Hra 1034: Players (1989)

Players

Vývojář: Zdeněk Valečko

Vydavatel: Zdeněk Valečko

Vydáno 1989 pro ZX Spectrum

Žánr: Vzdělávací hra

Počet hráčů: 1

Stav: Dokončeno

Players je sbírka her, kterou autor přihlásil do soutěže Třineckých železáren v roce 1989 a umístil se na děleném druhém místě společně s logickou hrou Pepa v Dole (1989), nicméně jelikož se neudělovalo první místo, tak v podstatě vyhrál. 

Najdeme zde šest menších her, které otestují zdali bychom byli vhodní pro určité profese, konkrétně skladník, technolog, elektronik, konstruktér, programátor a ředitel. Každá hříčka je jiná a proto je otázka do jakého žánru Players jako takové vlastně zařadit, nakonec jsem se rozhodl pro vzdělávací hru, jelikož se hráč může naučit např. názvy částí pece či elektrotechnické značky. 

V hlavním menu si kromě prohlížení tabulek nejlepších výsledků pro jednotlivé profese či celkové skóre můžeme i tabulky uložit či nahrát, případně definovat vlastní ovládací klávesy, kdy potřebujeme jen čtyři směrové a jednu pro aktivaci. Dále lze spustit jednotlivé či všechny hry. 

Tabulka rekordů

Skladník musí mít hlavně rychlé reakce

Nový rekord!

Kdepak je asi odpich železa?

Co se týče jednotlivých her:

• Skladník - postřehová minihra, kdy se vždy uprostřed náhodně objeví jeden z nápisů olej, petrol, šrouby či oxygen načež musíme stisknout správnou směrovou klávesu podle okolních obrázků. Podle reakční doby získáváme body, kdy nejvíce je 40 a dobré skóre je 30. Celkem 25 kol. 
• Technolog - vidíme schéma železáren, dole se zobrazí název její části a stiskem písmene ji musíme správně přiřadit
• Elektronik - kvíz o 10 otázkách, přiřazení vyobrazené značky, zkratky či termínu
• Konstruktér -  konstruktér plošných spojů, kdy posouváním musíme složit obrázek po vzoru "Patnáctky". Zde ale nemáme 15, ale rovnou 64 dílků a časový limit 60 minut. Navíc tu nejsou čísla, ale nepřehledné části plošných spojů. Jen pro masochisty, naštěstí se dá přeskočit klávesou "0". 
• Programátor - rozhodně nejzajímavější minihra, která na první pohled evokuje robota Karla. Jedná se ale přece jen o něco jiného. Zadávat můžeme vždy jen jeden příkaz. S robotem pohybujeme pomocí příkazů RIGHT, LEFT, BACK (otočení o 180°), STEP (pohyb daným směrem o X polí). Přes ACTIVATE aktivujeme box HELP, odkud po klasické hádance s ASCII tabulkou získáme inicializační kód pro jednu ze čtyř výrobních linek v horní části obrazovky. Pro jakou záleží z jaké strany k boxu HELP přistoupíme. Do každé linky můžeme dát jen dva z materiálů 1-8. Přistoupíme tedy k materiálu Mx, pomocí příkazu GET ho dostaneme doprostřed a poté příkazem PUT u správné linky zahájíme výrobu. Vypíše se čas, po který musíme čekat. Následně příkazem GET výrobek vezmeme a u boxu ET ho exportujeme přes PUT. Tím doplníme jeden dílek loga železáren a vyhráváme jakmile je složené celé, přičemž se hraje na co nejmenší počet instrukcí. 
• Ředitel - strategická hříčka, kdy musíme plánovat výrobu na základě objednávek po dobu 12 měsíců. Je moudré mít nějakou skladovou zásobu, ale musíme brát ohled také na stav pokladny a náklady. Pro nízké náklady je ideální neměnit radikálně výrobu. Ovládáme zadáváním čísel, kdy např. "-10" znamená snížení výroby o 10.000 kusů, podrazem jsou ovšem kladné hodnoty, kdy znaménko "+" se v použité znakové sadě napsat nedá a zadat místo toho musíme před číslem mezeru, což zřejmě nikoho nenapadne. 

Vědomostní kvíz pro elektroniky

"Patnáctka" pro konstruktéry

Je to robot Karel? Ano i ne

Složené logo TŽ VŘSR Třinec

Pro každou minihru získáváme určitý počet bodů a buď se můžeme umístit v jednotlivých disciplínách a nebo v hlavní tabulce, kde se všechny bodové zisky sčítají. Zkritizovat lze jednoznačně zmatenost, kdy u robota není jasné co máme vlastně dělat, a ovládání, jež je často těžkopádné a např. u ředitele je problém vůbec přijít na to, jak zadávat kladné hodnoty při změně výroby. 

Ředitel musí hlavně umět plánovat

Zapisování jména do tabulky nejlepších

Mickey je zaměstnanec měsíce

Verdikt: Nesourodá sbírka hříček, které ale vlastně nejsou moc zábavné, nejzajímavější je minihra "programátor" s robotem. 

Hodnocení: 2/10

Hra 1033: Secret Nuclear Factory (1988)

Secret Nuclear Factory: Navy Base No. 654

Vývojář: Jindřich Kubec

Vydavatel: Jindřich Kubec

Vydáno 1988 pro Atari 8-bit

Žánr: Textová adventura

Počet hráčů: 1

Stav: Dokončeno

V roli tajného agenta dostaneme úkol najít a zlikvidovat tajnou továrnu na výrobu atomových, vodíkových a neutronových zbraní. Začínáme v troskách města Happy Vegas, odkud se budeme muset infiltrovat do přísně střežené nepřátelské základny, v níž se hledaný objekt nachází. Po splnění úkolu se budeme muset ještě dostat pryč. 

Příběh #1

Příběh #2

Instrukce

Začátek hry

Jak je vysvětleno na úvodních obrazovkách, ovládání je vyřešeno poněkud atypicky a kromě pohybových příkazů a výpisu inventáře tu v podstatě najdeme už jen dva příkazy - BER a "@". V případě prvního bychom měli psát i název předmětu, ovšem ve skutečnosti stačí pouze napsat "BER" a sebereme předmět na aktuální obrazovce, který je tam zpravidla jen jeden. Zavináč zastupuje příkazy "položit, dát, použít". 

Bohužel se předměty musí vypisovat celé a navíc s diakritikou a velkým prvním písmenem, tedy např. "@Štípačky", což může řadu hráčů zmást. Dost často také dochází k hledání jak se vlastně dané písmenko na klávesnici zadává. Nenajdeme tu příkaz pro prozkoumání předmětů, což je škoda, protože např. předmět "heslo" je ve skutečnosti magnetická karta, což je prapodivně zmíněno jen na úvodních obrazovkách. 

Past vedle pasti

Ovládání je krkolomné

Není vhodné váhat

V inventáři vidíme i předměty, které jsme měli

Nepříjemné je, že tu najdeme řadu "jednosměrek", kdy se nelze vrátit zpátky a také obrazovky, odkud vede cesta "nikam" - na těchto místech musíme použít správný předmět a pokud ho nemáme, tak musíme začít od znovu. Také sebrání některých zdánlivě nevinných předmětů nás okamžitě zabije. 

Při výpisu inventáře vidíme i již použité předměty, což je zvláštní. Před továrnou najdeme stráž, kterou teoreticky můžeme zlikvidovat pomocí pušky, kterou koupíme za vyměněné dolary, nicméně toto místo lze prostě "proběhnout", což je dost možná bug.

Mapa

POSTUP HROU

V tiskárně jsem sebral propustku (BER), v domě zápalky a v lékárně drogy, které jsem daroval hladovému feťákovi (@Drogy) a získal heslo. U brány základny jsem ukázal propustku (@Propustku) a dostal se dovnitř. Zde jsem postupně našel síť, sérum, páčidlo a autogen. Pomocí páčidla jsem otevřel truhlu (@Páčidlo) a našel klíč. Tím jsem otevřel vrata muničního skladu (@Klíč) a uvnitř našel dynamit. 

U jezera Bottomless jsem pomocí sítě (@Síť) vylovil gumáky. U obrněného transportéru zase pomocí autogenu (@Autogen) štípačky. Nechal jsem se uštknout hadem a hned použil sérum (@Sérum - ctrl+W). Na jihu jsem se dostal přes plot pomocí štípaček (@Štípačky - ctrl+B). Proběhl jsem přes strážného do podzemní továrny, připravil dynamit (@Dynamit) a vzdálil se. V bažině jsem obul gumáky (@Gumáky) a u tajného východu použil heslo aneb magnetickou kartu (@Heslo). 

KONEC POSTUPU HROU

Příprava dynamitu v továrně

U východu

Vítězství!

Verdikt: Mohla to být slušná textovka, jenže (hlavně) kvůli krkolomnému ovládání končí nakonec v podprůměru. 

Hodnocení: 2/10

Hra 1032: Cubes (1987)

Cubes

Vývojář: Pavel Brzobohatý

Vydavatel: Soonrich

Vydáno 1987 pro ZX Spectrum

Žánr: Hazardní

Počet hráčů: 1

Stav: Dokončeno

Cubes je další hra inspirovaná Videostopem, nicméně autor tentokrát trochu změnil mechanismy. Pomocí kláves "B", "N" a "M" zastavujeme jednu ze tří kostek, na nichž se náhodně mění hodnoty. Cílem je samozřejmě trefit alespoň dvě, ale ideálně tři stejné. Za dvojici získáme "číslo*2" bodů, za trojici "číslo*3" bodů a za tři šestky bonusových 6*3*3, tedy 54 bodů do skóre. 

Pokud trefíme alespoň něco, tak se dostáváme do dalšího kola (level), přičemž v každém máme určitý čas (time) na to, abychom zastavili všechny kostky, jinak přijdeme o jeden z pěti životů (lives). Naše snažení se přitom upírá k tomu, abychom překonali výchozí nejvyšší skóre (high) s hodnotou 1972. Maximální úroveň je 11, přičemž na desáté získáme výrazný bonus, kdy se naše dosavadní skóre vynásobí deseti, čímž pravděpodobně dosáhneme na rekord. 

Problém je, že na vyšších úrovních, kdy se hodnoty na kostkách mění rychleji, už program jaksi nereaguje na stisk klávesy, resp. reaguje, ale se zpožděním. Spustit se dá také pouze na ZX Spectru 128K, na nižších modelech vrací po nahrání chybu. 

Začátek hry

Tři šestky!

Bonus za dosažení 10. úrovně

Verdikt: Lehká změna v konceptu nemění nic na tom, že se v jádru jedná stále o nudný Videostop. Tento má navíc problém s odezvou ovládání v závěrečných úrovních. 

Hodnocení: 1/10

Hra 1031: Videostop (1985)

Videostop

Vývojář: Zdeněk Vodák

Vydavatel: Československá televize

Vydáno 1985 pro ZX Spectrum

Žánr: Hazardní

Počet hráčů: 1

Stav: Dokončeno

Na blogu se vyskytuje již nespočet zpracování závěrečné losovací hry bývalého televizního pořadu Videostop pro různé platformy, nicméně v tomto případě se podařilo dohledat opravdu originál přímo od autora, který hru na ZX Spectru vytvořil pro Československou televizi. 

K dispozici jsou jak neupravované verze (v1 a v2 - liší se ve fontech a výherních cenách), kde se nejprve objeví Megabasic a poté se hra spustí příkazem 'LOAD ""', ale i upravené "fixed" verze, v nichž je tento krok přeskočen. 

Menu

Losování soutěžících

Ceny

Program nebyl určen pro veřejnost, ale měl ho k dispozici pouze autor, proto menu může působit trochu zmatečně. První volba "výběr 3 ze 30" sloužila pro výběr tří soutěžících na začátku pořadu. Jednoduše se jedná o losování čísel 1 až 30, jež se musí nejprve spustit klávesou "S". Účel volby "rozlosování" není úplně jasný, nicméně volby 3, 5 a 0 jsou téměř totožné a jde o samotnou hru. V "zadávání dat" se zřejmě mohly měnit výherní ceny. 

Samotná hra je pak primitivní - na začátku zvolíme "max. získaných bodů", což je v překladu počet pokusů, což odpovídalo počtu bodů, které soutěžící získal v hlavní části pořadu. Poté se na obrazovce točí hodnoty tří kostek a hráč musí stisknout tlačítko (na klávesnici klávesu "7") v momentě, kdy jsou alespoň dvě stejné. Pokud se trefí, tak se počátečních 10 bodů zdvojnásobí, pokud ne, tak se naopak půlí. Pokud trefí tři stejné, tak získá prémii. Výchozími cenami jsou vstupenky, kávovar, gramofon, rádio, vysavač a barevný televizor. 

Nutno říci, že hra není příliš obtížná pokud hráč prokoukne její mechanismy. Hodnoty na kostkách se totiž střídají nikoliv náhodně, ale neustále se "přičítá jednička". Zároveň se po chvilce jedna z kostek zastaví, takže stačí na další kostce trefit stejnou hodnotu, přičemž rychlost střídání není nijak vysoká. Pokud hráč dlouho čeká, tak se zastaví i druhá kostka, což může být teoreticky ještě výhodnější. Pozornost je pak třeba totiž věnovat pouze jedné kostce a trefit jednu ze dvou hodnot, s trochou štěstí se druhá kostka může zastavit i na stejné hodnotě, takže vyhrajeme i bez stisku tlačítka. Risk ale spočívá v tom, že třetí kostka se následně zastavuje automaticky, zřejmě po náhodné době. 

I přes primitivnost hry je nutné uznat, že Videostop měl významný vliv na tuzemskou vývojářskou scénu, kdy se řada autorů pokusila vytvořit vlastní klon a laické veřejnosti sledující televizi zase přiblížil pojem "počítač". Proto ho zařazuji na svůj "must-play" seznam, viz pravý sloupec blogu. 

Miloš Zeman v pořadu Videostop v roce 1990; Zdroj: iVysílání ČT

Tři stejné kostky = prémie

Vítězství!

Verdikt: V tomto případě je to sice originál, ale hodnocení zůstává stejné jako pro ostatní Videostopy. Tohle prostě není zábavná hra a kdekoliv mimo televizní pořad to nefunguje. 

Hodnocení: 1/10

Hra 1030: Alone in the Dark (1995)

Alone in the Dark

Vývojář: David Spilka

Vydavatel: Datri Soft

Vydáno 1995 pro Atari 8-bit

Žánr: Textová adventura

Počet hráčů: 1

Stav: Dokončeno

Další textovka od D. Spilky, kdy podobnost se stejnojmennou hororovou videoherní sérií je podle autorových slov "zcela náhodná". Na úvod se dozvíme pouze to, že naším cílem je najít tři sošky a položit je v jeskyni, čímž "hra končí". Ve skutečnosti tím otevřeme tajný průchod vedoucí do místnosti, v níž se skrývá poklad. 

Autor se přiznává, že hudbu si vypůjčil

Instrukce

Začátek hry

Popisky jsou k ničemu

K ovládání využijeme joystick, pomoc něhož se pohybujeme v menu a vybíráme z příkazů ZKOUMEJ, SEBER (VŠE), POLOŽ (VŠE), POUŽIJ a INVENTÁŘ. Pohyb mezi položkami není nejrychlejší, což autor připisuje pomalému BASICu, v němž je hra napsaná. Poněkud nesmyslně jsou ale nejpoužívanější příkazy JDI a ZKOUMEJ daleko od sebe, takže mezi nimi musíme neustále přeskakovat, což zdržuje. Nutno ale dodat, že popisky věcí jsou v drtivé většině naprosto neinspirativní a je zbytečné je číst. 

Hra je krátká a jednoduchá, přičemž se dá zemřít jen na jednom místě. V tom případě se dočkáme i bugu, kdy hra spadne s chybou. 

Jdeme ručkovat

Zajímavá řeč domorodců

Mapa

POSTUP HROU

V tmavé chodbě jsem sebral dynamit a na skalnaté cestě kámen. V kruhové místnosti jsem našel krabici, vzal ji a rozbil ji kamenem. Uvnitř byla 1. soška. Na konci cesty jsem objevil klíč a v zapadlé hájence lano, které jsem přivázal u propasti a přeručkoval ke zřícenině, kde jsem prozkoumal "něco" a našel 3. sošku. 

Cestou zpátky jsem spadl na dno propasti, odkud jsem se vydal do vězeňské budovy, odemkl klíčem celu, tu prohledal a našel peníze. Cestou na trh domorodců jsem odstřelil blokující kámen dynamitem a poté zakoupil 2. sošku. Všechny tři sošky jsem položil v počáteční jeskyni a objevil na východě síň s pokladem, který si stačilo prohlédnout. 

KONEC POSTUPU HROU

Jdeme na to

Poklad!

Vítězství!

Verdikt: Příliš krátká a jednoduchá textovka, navíc bez pořádného příběhu. Pro vyšší hodnocení by to chtělo alespoň svižnější pohyb v menu. 

Hodnocení: 2/10