Hra 1139: Whipper-Snapper's Race (1995)

Whipper-Snapper's Race

Vývojář: New Design (Petr Šumbera) & Empty Head (Karel Rous) & Chaos (Tomáš Kučera) & Martin Griffit

Vydavatel: New Design

Vydáno 1995 pro Atari ST

Žánr: Sportovní

Počet hráčů: 1

Stav: Dokončeno

Hrdinou této hry je mladý Max z New Yorku, který si užívá svůj život na Long Beach, kde se věnuje surfování zatímco ve světě zuří druhá světová válka. S penězi na tom ale není bůh ví jak, a tak neváhá když dostane nabídku za $100.000. Zvlášť, když úkol zní jednoduše - jet do Itálie, sjet na lyžích sedm kopců a předat dokument jakési osobě. 

Hra se řadí mezi shareware, jelikož za ní autor vyžadoval buď 5 GBP, 10 DM nebo 8 USD. Vyznačuje se tím, že grafika je vykradená ze slavného titulu Cannon Fodder (1993). 

Autoři

První úroveň se jmenuje Green day

Začátek hry

Heslo za dokončenou úroveň

Každá úroveň má svůj časový limit, v němž se nám musí podařit dostat našeho lyžaře ze startu až do cíle. Můžeme přitom zatáčet, zrychlovat, zpomalovat a také skákat, což využijeme v některých místech, kdy cesta dál vede pouze přes překážku. Kromě různých budov potkáme i vojáky, ti se ovšem ani nepohybují, ani nestřílí a slouží pouze jako další statická překážka. 

Tratě je nutné se dobře naučit a zapamatovat si je, jelikož se občas rozdělují a některé cesty jsou slepé a vedou k neodvratnému konci. 

Občas jsou průjezdy hodně těsné

Co tady? Přeskočit!

Je nutné si trať zapamatovat

Slalom

Podle času dokončení každé tratě dostaneme určité body do skóre načež si svůj výsledek můžeme zapsat do tabulky nejlepších, kde se vyskytuje třeba i Jack Tramiel či Bill Gates. Nešetřilo se ani krátkými nadabovanými hláškami, které jsou ale buď v angličtině nebo se jedná o citoslovce. 

Po dokončení tratě získáme i hesla, díky nimž se do nich můžeme přes menu vrátit zpět. Po dokončení hry získáme i speciální heslo, s nímž se dostaneme do šílené úrovně se jménem Mad man. 

Hesla:

MISSION 2, NARSILPARTY, FALCON 40, BIG BRAIN, INVEX 95, OMIKRON

ERROR 2B3! = crazy level Mad man

V cíli

Vítězství!

Zřejmě to má být Tramiel...

Verdikt: Příjemná jednohubka, v níž se dají tratě úspěšně nacvičovat a postupné zlepšování nakonec vede k neodvratnému vítězství. 
Hodnocení: 4/10

Hra 1138: Walkerz (1995)

Walkerz

Vývojář: New Entry (Michal Bačík & Vladimír Kalný & Ondřej Matějka)

Vydavatel: Electric Boys

Vydáno 1995 pro Commodore 64

Žánr: Arkáda

Počet hráčů: 1

Stav: Dokončeno

Další hra od skupiny New Entry, jež se vzdáleně podobá legendárním Lemmings (1991) v tom smyslu, že se budeme starat o skupinu panáčků či "chodců" (walkers), kteří bezmyšlenkovitě chvátají vstříc různým propastem, do nichž mohou spadnout a zabít se, čemuž se budeme snažit zabránit přesouváním naší jediné plošinky, pomocí níž tvoříme "mosty". Výchozím bodem i cílem chodců pak můžou být buď domečky a nebo okraje obrazovky. 

Logo distributora

Začátek hry

V některých situacích nelze zachránit všechny panáčky

Obtížnost se zvyšuje i tím, že se snižuje viditelnost

Naši svěřenci zároveň chodí různě rychle a zatímco někteří se loudají, tak další jsou zase běžci. Za zachráněného panáčka pak získáme od dvou do šesti bodů do skóre, které spolu s číslem úrovně a počtem zbývajících životů vidíme v dolní části obrazovky. Počet životů určuje kolik panáčků nám může zemřít, přičemž toto se neobnovuje mezi úrovněmi a zároveň můžou nastat situace, kdy jich ztratíme v jeden okamžik hned několik. Jakmile se dostaneme na nulu, tak nastává konec hry a musíme začít od začátku, takže obtížnost je velmi vysoko. Naštěstí alespoň za každých 200 získaných bodů obdržíme bonusový život. 

Kvůli grafickému zpracování je situace občas nepřehledná

Pokud ze strany přiběhne rychlý panáček, tak se téměř nedá reagovat

Počet děr se neustále zvyšuje

Začíná to být opravdu nehratelné

Dohromady tu najdeme 30 úrovní, kdy se obtížnost postupně zvyšuje tím, že roste počet děr, chodců je více a jsou rychlejší, občas je nevidíme, protože jsou za překážkami. Panáčci také začnou nevcházet do cílového domečku, ale místo toho se obrací a vrací se zpět, což je matoucí. Občas nepřehledné grafické zpracování situaci také nepomáhá. 

Mechanismy jsou tedy primitivní, ale od hráče se vyžaduje excelentní načasování přesunu plošinky. Ani to ale občas nestačí, jelikož hra není vyladěná a v některých momentech je nemožné zachránit oba chodce, jelikož skáčou do propasti v naprosto stejný čas. Výjimečné nejsou ani situace, kdy se panáček objeví na obrazovce a sprintem se během vteřiny zabije, na což se nedá reagovat. Pokročilejší úrovně jsou pak nesmyslně těžké a přesouvání naší plošinky mezi velkým počtem propastí (až deset) je nepřesné. 

Svůj bodový zisk si pak lze zapsat do tabulky nejlepších výsledků. Pochválit se dá podařená hudba.

Naprostá šílenost

Poslední úroveň je naštěstí poměrně hratelná

Vítězství!

Pro zápis do tabulky nejlepších nesmíme hru dokončit

Verdikt: Mechanismy velmi jednoduchá hra s příliš vysokou obtížností. 

Hodnocení: 3/10

Hra 1137: Vision (1995)

Vision

Vývojář: Integrity Productions (Radek Švarz & Petr Týfa & Rastislav Smutný)

Vydavatel: Integrity Productions

Vydáno 1995 pro Commodore 64

Žánr: Desková hra

Počet hráčů: 1

Stav: Dokončeno

Titul pro počítače Commodore 64 od skupiny Integrity Productions vychází z klasické deskové hry Peg Solitaire, o jejíž historii se můžeme dočíst i v menu. Na začátku se objeví dabing, kdy je vysloveno jméno vývojářů, namluvené jsou i některé části během hry, ale kvůli hudbě není pořádně rozumět (zřejmě jde o "Get ready" a "Game over"). 

Naším cílem je přeskakovat kapičky (nikoliv kolíky) tak, aby na herní desce zbyla jen jediná. Skákat lze horizontálně, vertikálně i diagonálně, ale musí to být vždy přes jednu kapičku a na prázdné pole. 

Logo autorů

Trocha historie

Začátek hry

Kapka v rohu je trochu osamocená

Ovládání je řešeno pomocí joysticku, pomocí něhož pohybujeme po obrazovce kurzorem a přes FIRE vybíráme poskakující kapičky. Klávesou "Q" lze také danou úroveň restartovat pokud se dostaneme do neřešitelné situace. To nás ovšem stojí jeden credit, jehož ukazatel vidíme v pravém horním rohu - ten naopak získáme dokončením úrovně. Pokud nám kredity dojdou, tak končíme. 

Úrovní je dohromady 32 a pro každou je zde časový limit. Ten je většinou dostatečný až na 10. level, kde je času opravdu málo a kvůli trochu těžkopádnému ovládání je problém ho dokončit. Zajímavé je, že limit funguje trochu jinak než obvykle - po jeho vypršení můžeme pokračovat v řešení a pokud úroveň dokončíme, tak se dostaneme dál, ale místo přičtení kreditu se nám jeden odečte.

V 10. úrovni máme opravdu málo času

Začíná se to komplikovat

Alespoň, že je na úrovně dostatek času

Poslední úroveň

Obtížnost je velice nevyrovnaná a zatímco některé úrovně jsou jednoduché a dají se dokončit na první pokus, tak na jiných se dá zaseknout. Zároveň jejich počet je možná až moc vysoký, jelikož autoři nedokázali přijít s ničím novým a úrovně se dost opakují. 

Svůj výsledek lze zapsat do tabulky nejlepších výsledků, kdy na první místo je nutné vyřešit alespoň 15 úrovní. Pochválit lze pěknou hudbu, která hraje během hry. 

Krůček před dokončením

Přikláněl bych se spíše k tomu géniovi

Zápis jména

Tabulka nejlepších výsledků

Verdikt: Poměrně slušná variace na Peg Solitaire, hratelnost je ale trochu stereotypní, jelikož se úrovně docela opakují. 

Hodnocení: 3/10

Hra 1136: Videogame (1995)

Videogame

Vývojář: David Spilka

Vydavatel: Datri Software

Vydáno 1995 pro Atari 8-bit

Žánr: Textová adventura

Počet hráčů: 1

Stav: Dokončeno

Další z mnoha textovek od Datri Software, která je podobně jako autorův předchozí titul Agent Panther (1995) doplněna malými obrázky lokací a předmětů. Ty se zobrazují na televizoru ve vrchní části obrazovky a to už v úvodu, kde nám je představen příběh. Bohatý lakomec zemřel a my se vydáváme do jeho domu hledat závěť a to jednoduše proto, že jsme potenciální dědici. 

Nejsem o tom přesvědčen...

Budeme hledat závěť

Instrukce

Začátek hry

Z příkazů využijeme SEBER, POLOŽ, ZKOUMEJ, POUŽIJ, SITUACE, POMOC (jako vždy k ničemu), AUTOR a ZNOVU (restart hry). Slova se dají zkracovat na první tři písmena a můžeme, ale nemusíme je psát s diakritikou. Na rozdíl od dalších her autora naštěstí nemusíme používat JDI pro přesun, ale stačí psát první písmena světových stran. 

Na území domu najdeme čtyři klíče a místo toho, aby byl každý pojmenovaný jinak, tak se nás hra během zadávání příkazů neustále ptá, který máme na mysli. A to třeba i když chceme nějaký sebrat a na zemi leží jediný. 

Podivné je, že v popiscích obrazovek nejsou dveře zmíněné, a tak musíme naslepo zkoušet klíče používat. Stejně tak u výpisu dostupných směrů chůze chybí "nahoru" a "dolů". 

Podivné vybírání klíčů

V pracovně se vždy najde nějaké to užitečné nářadí

Sousedi budou rádi, že jsme jim rozšířili zahradu

Mapa

POSTUP HROU

Na konci zahrady jsem vzal klíč 2 (VEZ KLI; 2) a před domem odemkl dveře (POU KLI; 2). Na WC jsem našel klíč 3 (VEZ KLI; 3) a v chodbě s ním odemkl další dveře (POU KLI; 3). V komoře se nacházelo páčidlo (VEZ PAC), s nímž jsem v předsíni vypáčil dveře do pracovny (POU PAC), prohledal nářadí (ZKO NAR) a našel pilku (VEZ PIL) a kladívko (VEZ KLA). U krbu se zase nacházela lopata (VEZ LOP), pomocí níž jsem na zahradě vykopal (POU LOP) klíč 4 (VEZ KLI; 4). Také jsem pilkou uřízl plot (POU PIL), na cizí zahradě našel klíček 1 (VEZ KLI; 1), počkal až pes usne (ZKO PSA) a vrátil se do chodby, kde jsem opravil klíč 4 (POU KLA) a odemkl další dveře (POU KLI; 4). 

Zahodil jsem lopatu (POL LOP) a ve sklepě sebral svíčku (VEZ SVI) a v kotelně kýbl (VEZ KYB). Do toho jsem v koupelně nabral vodu (POU KYB), u krbu zapálil svíčku (POU SVI), uhasil oheň vodou (POU KYB), sešel dolů, odemkl truhlu klíčkem (POU KLI; 1), sebral závěť (VEZ ZAV) a použil ji (POU ZAV). 

KONEC POSTUPU HROU

Pejsek se nám zakousl do zadnice

Oheň uhašen, ale hra nenaznačuje možný směr dolů

Zamčená truhla se závětí

Vítězství!

Verdikt: Poměrně krátká a jednoduchá textovka doplněná obrázky. 

Hodnocení: 3/10