Hra 1: Města v Československu (1984)

Města v Československu
Vývojář: Otto Adametz
Vydavatel: Otto Adametz
Vydáno 1984 pro ZX Spectrum
Žánr: Vzdělávací hra
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Počítače Sinclair ZX81 (1981) a hlavně následovník Sinclair ZX Spectrum (1982) přezdívaný "Gumák" byly u nás velmi populární platformy. Zatímco dochované hry pro ZX81 se dají spočítat na prstech jedné ruky, pro ZX Spectrum jich existují stovky a jedna z prvních jsou právě "Města". Ještě než se vrhnu do popisu samotné hry, chci pár řádků věnovat právě Spectru.

Jedná se o 8 bitový počítač vyráběný od roku 1982 ve Velké Británii, původně existovaly verze se 16 a 48 kB RAM, přičemž ta druhá byla dražší, ale také podstatně rozšířenější. Pokud chcete v emulátoru rozběhat nějakou hru pro Spectrum, většinou bude fungovat právě na nastavení "model = Spectrum 48K". Je trochu s podivem, že se do komunistického Československa dostal takhle moderní počítač "ze západu" a to v poměrně velkém množství, i když samozřejmě stále šlo o obtížně sehnatelný produkt. I přes to šlo o platformu, na kterou v 80. letech vyšlo nejvíce her.

V roce 1987 se začal vyrábět počítač Didaktik Gama, který byl v podstatě klon Spectra a byl s ním programově kompatibilní, takže jednoduše řečeno jste si na něm mohli zahrát hry vytvořené pro Spectrum, což této platformě ještě více pomohlo v rozmachu.

Spectrum 48K; Zdroj: wiki

Didaktik Gama; Zdroj: wiki

Teď už ale k samotné hře.

I když je momentálně na většině webů uveden rok vzniku 1983, není to pravda. Ve zdrojovém kódu hry jsem totiž vypátral tento text, jenž se ve hře nezobrazuje: "Námět Duncan Anderson, Sinclair Programs, July 1983. Českou verzi přepracoval 1984 Otto Adametz". Z roku 83 je tedy původní verze, ze které pan Adametz čerpal inspiraci.

Hra se dá popsat jako vědomostní kvíz, kdy hráč hádá umístění měst na mapě Československa. K dispozici jsou tři možnosti / varianty:

1) Hra vypíše název města a hráč musí umístit kurzor co nejblíže správné poloze města a potvrdit. Hra poté vyhodnotí vzdálenost kurzoru od správného umístění a podle přesnosti udělí od 0 do 10 bodů.

2) Hra na mapu umístí křížek a hráč musí napsat název města. Zde je ovšem problém, že název musí být napsaný naprosto přesně. Např. "Brno" uzná hra jako správnou odpověď, "brno" už nikoliv. I přesto je tato varianta o hodně lehčí než ta předchozí.

3) "Učební mód" - hra pouze ukazuje názvy měst a správné pozice na mapě. Bohužel se z tohoto nedá vylézt, takže je třeba vytrpět si zobrazení asi 80 měst.

Ve variantě 1) a 2) se hádá 10 měst a poté hra vyhodnotí výsledek. Logicky je možné získat 0 - 100 bodů. Získat ve variantě 1) plný počet bodů je téměř nemožné, museli byste být na pixel přesní ve všech deseti případech.

Vyhodnocení hry - skóre nad 50 považuji za slušný výsledek

Učební mód - Aha, tak tady je ten slavný Gottwaldov!

Příjemné je, že hra nabízí 8 stupňů obtížnosti, kdy se zvětšuje okruh měst, ze kterých se vybírá. Je zde také bonusová, devátá obtížnost, ale to je čiré šílenství. Proč? Hra se totiž přepne do "žlutého módu", kdy schová mapu a vy tak musíte určovat pozici měst bez ní. Já tomu dal přezdívku "obtížnost pro autisty s fotografickou pamětí", protože nikdo jiný zde nemůže být úspěšný.

Tak co myslíte, jak se tohle město jmenuje?

Bonusová obtížnost je spíš pro zasmání

Pan Ing. Otto  J. Adametz, který hru vytvořil, se v současné době věnuje zvukovému nahrávacímu studiu ALFORS Audio se sídlem v Turnově (web) - během naší emailové komunikace mi potvrdil, že to je opravdu on, ale na mé následné otázky, kdy jsem se snažil dozvědět něco o okolnostech vzniku hry, mi zatím neodpověděl.

Update: Po nějaké době mi došly odpovědi. První otázka byla ohledně začátků na ZX Spectru:

"Kde jsem se o ZX dověděl už nevím, asi v nějakém časopise. Ale dodnes si pamatuju na reklamu na první Apple v časopise Scientific American, kde muž sedí u stolu, před ním Apple s pěkně barevným jablkem a nad nimi se sklání se zájmem fešná manželka! Od sedmdesátých let jsem byl fanda do všeho co "umělo počítat" (a zůstalo mi to dodnes, kdy je mi 77 let). Učil jsem se programovat na kalkulačkách: stolní Compucorp 425G, HP65 a HP67, Obzvláště Packardy měly vynikající manuály, kde se člověk dověděl co je to label, skok, podmíněný skok, skok na nepřímou adresu, flag a všechno kolem. Pak jsem přešel na programování mikroprocesoru 8080 ve strojovém kódu na vývojové desce. Nemělo to samozřejmě ani assembler! Odtud šla už cesta k ZX. To mi koupil a poslal můj strýc, který žil v Rakousku. Programování v Basicu ZX byla pro mne tudíž už legrace. Pokračováním bylo PC s procesorem 286 a DOSem 6.22 a Windows 3.11..."

"Ještě k mému období se ZX. Protože jsem také hardwarový hračička, vybavil jsem postupně ZX interfejsem a dvěma pětipalcovými disketovými mechanikami (Beta disk). Pak jsem si ještě vyrobil z TV Minitesla "monitor" a klávesnici se skutečnými tlačítky popsanými přesně jako na originálu, jen ČB. (V práci jsme měli programovatelný laser na popisování plastů). Pak ale přišlo PC a celé ZX se vším jsem střelil, ale dnes už nevím komu. Před několika roky jsem si zase ZX koupil, ale marná sláva, jen leží v zásuvce. Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Sem tam si na emulátoru zahraju Šíleného Willyho (Manic Miner), ale stěží se dostanu do druhé úrovně :)"

Jak dlouho trval vývoj hry si pan Adametz už nepamatuje, ale z odpovědi výše se dá vypočítat, že ji vytvářel ve svých 44 letech, což je v kontrastu s mnoha dalšími tvůrci her na Spectru, kteří byli většinou středoškolského věku. Ptal jsem se také na hry pro Atari se jmény "Města v ČSSR" a "Československo", které vypadají podezřele stejně, ale ty vznikly bez jeho vědomí.

Vlevo Otto Adametz; Zdroj: http://www.collegium419.cz

Verdikt: Jednoduchý program, který se jako "hra" kvalifikuje jen s odřenýma ušima. Vítaná je volba obtížnosti, nepříjemná je nutnost zadávat písmena s diakritikou přes grafický režim. I přes to, že tu není nic vyloženě špatně, stále to není nic, k čemu bych se nadšeně vracel, či doporučoval kamarádům.
Hodnocení: **/10