Herní Archeolog: Hra 744: Tinny (1992)

Tinny

Vývojář: Pavel Pospíšil (Genial Computing Company) & Jiří Koudelka (George K.) & David Koblížek

Vydavatel: Proxima Software

Vydáno 1992 pro ZX Spectrum

Žánr: Logická hra

Počet hráčů: 1

Stav: Dokončeno

Tinny je variace na logickou hru Flappy (1987) z počítačů PMD 85 (nebo zjednodušená verze pro Spectrum z roku 1990), kterou vytvořil Pavel Pospíšil (Saboteur 3 (1991), Mluvící Balík (1992) a další), kdy mu hned několik lidí, včetně Jiřího Koudelky, pomáhalo vytvořit úrovně. Podle manuálu je hlavní postava "roztomilá koule Fred", což zase může vycházet z další podobné logické hry jménem Fred (1988).

Distribuční společnost Proxima Software hru prodávala v kompilaci "Tinny & spol." společně s Xor (1990), Adventurer (1991), Koky (1992) a Mluvící Balík (1992) za 150 Kč.

Úvodní, nultá, úroveň

Hned ve třetí úrovni obtížnost vystřeluje nahoru

V menu si pomocí stisku počátečního písmena můžeme vybrat ze tří položek, kdy v ovládání si můžeme vybrat joystick či klávesnici (možnost volby vlastních kláves, stačí čtyři pro pohyb a jedna pro "akci", přičemž klávesa "E" je rezervována pro restart úrovně) a v "intru" se zase dočkáme posuvného textu plného pozdravů a poděkování, kdy nejzajímavější je asi informace, že autor požádal Františka Fuku o hudbu, ale ten odpověděl, že "na Spectrum už 2 roky nesáhl".

Samotná hra se pak až na několik odlišností neliší od zmíněného Flappyho. Naším cílem je dotlačit bílý sud na žlutou plošinku, přičemž v úrovni funguje gravitace a sud můžeme tlačit jen ze stran a to jen pokud k nim máme plný přístup. Pro přesun můžeme použít i další sudy - černý a šedý, který se dá zničit. Mimochodem úvodní obrázek je poměrně podivný, protože nemá se hrou nic společného.

Heslo do prvních pěti místností

"Zdrhací" úroveň

Je třeba se vydat mezi "dorty" kroužící uprostřed

"Dort" lze použít i jako dočasný most

Kromě sudů zde najdeme i hvězdice (v předloze houbičky), jež můžeme "akční" klávesou hodit a na 10 vteřin omráčit nepřátele, kterých tu najdeme několik druhů - většina chodí pouze sem a tam po předem určené trase (pojmenování vychází z manuálu):

šedá molekula - základní protivník, podobné "píďalkám" z předlohy
černá molekula - nejvíce nepříjemný soupeř, jelikož pronásleduje hráče a jde nejkratší cestou k němu. Podobné "žábám" z předlohy
šedá plechovka - po sestřelení hvězdicí se z ní stane šedý barel
černá plechovka - po sestřelení hvězdicí se promění v černý barel
hrací kostka - nefungují na ní hvězdice
dort - přežije, i když mu hodíme barel na hlavu, takže se dá použít jako dočasný most
jablko - po kontaktu s hvězdicí z něj vypadnou další dvě

Minimalistická úroveň

Spousta otevřeného prostoru a dvě černé molekuly nevěstí nic dobrého

Molekuly je nutné vypustit

Najdeme tu celkem 100 úrovní, přičemž ta první je označená jako místnost 0. Na každou máme časový limit 2200 jednotek času, což je zhruba 10 minut a to je zpravidla dostatečné. Pokud vyprší čas, dostaneme se do kontaktu s nepřáteli či nám spadne sud na hlavu, tak přijdeme o jeden z pěti životů. V úrovních můžou být zakomponované ukazatele našeho skóre, ubíhající časový limit, přehled sebraných hvězdic, číslo úrovně a naše zbývající životy, není to ovšem pravidlo a občas jsou vidět jen některé z nich, jindy je přítomný pouze časový limit.

Za každých pět dokončených místností dostaneme heslo. To potom můžeme v menu zadat a přeskočit již prošlé úrovně, přičemž abychom při takovémto startu nezačínali úplně s nulou, tak se nám počáteční skóre vypočítá jako "číslo místnosti*1000". Pro co nejvyšší skóre je ale samozřejmě lepší začít úplně od začátku. Dohrát všechny úrovně je ale časově náročné, sám autor v textech uvádí, že se mu to povedlo za 12 hodin.

Hesla do úrovní:

SHAGGIBUGI, FOOLYDUFFI, MYRRYDWANI, SCOOBYDABI, GLLOGYGRGY, ZHRUWWYUHI, SERIEHOVWI, WOOLYMOOXI, SHALYSMIRI, DHIRRUGURY, TOSHITOBYO, PUFIEPRDDY, KOBIZZUAGY, JALLYTOKKI, HOANYBOUIL, TRAIFFIYEI, SCHINIZAGI, JOWCYJETTY, LUONIDIUNY, FOSHINISHY

Bílý sud je třeba posunout zatímco vše padá dolů

Využití dvou zablokovaných "dortů" pro vytvoření mostu

Zajímavý bug, kdy postava zároveň dotlačila sud a zemřela, což jí vytlačilo mimo obrazovku

Pro každou logickou hru jsou klíčové dobře navržené úrovně, což se tady víceméně povedlo. "Klasické" úrovně jsou namíchány s těmi, kde budeme hlavně zápasit s nepřáteli či s minimalistickými úrovněmi, v nichž je nutné vymyslet např. v jakém pořadí zničit sudy.

Trochu horší je to s rozložením úrovní, kdy křivka obtížnosti nestoupá postupně nahoru, ale spíše nepředvídatelně kolísá. Již třetí úroveň (označená jako místnost 2) je poměrně těžká, což může začínající hráče odradit. Naopak posledních 5 místností se řadí mezi ty lehčí. Najdou se tu i úrovně, které jsou triviální a pravděpodobně nedodělané jako třeba ta s číslem 81.

Problémem je nespolehlivé "strkání sudů ve vzduchu", což je občas potřebný trik, kdy na sobě máme dva sudy, dolní strčíme do propasti a pokračujeme v pohybu, takže horní sud během pádu strčíme na plošinku na druhé straně. Někdy toto funguje, někdy ne (zdá se, že pomáhá se s postavou trochu "rozběhnout"). Postava také střílí hvězdice z jedné své strany, ne zprostředka, což je nevýhoda proti černé molekule, kterou je těžké trefit pokud se přibližuje diagonálně.

Na konci nás v dalším posuvném textu čeká mizerná pohádka o trpaslíkovi a možnost zapsat svoje skóre do tabulky nejlepších, kde najdeme jména dalších her od společnosti GCC (Genial Computing Company).