středa 3. května 2023

Hra 815: Inferno (1993)


Inferno
Vývojář: Tomáš Vilím (Universum) & Jiří Koudelka (George K.) & Ladislav Schön & Miroslav Hlavička (Scalex)
Vydavatel: Proxima Software
Vydáno 1993 pro ZX Spectrum
Žánr: Shoot 'em up
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Inferno je posledním výtvorem Tomáše Vilíma (Expedice (1990), Zlý Sen Františka Koudelky (1990), Mah Jongg (1992) a další), kdy mu další autoři pomáhali hlavně s grafikou a hudbou. Hru distribuovala Proxima Software za 150 Kč s nadstandardně dlouhým manuálem.

Po nahrání lze spatřit přibližující a otáčející se planetu Zemi, přičemž ve spodní části se zobrazuje text. Tento úvod trvající skoro 20 minut obsahuje vše podstatné, od příběhu, přes tipy k úspěšnému hraní až po informace z vývoje. Autor přiznává inspiraci ve hrách R-Type, Zynaps, Astro Marine Corps, Uridium, Wing Commander z PC, Elite, Academy, Tau Ceti, Dan Dare, Action Force, Quazatron a F-117 Stealth Fighter. 

Na hře se přitom pracovalo více jak půl roku od podzimu 1992 až do jara 1993. 

Rotující planeta Země a úvodní texty

Vytvoření nového pilota

Nahrávací obrazovka první planety

Informace k první misi

Začátek hry - bitevní letoun Peacemaker byl vypuštěn "mateřským nosičem" TTF Rainou

Příběh hry se odehrává v roce 3540, kdy se Konfederace obydlených planet (jinde zmíněná jako Federace pozemských planet) dostává do kritického bodu během konfliktu s civilizací Orgaidů. Ti dosud měli technologickou převahu a podařilo se jim dobýt polovinu území Konfederace, přičemž momentálně si dělají zálusk na samotnou Zemi. Naším úkolem bude odvrátit jejich invazi, k čemuž nám má posloužit nový víceúčelový bitevní letoun Peacemaker, který spadá pod T. T. F. (Terran Task Force). 

Tím, jak odvrátíme invazi a postupně budeme přecházet do protiútoku, se podíváme na Zemi (New York), Měsíc, Fialku, planetu NGC32/4, Zynaps a domovskou planetu Orgaidů Orgu. Každá lokace má vlastní grafiku, typy nepřátel, hudbu a čtyři úrovně, respektive mise, jichž je tedy celkem 24. V nich budeme plnit různé úkoly - ničit sochu Svobody, nepřátelský křižník, základnu, nádrže se zásobami, dostávat se na určené místo či třeba doprovázet jiný letoun na druhou stranu úrovně. Zpravidla platí, že po dokončení úkolu se musíme ještě vrátit zpět a úspěšně přistát, přičemž se může letět doprava či doleva a lze se také vrátit předčasně, to když třeba zjistíme, že by byly vhodné jiné zbraně. 

Grafika planety Zynaps je pak vypůjčena ze stejnojmenné hry, což autor chápal jako poctu svému oblíbenému titulu. 

Výběr přídavných zbraňových systémů

Demo se jmény autorů

Na konci první mise je třeba zničit sochu Svobody

Vyhodnocení mise

Nepřátelé jsou zezadu dost často bezbranní

Program se nahrává v několika částech, přičemž musíme pracovat i s "počítačovým systémem" lodi, což může být zpočátku trochu matoucí, protože se objeví pouze příkazová řádka. Nicméně přes POMOC si lze zobrazit dostupné příkazy START (zahájí misi), PILOT (vytvoření pilota), INFORMACE (popis úkolu před misí), RAPORT (statistiky pilota), REDEFINICE (definice vlastních ovládacích kláves), ZBRANĚ (volba zbraní pro další misi), SAVE/LOAD a jsou tu i skryté příkazy IDE (spustí ukázku hry), HES (zadáním kódu mise se do ní dá rovnou dostat) a SAT (cheat, díky kterému můžeme vyletět nad obrazovku, kde nás nic nemůže trefit). 

Slova se dají zkracovat i na jedno písmeno. Na začátku je tedy nutné vytvořit si svého pilota, jinak budeme létat jako bezejmenný. 

Vzhůru na Měsíc!

Přídavná bitevní stanice Gladiator (vlevo)

Třetí planetou je Fialka

Bossové začínají být značně agresivní

Planeta NGC32/4 se podobá Zemi

Do každé mise si můžeme podle svého uvážení zvolit čtyři přídavné zbraňové systémy. Nejprve se z počítačového systému dostaneme příkazem ZBRANĚ na samostatnou obrazovku, kde po pravé straně vidíme "pumovnice", což jsou vlastně sloty. Vybírat můžeme z 16 systémů:
  • Kobra - 4x dopředu odpalované rakety
  • Zmije - 4x vzhůru odpalované rakety
  • Krtek - 4x dolů odpalované rakety
  • Skunk - 4x dozadu odpalované rakety
  • Padavka - 8x klasicky shazovaná bomba
  • Superbomba - 1x bomba ničící vše na obrazovce
  • Dikobraz - 8x levitující nárazové miny
  • Gladiator - 1x přídavná bitevní stanice podobající se té z R-Type
  • Aureola - 2x přídavný štít
  • Prskavka - 6x výboj před naším letounem, který se rozletí do osmi směrů, vhodné pro ničení špatně dostupných cílů
  • Energo - 1x přídavný energetický zdroj, zdvojnásobuje rychlost doplňování štítu a nabíjení plazmového děla
  • Chameleon - 4x rušička naváděných raket
  • Rezonance - 2x dočasný 4x násobič síly plazmového děla, vyčerpá se po 20 střelách
  • Trojzubec - 2x rozšíření k plazmovému dělu, to pak nestřílí pouze před letoun ale navíc i dvakrát v úhlu 45° nad a pod sebe
  • Klokan - 1x hyperprostorový transportní systém, umožňuje neomezené množství skoků, kdy letoun na chvíli zmizí z obrazovky a objeví se na jiném místě. Tímto lze přeskakovat nepřátelskou palbu i pevné překážky
  • Palivo - 1x přídavná palivová nádrž
Dalším důležitým rozhodnutím je volba pohonného systému. Výchozí typ je "lineární", kdy lze přepínat mezi několika rychlostmi letounu, což může být v některých situacích výhodnější, nicméně je těžší si toto osvojit, jelikož letoun se pak pohybuje dokud opět rychlost nesnížíme. Další volbou je "kvantový" pohonný systém, kdy se pohybujeme konstantní rychlostí a letoun se jednoduše řečeno hýbe jen když mačkáme klávesy, což je intuitivnější. Výběr provedeme na obrazovce se zbraňovými systémy, ve slotu vpravo dole. 

Doprovázení mateřského nosiče Cimrman na druhou stranu mapy

Zynaps využívá grafiku ze stejnojmenné hry

Bossovi pošlu překvapení ve formě superbomby

Poslední planeta Orga

Po zahájení mise pak v horní části vidíme řadu ukazatelů a vedle nich barevné "kontrolky". Zelená znamená, že systém je v pořádku, žlutá značí střední poškození a červená velké poškození. Pokud nás nepřítel trefí do nádrže a ta se poškodí, tak začne palivo ubývat daleko rychleji a máme méně času na dokončení mise. Poškozené motory (rychlost) vedou k trhanému pohybu, zničené zbraňové systémy znamenají, že je již nemůžeme použít. 

"Clona" je náš štít, který se postupně doplňuje, takže jsme schopni absorbovat určité poškození. Pokud je poškozena, tak se maximální vstřebatelné poškození snižuje. "Plazma" je zase naše hlavní zbraň - když střílíme moc rychle, tak se síla projektilu snižuje, je tedy lepší dělat mezi výstřely větší mezery, aby se plasma stihla nabít na maximum. I zbraň může být poškozena, takže je síla menší. 

Rozmanitost nepřátel je opravdu velká, najdeme tu všechno možné od klasických letounů, přes rakety střílející ze země, nepříjemné zakopané střílny, až po chodící mechy a chybět nemůžou ani bossové. K dohrání mise stačí splnit zadaný úkol, nicméně počítá se tu i procento zničených nepřátel a nejlepšího výsledku dosáhneme pouze tehdy, když zničíme všechny, přičemž se jedná i o budovy, takže je lepší zkoušet střílet do všeho. 

Ačkoliv autor tvrdí v textech opak, tak obtížnost je opravdu vysoko a dohrání všech misí vyžaduje značné úsilí a trpělivost. Na rozdíl od ostatních her tohoto žánru je zde lepší pomalý a rozvážný postup, nicméně ubývající palivo tu funguje jako časový limit, který dostává hráče pod tlak. Velké množství nepřátel je problém, nicméně ještě větší výzva je přesné navigování letounu, kdy sebemenší dotek s překážkami znamená téměř okamžitou destrukci. Třeba na Zemi se musíme vyhýbat mrakům, což je trochu nečekané, protože mohou být mnohými chápány jako pouhé pozadí. 

Často je nutné využívat různé finty jako třeba nalákání nepřítele do palby jiného mimozemšťana, schovávání se za překážky v případě naváděných raket a většina nepřátel také nepočítá s tím, že se dostaneme za ně. 

Technické zpracování je na poměry ZX Spectra na excelentní úrovni, vše běhá plynule i když je na obrazovce několik objektů, najdeme tu velké množství grafiky, hudby a trojvrstvý paralaxní scrolling, kdy objekty na popředí se odvíjí rychleji než ty na pozadí. Po dokončení všech misí potěší i shrnutí naší kariéry a přehled udělených medailí, které dostáváme za dokončené úkoly, ale i za nadstandardní výkony či podle počtu zabitých nepřátel. 

Téměř u konce

Co je tohle za hodnost?

Vítězství!

Shrnutí kariéry

Přehled získaných medailí potěší

Verdikt: Labutí píseň autora a zatím jasně nejlepší tuzemská hra ze žánru shoot 'em up. Technické zpracování je na poměry ZX Spectra vynikající, hra obsahuje obrovské množství grafiky, hudby a různých typů nepřátel, na které musíme najít taktiku. Náplň celkem 24 misí je rozmanitá a plnit je můžeme různými způsoby na základě výběrů zbraňových systémů. Nutnost pomalejšího a rozvážnějšího stylu hraní je vítaná, nicméně obtížnost je stále až nepříjemně vysoko, což je největší zápor. 
Hodnocení: 6/10

3 komentáře:

  1. Především různorodost misí v tehdejší době zapůsobila ohromujícím způsobem. Ne jen znič co se hýbe, ale hlavně doprovody byly v podstatě novinka.
    Tuhle hru jsem prostě dohrát musel, byť jsem ji hrál se satelitním cheatem (přeci jen je to trochu těžší hra).
    O grafice a hudbě (obojí skvělé) nemluvě.
    Jestli tohle má 6/10, tak kousky s lepším hodnocením budou asi opravdu vzácné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nezapomínej, že tohle není blog jen o osmibitech, ale i o ostatních platformách a jak už jsem psal jinde, hry na osmibity mají bohužel nevýhodu výrazně omezeného hardwaru. Zatímco pamětník dokáže ocenit co autor dokázal v rámci možností vykouzlit, tak kdybych ke hře posadil nějakého mladšího hráče, tak si dovolím tvrdit, že by se takové nadšení nedostavilo, leda by se objevila nějaká hra formátu Tetris, u níž vlastně nezáleží na čem to hraješ. Další věc je, že je to pořád moje subjektivní hodnocení vycházející z toho na jakých hrách jsem vyrůstal a vše je zasazené do určitého časového rámce. Teoretický další herní archeolog z roku 2100, který za standard u her považuje čip v mozku a virtuální realitu, zase může mít názor, že hry pro Windows jsou natolik omezeny hardwarem, že jim nemůže dát výrazně nadprůměrné hodnocení. Vše je relativní, takže ty čísla berte s rezervou, nic jiného se s tím dělat nedá.

      Vymazat
  2. Tohle je vždycky sporné, jak takové hodnocení "zasadit do časového rámce". Na jedné straně dnes ty hry působí uboze, na druhé straně to ve své době třeba byla mistrovská díla na samé hranici možného. Dalo by se asi hodnotit v kontextu daného roku (nejlepší hra roku za 10 a zbytek úměrně k tomu), nebo i jakkoliv jinak, ale myslím že nakonec je asi nejpodstatnější prostě jen jednotné kritérium pro celý blog (dále ať si to každý přebere po svém). Takže já jsem spokojený a respektuji volbu autora blogu. Jen tak dál!

    OdpovědětVymazat