dobu a také částku, kterou jsme ochotni zaplatit. Druhá strana pak může přijmout či odmítnout naší nabídku. Přehled smluv vidíme v pravém horním rohu, kde jsou erby jednotlivých stran. Diplomacie se dá úspěšně zneužít v náš prospěch, ale v některých misích jsou aliance již předem dané, což je činí daleko těžší.
Dále zde vidíme počet zbývajících kroků označené jednotky, její životy, manu a stav konta daného vojevůdce. Během souboje se ukazatel many vymění za ukazatel životů druhé jednotky.
Do taktiky se promítá i typ terénu, kdy přesun po louce stojí jeden akční bod, přes les/kopce dva a přes hory dokonce čtyři. Vodu pak nelze překročit vůbec. Jednotky se vždy snaží jít nejkratší cestou k cíli, takže je občas vhodné manuálně tyto obtížné terény obcházet. Pathfinding je bohužel špatný a v některých situacích nejsou jednotky schopny projít přes úzká místa, takže je opět nutné navigovat ručně po menších krocích.
Krabice hry; Zdroj: Z. Pletka
Krabice hry, zadní strana; Zdroj: Z. Pletka
Nepřítel je naprosto dokonale obklíčen
Zahlcení nepřátelskými mágy
Prohra
Inteligence protivníků je asi největší slabina hry, jelikož se chovají náhodně a iracionálně. Nelze předvídat jejich kroky, protože občas jen nečinně přihlížejí, jindy začnou vysílat jednotky na náhodné místo. Ve většině misí mají na začátku drtivou převahu a kdyby chtěli, tak nás během pár kol zničí. Častým scénářem tedy je, že musíme na začátku přežít a poté postupně získávat převahu.
Nepřátelské tahy jsou neuvěřitelně zdlouhavé a často jsou jednotky nesmyslně posouvány jen o jedno políčko. Stejně zdlouhavé jsou závěry misí, kdy už je jasné, že vyhrajeme, ale stejně musíme naší zkázu dokončit.
Špatný je i balanc obtížnosti, kdy hlavně šestá mise byla neuvěřitelně těžká a dohrál jsem ji až po několika hodinách a desítkách pokusů a to pouze s neustálým ukládáním a nahráváním po sebemenší chybě. Důvodem zřejmě je, že mise se z části náhodně generují a já měl smůlu na velmi nevýhodné počáteční rozestavění, ostatní mise byly ve srovnání s touto výrazně jednodušší.
Pomohly mi i náhodné události, kdy občas uslyšíme zachechtání a daná strana získá náhodný bonus zlaťáků, což je obrovská výhoda, jelikož právě stav pokladnice je klíčový. Svoje služby může nabídnout žoldák, který se za 20 zlatých zapojí do bojů. Najdeme tu i český dabing s hláškami jako "výroba", "smlouva" či "vyhrál jsi" a slušnou hudbu.
Ke hře jsem vytvořil video ukazující začátek a závěr hry.
Sesílání plošného kouzla
Tohle bude těžké vymýtit
První recenze se objevila v časopisu Level 11 z prosince 1995. Rebel byl označen jako "první slušná komerční česká hra". Kritická slova zazněla ohledně protipirátské ochrany, kdy se stačí jednou splést a hra nedovolí pokračovat. Shrnutí bylo: "Dobrá česká hra, dobře naprogramovaná, dobře nakreslená, dobře vymyšlená. Co víc byste chtěli? Je jasné, že hodnocení ani nemůže být jiné než dobré" a hra si opravdu odnesla slovní hodnocení "dobrá".
V časopisu Amiga Review 13 z února 1996 hra získala 70 %. Autor pochválil "perfektní grafiku", plynulý scrolling, hudbu a zvuky. Postěžoval si taktéž na protipirátskou ochranu a nesedící barvy (fialová v manuálu, modrá ve hře) a padlo přirovnání ke hře Death Or Glory: Das Erbe Von Morgan (1994).
V časopisu Excalibur 53 z dubna 1996 dostal Rebel hodnocení 76 %. I tady byla kritizována protipirátská ochrana a padla zajímavá zmínka o tom, že hra byla původně distribuována s chybným manuálem s přeházenými čísly stran, což hráčům překonání ochrany dost zkomplikovalo. Negativně bylo přijato i grafické zpracování, které "není hodno Amigy 1200" a dabing s přemírou ozvěny. Pochválena byla hratelnost a hudba. Shrnutí bylo: "Rebel nedosahuje celkové kvality svých zahraničních předchůdců, nicméně zábava je to hlavní a tady ji najdete."
Jeden z autorů, Z. Pletka, pokračoval ve vývoji her a v roce 2001 představil online strategickou hru Dark Elf, která se hraje ve webovém prohlížeči. V roce 2010 pak vznikla podobná online strategie jménem Pán Hradu.
Technické okénko:
V emulátoru byly problémy s ukládáním pozic při instalaci hry na HDD (chyba "disketa je plná"), což by z hlediska rychlosti bylo samozřejmě lepší. Musel jsem tedy zvolit variantu pouštění hry z disket. Abych se vyhnul jejich neustálému přehazování, tak jsem v emulátoru aktivoval všechny čtyři floppy drives a namountoval do nich tři diskety se hrou. Čtvrtá byla naformátovaná disketa pro ukládání, která se musí jmenovat "Save.adf". Bohužel hra v emulátoru padá, takže je vhodné během misí neustále svůj postup ukládat. Na originální Amize tyto problémy nejsou.
Výběr z kouzel
Trénování jednotek
Po pravé straně je samotný Zorgan
Osmá mise je poslední
Vítězství!
Verdikt: Zajímavá tahová strategie, jejíž největší slabinou je inteligence počítačových protivníků. Kvůli částečně náhodnému generování map se s trochou smůly může v kampani objevit i extrémně těžká mise, kterou téměř nejde dohrát, což je přesně to, co se mi stalo. Hra v emulátoru navíc padá, což v součtu zavinilo, že jsem Rebela na několik týdnů odložil a jen s nechutí se k němu vracel, nicméně na původním hardwaru je vše v pořádku, takže toto negativum nepromítám do závěrečného hodnocení.
